U dřevostaveb je stejně jako u jakékoli jiné stavby rodinného domu klíčová výsledná kvalita realizované budovy. Základ stavby představuje kvalitní projekt, který bere v úvahu i postupnou realizaci a pravidelné kontroly při výstavbě. Dřevostavby dnes zohledňují především poptávku po nízkoenergetickém bydlení a důležité jsou tedy i veškeré konstrukční detaily a materiálová skladba, v zásadě se neobejdeme bez podrobné dokumentace pro provedení stavby. Nejzásadnější zvláštností dřevostaveb je pak problematika difůze vodních par a vlhkosti dřeva v konstrukcích.
Dřevo = obnovitelná surovina
Dřevo je energeticky úspornou surovinou pro svou snadnou obnovitelnost a výborné stavebně technické vlastnosti. Současné moderní dřevostavby nemají žádný problém se splněním požadavků ochrany před vlkhostí, úniky tepla, pronikáním nežádoucího zvuku i požáry. Dřevo se u nás dnes při stavbách používá jak u montovaných domů rodinných, tak u vícepodlažních objektů. Běžně se používá i kombinace dřeva, oceli a betonu.
Z dostupných statistických informačních zdrojů jsme zjistili, že ČR je 12. nejlesnatější země Evropy, svou zásobou dřeva na 1 hektar je však čtvrtá a ročním přírůstkem dřeva na hektar šestá. Možnosti přírůstku dřeva byly u nás dosud využívány pouze ze 75%. Pro potřeby dřevostaveb tedy lze přiměřeně zvýšit těžbu dřeva, aniž bychom ublížili přírodě.
Dřevostavba = nejen nízkoenergetický standard
Výstavba kvalitních dřevostaveb přináší optimální řešení tepelné izolace, pevnost a přitom nízkou hmotnost konstrukcí, velmi rychlou výstavbu, značnou variabilitu uspořádání interiéru a minimálně nízkoenergetický standard. Dřevem navíc nahradíme zdroje surovin, které jsou vyčerpatelné a neobnovitelné. Nejčastěji však asi budeme kroutit hlavou nad tvrzením o vhodných protipožárních vlastnostech dřeva. I když je totiž dřevo zápalné a hořlavé, jeho chování je při požárech předvídatelné a přitom mají velkou požární odolnost konstrukční prvky s velkým průřezem.
Dřevostavby podle typových projektů
Pokud chcete mít svůj rodinný dům postavený rychle a pokud možno levně, je ideální vsadit na typové projekty dřevostaveb. Na druhou stranu však dřevo jako materiál umožňuje rozvázat ruce každému architektovi, kterého požádáte o projekt individuální.
Výstavba typových domů dosahuje svou rychlostí až k hranici 1 týdne pro hrubou stavbu (běžný je 1 měsíc), konstruovanou z výrobcem předpřipravených dílů, usazených na předem vybudovanou základovou desku. Stavět je přitom možné i za silných mrazů, konstrukce je realizována suchou cestou.
Další výhodou typových staveb ze dřeva je běžná garance koncové ceny. Náklady na 1 m2 plochy či 1 m3 obestavěného prostoru jsou přitom u typových dřevostaveb v porovnání s ostatní výstavbou nejnižší. Smluvní cena bývá ve většině případů konečná a nemusíme se tedy obávat vícenákladů. Dřevo je navíc materiál, který se vyznačuje velmi dlouhou životností. To dokazují například historicky cenné roubené chalupy či dřevěné prvky jiných starších nebo památkově chráněných staveb.
S dřevostavbou získáme stálou teplotu i mikroklima interiéru. Dům navíc velmi rychle vytopíme, jelikož vytápíme pouze interiér, neohříváme obvodové zdivo. Přitom nám postačí velmi tenká obvodová stěna, ve které hraje klíčovou roli kvalitní izolace. Při stejném půdorysu tak získáme díky tenkým obvodovým stěnám i příčkám až 10 až 15 m2 obytné plochy navíc. Stropy dřevostaveb, montované z vícevrstvé konstrukce, jsou navíc neprůzvučné.
Proč bychom si měli myslet, že žijeme moderně, pokud necháme tradiční obnovitelný materiál – dřevo – nahradit betonem, kamenem, sofistikovanými stavebními systémy z pálené hlíny či pórobetonu, nebo sklem? O co méně jsou moderní praktická řešení spojena s návratem k přírodě a přirozeným úsporám? Vezmeme-li v úvahu i značný pokrok v prefabrikaci dřeva a vývoji spojovacích materiálů, není problém kombinovat vícevrstvé konstrukční prvky s dřevem masivním. Výstavba ze dřeva dnes představuje kvalitu bydlení i výstavby.
Nový rodinný dům stavíme s požadavky na jeho dlouhou životnost (alespoň několik generací). Vytváříme něco trvale hodnotného, co jednou třeba předáme svým potomkům.
Dřevostavba = moderní řešení
Proč bychom si měli myslet, že žijeme moderně, pokud necháme tradiční obnovitelný materiál – dřevo – nahradit betonem, kamenem, sofistikovanými stavebními systémy z pálené hlíny či pórobetonu, nebo sklem? O co méně jsou moderní praktická řešení spojena s návratem k přírodě a přirozeným úsporám? Vezmeme-li v úvahu i značný pokrok v prefabrikaci dřeva a vývoji spojovacích materiálů, není problém kombinovat vícevrstvé konstrukční prvky s dřevem masivním. Výstavba ze dřeva dnes představuje kvalitu bydlení i výstavby.
