Krbová kamna jako doplňkový zdroj tepla na přechodné období (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

V souvislosti s úsporami energií se hovoří a píše o všem možném, především o zateplování, vytápění interiérů na nižší teploty a obnovitelných zdrojích energie. Méně jsou již slyšet hlasy, které nabádají, že je třeba udržovat kotle, kamna, komíny a kouřovody čisté. Proč? Zvýšíme tak účinnost spalování a snížíme proto spotřebu paliv. Jedno jakých.

Povinné výměny kotlů na tuhá paliva byly posunuty

S razantním zdražením energií začali lidé rychle kupovat kamna a palivo, nejčastěji dřevo. Někteří se ale vrátili zpět i k vytápění uhlím. Povinnost vyměnit nevyhovující kotel za úspornější a především pak šetrnější k přírodě byla přitom posunuta. Termín 1.9. 2022 padl. Podle zákona č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší se od 1.9.2022 původně nesměly provozovat kotle na tuhá paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, které by nesplňovaly nejméně 3. emisní třídu (dle normy ČSN 303-5). A právě staré kotle však představují problém i co do účinnosti spalování. Pokud jsou pak dokonce spolu s komínem a kouřovody ještě zanesené, naše náklady rostou enormně.

Zanesený kotel (Zdroj: Shutterstock)
Zanesený kotel (Zdroj: Shutterstock)

Kamna jako alternativní zdroj tepla

Obzvláště v přechodovém období jsou krbová kamna výborným alternativním zdrojem tepla. Malá kamínka na dřevo si přitom pořídíme i velmi lacině. Samozřejmě čím kvalitnější kamna jsou, tím jsou i dražší, ovšem ušetří nám díky vysoké účinnosti spalování spoustu paliva. Nakonec si připlatíme i za uznávané značky. Samozřejmě existují i další alternativní zdroje tepla, například solárně termické panely, případně kamna na pelety. Pokud si ale chceme přitápět právě kamny, je třeba je udržovat v čistotě stejně jako spalinové cesty a kotle. V případě zanesených kotlů a kamen jsou uváděné úspory až 10% po jejich vyčištění. U plynových kotlů to nebývá až tak fatální problém, ale kotle a kamna na tuhá paliva bývají spolu s komíny a kouřovody zanesené enormně. A dosáhnout pak správného spalování není možné.

Čistit je třeba i krby a krbová kamna (Zdroj: Shutterstock)
Čistit je třeba i krby a krbová kamna (Zdroj: Shutterstock)

Ideální je nepřetržité topení

I když chcete ušetřit a rozhodnete se vytápět na nižší teploty, je nejvýhodnější topit nepřetržitě. Tedy pokud je to vůbec v daném případě možné (třeba ze zaměstnání dřevo nepřiložíme). Platí totiž, že jakmile místnosti ztratí akumulované teplo, potřebujeme pro návrat na původní teplotu v místnosti více energie. Dáno je to i tím, že tepelná pohoda v místnosti byla po delší dobu zhoršena a my pak máme tendenci topit víc, abychom se zahřáli.

Čištění plynového kotle (Zdroj: Shutterstock)
Čištění plynového kotle (Zdroj: Shutterstock)

Čištění svépomocí

Na vyčištění a kontrolu plynového kotle a spalinové cesty si pozveme odborníka, ovšem při vytápění pevnými palivy (uhlím a biomasou) si můžeme jak topidlo, tak komín a kouřovody poměrně snadno vyčistit i sami. A dokonce nám to umožňuje legislativa.

Jak si vyčistit komín: 

Ještě do 1. ledna 2011 směl provádět čištění výhradně kominík a povinnost čištění i revizí byla příliš častá. To se změnilo s nařízením vlády ČR č. 91/2010 Sb. O podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv, které zároveň zrušilo vyhlášku č. 111/1981 Sb. O čištění komínů.

Čištění komína svépomocí (Zdroj: Shutterstock)
Čištění komína svépomocí (Zdroj: Shutterstock)

Kdy potřebujeme kominíka

Nové nařízení tehdy jasně definovalo povinnosti, ale také rozšířilo práva. Komín si můžeme od 1.1. 2011 vyčistit sami. Ovšem revize a náročnější úkony při čištění komínů, jako je třeba frézování, přísluší odborníkům. Novému nařízení se též začalo říkat kominický zákon, okolo kterého byl chvíli docela rozruch. Lidé se totiž obávali, že budou mít naopak povinnost zvát domů kominíka až 6 krát ročně. To však plynulo pouze z chybné interpretace novely zákona. Podle nového nařízení je revize komína nutná při jeho uvedení do provozu a po jeho opravě, rekonstrukci a vyhoření, což se kupodivu stává zaneseným komínům dost často. Někdy se komíny za asistence kominíka dokonce i úmyslně vypalují, musíte však tento záměr předem ohlásit na místně příslušném krajském HZS (Hasičském záchranném sboru).

Zanesený kouřovod (Zdroj: Shutterstock)
Zanesený kouřovod (Zdroj: Shutterstock)

Jinak ale máme povinnost přizvat kominíka ke kontrole (nikoli revizi) našeho komína pouze jednou ročně bez ohledu na druh kotle a paliva. Tedy alespoň co se týká domácností. Čistit bychom pak měli komín 3 x ročně u celoročně provozovaných kotlů na tuhá paliva a 2 x ročně při vytápění sezónním, tedy před sezónou a po ní. A u zdrojů tepla s výkonem do 50 kW si můžeme komín a kouřovody čistit sami. Stejně tak samotná topidla (zdroje tepla). Stejné povinnosti a práva přitom platí jak pro komíny rodinných domů, tak pro komíny rekreačních objektů (chat a chalup, případně zahradních domků).

Kominík v akci (Zdroj: Shutterstock)
Kominík v akci (Zdroj: Shutterstock)

Podmínky pro čištění komína a kouřovodů

Čištění i kontroly komínů je třeba provádět za příjemného počasí, nejlépe pak před topnou sezónou a po ní. Pokud to ale před topnou sezónou nestihneme, nic se neděje, pouze se chvíli neohřejeme, jelikož komín musí být před čištěním či kontrolou vychladlý. V kotli, kamnech či krbu tedy nesmí být zatopeno. Navíc je nepraktické čištění komína za deště, sněžení, silného větru a jiných nepřízní počasí. Obzvláště v případě, že se potřebujeme nějak dostat na střechu. Pak může být čištění komína i velmi nebezpečné.

Zdroj: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz

Zanesený kouřovod (Zdroj: Shutterstock)
Zanesený kouřovod (Zdroj: Shutterstock)