Digitalizace stavebního řízení je nezbytnost! Nemusíte jásat, ale jinudy cesta nevede

V druhé polovině 90. let jsem měl to štěstí, že jsem byl při rychlém rozmachu počítačů, výpočetních technologií a internetu. Začínal jsem, jak se lidově říká, od píky. Jako všichni, jinak to ani nešlo. Generace samouků. Na vysoké škole jsme ještě editovali texty v primitivním “texťáku“ pracujícím pod “dosem“ (MS-DOS). Okna (Windows) začala až o kousek později, ale byl to “fičák“. Ještě před půlkou devadesátek jsme plánovali v Budějovicích vybudovat u Mlýnské stoky malou prodejničku s “jablky“, “jablečné počítače“ se měly tenkrát prodávat v dřevěných bedýnkách od skutečných jablek. Ne, to nebyl náš nápad, ale pánů Sculleyho, Jobse a jiných. Jenže nakonec jim tenkrát evropský trh nevyšel, jak si představovali. IBM a Microsoft jim dali knokaut. A nám se prodejničku také nepodařilo zrealizovat, důvody však byly jiné. A spláchla je voda Mlýnské stoky, stejně jako mnohé jiné mladistvé sny. Blížil se konec studentských let.

Pak jsem se rok po státnicích dostal mezi partičku lidí, kteří začali s multimédii a weby. Byla nás tenkrát v celé zemi hrstka, výraz pionýři jsme se však štítili použít. Programovat jsem se nikdy neučil a nenaučil, na to jsem neměl chuť, náturu, ani příslušné buňky. Ale přes obchod, produkci, testování, scénáře a návrhy struktury aplikací (marketing a podpora) jsem to nakonec dotáhl ke grafickému designu. A ve své době vůbec ne špatně. Naše tehdejší “cédéromy“ s multimediálními aplikacemi byly technologicky na špici, programátoři byli skvělí. Hlavy jsme měli v oblacích, ještě před chvílí ve školní lavici a najednou design pro Nissan, Explosii, Panasonic, ale i slavné kapely a hudební interprety. Zákazníkem třeba i Český rozhlas, Škodovka a jiní… Výuková CD pro Gradu… o sexu, drogách, botanice, biologii i bigbítu. Věděli jsme, že jinudy cesta nevede. V tu dobu nastoupily zahraniční reklamní agentury a najednou jsme začali paběrkovat. A světe div se, dělat první weby pro lidi, kteří ani neuměli zapnout počítač a mysleli si, že jim kvalitní web pro jejich podnikání “spíchne“ synovec ze “střední stavárny“…? A to bylo o hodně let později.

Chápete, kam mířím? Ke konzervativní české společnosti, k lenosti a zabedněnosti. Hlavní byly peníze a majetek. Za jakoukoli cenu. A to platí dosud. Navíc se ukázalo, že díky počítačům a internetu se pravidla nedají tak snadno obcházet.

Něco podobného se dnes opakuje. Lidé nadávají, že žádost, kterou podali do 30.6., bude vyřízena za půl roku, úředníci zpocení taháním nákupních vozíků s tunami papírů, kteří nebyli do systému dostatečně zaškoleni (alespoň to tvrdí), láteří jakbysmet. Navíc některým hraje do karet, že se jim do systému nedaří připojit. Možná někde ne, určitě to nefunguje, jak by mělo (a hned nebude), ale k nějakému datu se to muselo stát. Muselo spustit. Zpátečnické tlaky budou při revolucích vždy a vždy také byly. Ještě bude trvat dlouhé roky, než se vyřízení všeho z jednoho místa díky připojení na internet stane samozřejmostí. 

Jen drobný úsměvný příklad. V jedné hospodě nefungoval platební terminál, když zrovna sloužila konkrétní postarší servírka. „Zase to nejde, já se na to, krám jeden,“ předváděla před hosty herecké výkony. Nefungoval, ale úmyslně. Bez terminálu jí šlo do kapsy veškeré spropitné. Nemusela se dělit, ani přiznávat, kolik celkem dostala. Stará známá písnička. Nemáš hotovost? To nevadí, napíšu ti to na lístek a zaplatíš zítra. Ostatně nevole používat platební terminály i ze strany provozovatelů restaurací je ještě žhavým tématem. A EET je také nezapomenutou kapitolou.

Nebo další příklad. Měli jsme vytvořit aplikaci pro dotykový informační stojan, který měl nahradit staré známé “píchačky“. Zaměstnanci jedné větší továrny měli při příchodu a odchodu jen párkrát prstem máčknout na obrazovku (dnes to umožňuje každý mobil, tehdy šlo o naprostou novinku velikosti barového stolku), přihlásit se a zase odhlásit. Zároveň si tam měli najít údaje o směnách, dovolené apod.. Nestalo se. Podnik zaplatil vysokou zálohu, a když zakázku shodili ze stolu ve fázi pouhého návrhu grafiky a struktury (na papíře), nechtěli vrátit ani korunu. Vleklo se to dlouhé měsíce. Důvod? Management, původně z řad důstojníků zrušeného vojenského letiště, neuměl ani zapnout počítač. V čele s personálním ředitelem (tuším majorem ve výslužbě).

