Čím se montované dřevostavby liší od tradiční zástavby, proč jsou u nás v oblibě typové domy, o kolik je dražší dům pasivní a mnoho dalších otázek jsme položili Martinu Lískovi, obchodnímu řediteli společnosti VEXTA a.s.
Popularita montovaných dřevostaveb v ČR roste, i když pomalu. Čím mají dřevostavby šanci pokořit tradiční zděnou výstavbu? Cenou? Rychlostí výstavby? Nebo něčím jiným?
Ano, tyto argumenty hovoří pro dřevostavby zcela jasně, ale je toho podstatně více. Jde o stavby bez mokrých procesů (okamžitá obyvatelnost, nehrozí vypraskávání atd), mají větší podlahovou plochu při stejné ploše zastavěné a mají výborné tepelně-izolační vlastnosti.Ale ještě bych se vrátil k „rychlosti výstavby“. To není jen o tom mít dům k nastěhování za dva měsíce, málokdo takto spěchá. Tato rychlost totiž hlavně přináší dvě důležitější výhody s ní spojené – netrávíte přes rok života kontrolou průběhu výstavby domu, dojížděním na staveniště, účastí na kontrolních dnech atd. a navíc souběžně se stavbou, obvykle financovanou hypotékou, platíte původní bydlení. A právě souběh těchto dvou nákladů je u dřevostaveb minimální - nesplácíte totiž hypotéku na dům, který třeba další rok nelze využívat (tak jako u klasické zděné technologie).
Jak rychle dovedete postavit dřevostavbu na klíč a zahrnuje tato výstavba i budování základů?
Běžně stavíme přízemní domy (i včetně základové desky) za cca 2 a půl měsíce, patrové domy pak maximálně za 3 a půl měsíce…Jaká je vlastně životnost montovaných dřevostaveb, jak dlouho bude takový dům sloužit?
Technologicky není žádný důvod, aby dům, jehož nosnou konstrukci tvoří dřevěné KVH hranoly (to je naše pojetí „dřevostavby“), měl nižší životnost než jakákoli jiná u nás „obvyklejší“ technologie výstavby domů. Abychom o tom klienty přesvědčili, nabízíme aktuální unikátní produkt – celoživotní záruku na nosnou konstrukci našich domů. Pokud chcete důkaz kvality dřevěných domů, můžete se podívat na dřevostavby v našich vesnicích, nebo třeba v Krkonoších. Kvalita těchto domů je někdy prověřena i celými staletími.Vnější dodatečné zateplení zděných budov zvyšuje tloušťku obvodových stěn. Začaly se proto vyrábět zateplené tvárnice. Jak jsou na tom v tomto ohledu montované dřevostavby?
Tím, že konstrukce obvodové stěny dřevostavby se skládá jen ze zmíněných dřevěných hranolů a tepelné izolace, tak i při celkové tloušťce obvodové stěny pod 30 cm dosahujeme celkového součinitele prostupu tepla U pod 0,19 W/m2K. U zděné technologie je toto nemyslitelné.Nejsou přece jen u montovaných dřevostaveb vyšší požární rizika než u tradičně zděných budov?
Je to jeden z pozoruhodných mýtů. Dřevo samozřejmě hoří, ale téměř všechny požáry v budovách vznikají zpravidla vzplanutím interiérového vybavení a nikoliv konstrukčního materiálu! I proto je v dřevostavbě VEXTA nosná konstrukce opláštěna požárně odolnými deskami Fermacell, které spolehlivě zabrání šíření případného interiérového zahoření. Největší výhodou dřevostavby je ovšem předvídatelnost celého procesu hoření. To znamená, že masivní dřevo při hoření na povrchu zuhelnatí a tím brání rozšíření hoření do hloubky. Touto vlastností si i ohořelá konstrukce pořád drží svůj tvar a zachovává si statickou nosnost. Takže – dřevostavba nehoří, několik ilustračních videí je třeba k dispozici i na Youtube :-).
Má smysl při ohromné záplavě katalogy typových domů v ČR uvažovat o typové stavbě a nebylo by lepší ohlédnout se po individuálně navrženém domu? Vždyť stejně jako se říká, že jsme zemí montoven (hal na montování výrobků či meziproduktů), stali jsme se též zemí typových domů?
Typové - katalogové domy mají jistě řadu nesporných výhod:- Úsporu na projektové dokumentaci
- Stavějí se opakovaně, což eliminuje rizika chyb i přes časté klientské změny typového domu
- Dochází k cenové „optimalizaci“stavebního řešení
Do jaké míry může zákazník – stavebník mluvit dodavateli do dispozic a materiálových skladeb montované typové dřevostavby?
Toto je u dřevostaveb VEXTA samozřejmostí. S každým zákazníkem i u typových domů individuálně řešíme klientské změny oproti výchozímu provedení „standard“. Nejčastěji se to týká způsobu vytápění, dispozičních úprav, stejně jako výběru typů oken, venkovního stínění, interiérových dveří atd. A to nemluvím o vizualizacích koupelen, volbě podlahových krytin aj. Každý dům je ve finále zkrátka originál.Vybral byste si nízkoenergetický a nebo raději již rovnou pasivní dům?
Na toto se nedá jednoznačně odpovědět. Úspory energií jsou nyní jistě tématem číslo 1 a mezi odbornou veřejností velmi častým předmětem nesčetných seminářů atd. Faktem je, že pokud si klient může finančně dovolit výrazně vyšší počáteční investici do domu, získá za to každopádně dům úspornější a osazený sofistikovanějšími technologiemi. Nesmíme však zapomínat, že i ovládání a využívání takové technologie vyžadují jistý stupeň technického myšlení uživatelů, pravidelné revize, servis atd. a toto může ve finále část klientů odrazovat.Jak odlišně se bydlí a žije v pasivním domě? Zvykneme si vůbec?
Jde o to změnit část zažitých návyků a plnohodnotně využívat všech výhod instalované technologie (mám-li rekuperaci, nesmím otvírat okna, pokud to není nezbytné) atd. Vzhledem k tomu, že si ale většinou pasivní domy staví jejich „fanoušci,“ tak je problém se zvykáním eliminován, těm se určitě bydlí skvěle.Staví se ještě tradiční domy, které nesplňují ani nízkoenergetický standard?
Možná byste se divil, ale takových domů se v ČR nadále staví naprostá většina. Jediným důvodem jsou finance. Klienti častokrát jen tak tak dosáhnou na potřebnou hypotéku a musí hodně škrtat. Snad každý by chtěl bydlet v plnohodnotně nízkoenergetickém domě, ale když dojde na profinancování, bývá realita většinou naprosto opačná. Dalším problémem je fakt, co některé firmy za domy „nízkoenergetické“ vydávají. Ve skutečnosti jejich reálné parametry bývají často zcela neodpovídající a dům je tak „nízkoenergetický“ jen v prospektu.
Zdroj: www.vexta.cz