Sklizní péče o jahodníky zdaleka nekončí, jelikož se začínáme připravovat na další sezónu a bohatou úrodu v ní. Jaké kroky nás po sklizni jahod neminou?
S ošetřením jahodníků začneme zhruba dva až tři týdny po poslední sklizni. Začneme vypletím záhonů s jahodami či jahodové pyramidy. Ovšem ještě při sklizni je dobré vytipovat si a označit nejkvalitnější sazenice, které později odebereme a vysadíme, aby se ujaly do zimy. Nejkvalitnější jsou obvykle sazenice rostoucí nejblíž u mateční rostliny.
V každém případě je každým rokem jahodníkový porost po sklizni ve špatném stavu. Všude se rozrůstají šlahouny, půda je zaplevelená, listy jahodníků již vypadají úplně jinak než ještě před měsícem či dvěma. Je proto třeba zakročit.
Začneme vyhrabáním nastýlky z porostu, uložit ji můžeme na kompost. Poté záhony vyplejeme, i když plevelu díky nastýlce nemusí být mnoho, přesto zde nějaký bude. A pokud nastýlku nemáme a nemáme záhon ani pokrytý fólií, u pletí se pořádně zapotíme.
I sklizně pozdních odrůd končí na konci července, čili ošetření jahodníků se obvykle provádí nejpozději v půlce srpna. Plevel je třeba odstraňovat ručně a zároveň jahody mělce obkopáváme. Na plevele lze použít i vhodný herbicid (např. Lontrel 300), jelikož do další sklizně v příštím roce nás již nemůže ohrozit, ale lepší bude určitě ruční pletí. V porostech jahodníků najdeme z plevelů nejčastěji pcháče, svlačce, rmeny a heřmánky, ale i lebedy, různé traviny, všudypřítomné smetánky lékařské apod.
Jelikož se třetím rokem ukončí produktivita jahodníků (plodí nejvíce 2. a 3. rok, prvním rokem plodí málo a od čtvrtého roku již prostě mají odplozeno a dobré úrody se nedočkáme, navíc se výrazně zhorší zdravotní stav rostlin), je třeba odplozené tříleté sazenice zlikvidovat. Je samozřejmé, že stáří sazenic poznáme tak, že si jahodové záhony rozdělíme do tří částí a pravidelně každý rok 1/3 porostu obměňujeme.
Je též dobré po sklizni odstranit staré listy jahodníků posekáním (kosa, srp a nebo zahradnické nůžky), nejníže ale pět centimetrů nad zemí, nesmíme poškodit srdéčka rostlin. Bát se nemusíme, do zimy listy opět dorostou a budou zdravé a čerstvé, naopak porost zmladíme a zvýšíme tak úrodu v dalším roce. Ovšem sežínání porostu nesmíme provádět u odrůd stáleplodících, jelikož by si před zimou nestačily listy obnovit a rostliny by mohl poškodit mráz. Nesežínáme ani mladé (roční) porosty a porosty náchylných, přešlechtěných odrůd. Květní pupeny pro úrodu v dalším roce zakládají jahodníky od půlky září do půlky října, porost proto seřezáváme co nejdříve.
Druhá půlka léta může být chudší na srážky, proto je i po sklizni důležitá zálivka jahodníků. Rostliny totiž koření jen mělce a kořenový systém nemají příliš bohatý. Nedostatek vláhy pak může v zimě způsobit i uhynutí rostlin. Myslíme si, že vymrzly a ouha, ony prostě uschly. Nejodolnější vůči suchu je odrůda ‘Senga Sengana‘, která má bohatý kořenový systém, i ta však vyžaduje závlahu za sucha.
Odplozené jahodníky musíme též hnojit. Po sklizní rozdělíme 2 dávky hnojení, přičemž ta druhá nesmí jít do půdy později než na konci října. Použít lze například NPK 14-10-20 + 7S. To rozhodíme a mělce zapravíme do půdy. Od září nesmíme používat vyšší obsah dusíku a hořčíku, naopak rostliny vyžadují draslík, fosfor a vápník (uhličitan vápenatý).
Po sklizni je také vhodné jahodníky ochránit před květopasem jahodníkovým (brouk překusuje stopky a jeho larvy vyžírají poupata), roztočíkem jahodníkovým (pavouk sající uvnitř srdéčka) a hnilobami. Použít lze přípravek Metation E50 a proti hnilobám Aliette 80WP, který funguje i na kořenovou nemoc fytoftoru.
Posledním krokem péče o jahodníky je jejich zazimování. Například přikrytí rostlin chvojím. Nejnáchylnější na mráz jsou stáleplodící odrůdy. Zdola ale rostliny nejprve nastelte kompostem či jiným materiálem, který bude fungovat jako mulč. Za holomrazů je vhodné použít ještě netkanou textilii, obzvláště u podzimních výsevů, které ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com