Pojďme si tedy nalít vína čistého. Oč v případě digitalizace stavebního řízení ve skutečnosti jde?

• Nově mohou rozumně stavět nejenom developeři s velkými právními týmy, ale i obyčejní lidé.
• Revoluční změna sebrala politikům nástroj, jak blokovat stavby jinak, než územním plánem (a to byl i účel!). Všichni se musí učit něco trochu nového! A toho se logicky bojí i někteří úředníci.
• Žádosti o povolení stavby můžete podávat digitálně či papírově. Jak chcete. Platí do roku 2027.
• Na portálu stavebníka uvidíte přehledně, jak jste s vyřízením povolení daleko. Povolení běžných (jednodušších) staveb, jako je běžný rodinný dům, má být do měsíce. Některé stavby (ploty, přípojky i fotovoltaika do určité velikosti atd.) posouzení a povolení nepotřebují.
• Stavební řízení se zrychlí především díky tomu, že nemusíte žádat o závazná stanoviska, stavební úřad obešle všechny dotčené orgány a kdo se nevyjádří, ten není proti! Už nelze zdržovat stavební řízení, prodloužit lze řízení nejvýše o 60 dní. Do čtvrt roku tedy hotovo i v případě komplikací!
• Průběh stavebního řízení je pro běžného stavebníka předvídatelný, nemůže mu bránit úřední svévole nebo nečinnost. Úřady se nemohou vymlouvat na nedodaná vyjádření a nemohou vytvářet nekonečný cyklus založený na tom, že dříve, než dodáte konkrétní vyjádření, vám jiná propadnou. O opakovaném zpoplatňování služeb nemluvě. V digitální podobě máte na Portálu stavebníka poměrně slušný přehled o tom, zda je se stavebním řízením vše v pořádku a jak je daleko.
• Dalším skvělým produktem je Digitální technická mapa krajů (https://www.dtmcr.cz/), kde si snadno ověříme dostupnost dopravní a technické infrastruktury na konkrétních pozemcích. Dřívější složité oslovování správců (vlastníků) sítí a získávání informací za poplatek díky ní naštěstí končí. 
• Čeká ještě hodně práce kromě doladění a zprovoznění systému. Především je třeba vytřídit, jaká vyjádření dotčených orgánů jsou vlastně zbytečná. Některé obce nemají v pořádku územní plány apod.. Ale to je všechno jen otázkou času.

• Nový stavební zákon, který vstoupil v účinnost již 1.1. 2024, přináší do stavebnictví nové pojmy a postupy. Především zavádí jedno společné řízení o povolení stavby, které má povolovací proces zrychlit. A s tím právě souvisí digitalizace stavebního řízení.
• Zákon zavádí elektronické podání žádosti o povolení stavby, ale zároveň ponechává i možnost podání žádosti v listinné podobě. Pokud však bude muset být stavební dokumentace zpracována projektantem, bude nutné ji podat na stavební úřad v elektronické podobě. Listinná podoba je tedy možná jen u staveb, u nichž nemusí dokumentaci zpracovat projektant.
• Digitalizace stavebního řízení spočívá především ve vytvoření takzvaného Portálu stavebníka, což je vlastně obdoba Portálu občana, akorát se zaměřením výhradně na stavební řízení. Portál stavebníka je základním rozhraním pro digitální komunikaci se státem v oblasti stavebního řízení. Především tedy pro komunikaci se stavebními úřady, dotčenými orgány a správci technické a dopravní infrastruktury. Spuštěn byl 1.7. 2024 a nyní “prožívá porodní bolesti, respektive poporodní“.
• Cílem Portálu stavebníka je usnadnit komunikaci mezi stavebníky, stavebními úřady a dotčenými orgány. Stavebníci zde najdou informace o konkrétních probíhajících či dokončených procesech stavebního řízení, formuláře apod.. V Portálu mohou sledovat celý průběh řízení, nahlížet do evidencí a spisů, doplňovat chybějící dokumenty, aniž by museli vstát ze židle, dojít na nějaký úřad a v pokladně uhradit poplatek.
• Porodní bolesti systému jsou normální, chyby se odstraňují, systém se ladí. Navíc budou řízení zahájená podle dosavadních právních předpisů podle těchto předpisů také dokončena. Až do 30. června 2027 bude možné k novým žádostem o povolení záměru předkládat projektovou dokumentaci, která byla zpracována podle dosavadních právních předpisů.
• Místo dřívějšího základního a zrychleného řízení je jen jedno, které již nezná pojem “stavební povolení”, ale termíny “povolení záměru” a “povolení stavby”. Záměrem se přitom rozumí stavba, soubor staveb či zařízení. Skutečně tedy jde o jedno řízení. Alternativou základního řízení je zrychlené řízení, které je možné využít pro jednodušší případy. Nahrazuje tak dosavadní územní souhlas a ohlášení stavby. Povolení proto lze vydat jako první úkon ve stavebním řízení.
• Jestliže stavebník nedoloží k žádosti o povolení stavby závazná stanoviska dotčených orgánů, stavební úřad si je vyžádá sám, aniž by vyzýval stavebníka k doložení, nebo kvůli tomu zastavoval stavební řízení. 
• Základní lhůtou pro délku stavebního řízení je 60 dní, během kterých stavební úřad musí žádost posoudit. U takzvaně jednoduchých staveb se lhůta zkracuje na 30 dní a prodloužit ji lze pouze o 60 dní. V jediném řízení se tedy stavba posuzuje jak z hlediska umístění, tak povolení.
• Dalším novým principem ve stavebním řízení je povinné rozhodnutí odvolacího orgánu. Čili pokud se oproti prvostupňovému rozhodnutí odvoláte a ani odvolací orgán s ním nebude srozuměný, bude muset s konečnou platností rozhodnout on sám. Jde o zavedení tzv. apelačního principu, které zkrátí dosud často protahovaná stavební řízení.
• Nový stavební zákon rozděluje stavby na drobné (např. stavba do 40 m² s maximálně jedním nadzemním podlažím či skleník do 40 m²), jednoduché (typicky stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci, které mají nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží), vyhrazené (stavby dálnic či drah) a ostatní. Poslední jmenované nejsou v zákoně vyjmenovány.
• Nový stavební zákon také zavádí nový Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který rozhoduje o vyhrazených stavbách (dráhy, letecké stavby, stavby jaderných zařízení a jiné).
• Zaveden je další nový pojem: JES – Jednotné environmentální stanovisko. Pro všechny záměry povolované podle stavebního zákona je nově vyžadováno vydání takzvaného jednotného environmentálního stanoviska (JES). Toto stanovisko bude vydáváno mimo samotné řízení o povolení stavby a bude nahrazovat až 26 správních úkonů obsažených v devíti různých zákonech z oblasti životního prostředí (zákon o ochraně ovzduší, zákon o ochraně přírody a krajiny, vodní zákon a další). Pokud konkrétní stavební záměr vyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí (EIA) a stavebník o to požádá, bude JES zahrnovat i závazné stanovisko EIA. Vedle toho však stavební zákon i nadále připouští možnost vydávání samostatných rozhodnutí či stanovisek ve specifických případech (např. ve zvláště chráněných územích, evropsky významných lokalitách a v ptačích oblastech). Příslušným orgánem vydávajícím JES bude v konkrétních případech krajský úřad.
• Stavební povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, pokud stavební úřad nestanoví v odůvodněných případech dobu delší (nejdéle však 5 let). A platnost povolení záměru se dále rozšiřuje. Pokud bylo provádění záměru zahájeno v době jeho platnosti, prodlužuje se doba platnosti na 10 let ode dne nabytí právní moci povolení.
• Revolucí je nový institut společného jednání mezi stavebním úřadem a ostatními dotčenými orgány (za případné účasti stavebníka a dalších účastníků řízení). Cílem je lepší komunikace a odstranění rozporů.
• Přísnější jsou nově podmínky pro dodatečné povolování takzvaných “černých“ staveb, tedy staveb postavených bez povolení nebo v rozporu s jeho podmínkami. Dodatečná legalizace takových staveb bude možná jen v případech, kdy nastanou podmínky předvídané zákonem (pokud stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, protože jsou splněny odstupové vzdálenosti nebo dotčení sousedé dají souhlas, je splněn koeficient zastavění pozemku apod., pokud byla uhrazena pokuta za přestupek, pokud stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu). Za těchto okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím.
• Dalším skvělým produktem je Digitální technická mapa krajů (https://www.dtmcr.cz/), kde si snadno ověříme dostupnost dopravní a technické infrastruktury na konkrétních pozemcích. Dřívější složité oslovování správců (vlastníků) sítí a získávání informací za poplatek díky ní naštěstí končí. Také Digitální technická mapa krajů (DTM) byla spuštěna 1.7. 2024, načež do ní jsou doplňována data obzvláště od menších obcí a průběžně jsou doplňována další data prostřednictvím geodetů od investorů nových staveb. I ti mají povinnost data do systému poskytovat, stejně jako všechny obce a správci (resp. vlastníci) sítí. Digitální technická mapa krajů (DTM) je nový geografický databázový soubor, který zpřístupňuje veřejnosti jednotnou formou a zdarma údaje o vybraných přírodních, stavebních, inženýrských a technických objektech a zařízeních. Popisuje jejich skutečný stav, informuje o ochranných pásmech a oblastech působnosti správců dopravní (DI) a technické infrastruktury (TI), stejně jako o záměrech na této infrastruktuře. 

• Nedokončený a ne plně funkční systém, především úředníci stavebních úřadů mají problémy s přihlášením. 
• Povolení studny a jiná povolení řádově podražila. Má se upravovat směrem dolů.
• Lidé mají obavy ze změn. Proto ale běží přechodně obojí forma, stará i nová – digitální i listinná.

Autorský článek: Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz

Zdroje: dostupnyadvokat.cz, mmr.cz, zakonyprolidi.cz, portal.stavebnisprava.gov.cz, Patrick Zandl (x.com/tangero), Michal Bláha (x.com/michalblaha)