Ekonomika dřevostaveb
Nový rodinný dům stavíme s požadavky na jeho dlouhou životnost (alespoň několik generací). Vytváříme něco trvale hodnotného, co jednou třeba předáme svým potomkům.
Mnoho lidí však dnes na dům pohlíží i jako na pouhé zboží, důraz pak kladou hlavně na kombinaci užitné hodnoty a pořizovacích nákladů. Novým trendem se pomalu stává i stěhování za prací a tedy možnost budoucího snadného prodeje domu. Mnozí stavebníci tedy uvažují o atraktivitě lokality, pozemku i samotné stavby.
A taková kritéria dřevostavby splňují také. Dřevostavby nejenže nejsou oproti stavbám masivním méně trvanlivé, ale zkracujeme dobu výstavby a dosahujeme lepších izolačních vlastností při použití subtilnější konstrukce. Pokud pak provedeme konstrukci kvalitně, zamezíme zatékání vody a dalším možnostem vnikání vlhkosti do ní, odstraníme rosný bod, provedeme kvalitní parozábranu a odvětrání, dosáhneme prakticky neomezené životnosti stavby.
Srovnejme ceny montované dřevostavby v nízkoenergetickém standardu a běžné stavby zděné s obdobnými tepelně izolačními schopnostmi. Dřevostavba je oproti stavbě zděné levnější zhruba o pětinu, ovšem je nutné vzít v úvahu, že velká část nových zděných staveb je ve skutečnosti určena k dodatečnému zateplení a náklady tedy ještě narostou. Zděná stavba sice může odpovídat aktuálním normám, to ale neznamená, že musí splňovat alespoň nízkoenergetický standard.
A taková kritéria dřevostavby splňují také. Dřevostavby nejenže nejsou oproti stavbám masivním méně trvanlivé, ale zkracujeme dobu výstavby a dosahujeme lepších izolačních vlastností při použití subtilnější konstrukce. Pokud pak provedeme konstrukci kvalitně, zamezíme zatékání vody a dalším možnostem vnikání vlhkosti do ní, odstraníme rosný bod, provedeme kvalitní parozábranu a odvětrání, dosáhneme prakticky neomezené životnosti stavby.
Cena dřevostavby a stavby zděné
Srovnejme ceny montované dřevostavby v nízkoenergetickém standardu a běžné stavby zděné s obdobnými tepelně izolačními schopnostmi. Dřevostavba je oproti stavbě zděné levnější zhruba o pětinu, ovšem je nutné vzít v úvahu, že velká část nových zděných staveb je ve skutečnosti určena k dodatečnému zateplení a náklady tedy ještě narostou. Zděná stavba sice může odpovídat aktuálním normám, to ale neznamená, že musí splňovat alespoň nízkoenergetický standard.
Navíc pak zaplatíme za vytápění zděného domu o tloušťce obvodových stěn 33 nebo 45 cm oproti nízkoenergetické dřevostavbě až trojnásobek, pokud dům dodatečně nezateplíme. Čili i kvalitně postavená zděná stavba musí mít provedenu kvalitní tepelnou izolaci, nejčastěji kombinovanou s izolací zvukovou. Sendvičová konstrukce dřevostavby má přitom ve své skladbě izolaci zahrnutu již standardně.
Obvodová stěna dřevostavby o síle 28 cm dosahuje tepelného odporu 5,884 m2K/W. Takové hodnoty dosáhneme například u Porothermu při síle zdiva 97 cm a u Ytongu 76 cm, což jsou nereálné tloušťky obvodových stěn domu. Pokud pak pro vytápění dřevostavby použijeme snadno regulovatelný (tzv. pružný) otopný systém, snížíme spotřebu energie na vytápění ještě víc, dosáhneme minimálních okamžitých tepelných ztrát a zkrátíme dobu potřebnou pro dosažení ideální tepelné pohody interiéru.
Nakonec je ohromnou výhodou dřevostaveb i velká flexibilita dispozice interiéru. Díky snadné demontovatelnosti a nízké hmotnosti jednotlivých dílů dřevostavby změníme dispozice interiéru rychle a snadno i kdykoli při užívání dokončeného domu. Stejně snadné jsou i opravy jednotlivých dílů.
Obvodová stěna dřevostavby o síle 28 cm dosahuje tepelného odporu 5,884 m2K/W. Takové hodnoty dosáhneme například u Porothermu při síle zdiva 97 cm a u Ytongu 76 cm, což jsou nereálné tloušťky obvodových stěn domu. Pokud pak pro vytápění dřevostavby použijeme snadno regulovatelný (tzv. pružný) otopný systém, snížíme spotřebu energie na vytápění ještě víc, dosáhneme minimálních okamžitých tepelných ztrát a zkrátíme dobu potřebnou pro dosažení ideální tepelné pohody interiéru.
Flexibilita dispozice interiéru
Nakonec je ohromnou výhodou dřevostaveb i velká flexibilita dispozice interiéru. Díky snadné demontovatelnosti a nízké hmotnosti jednotlivých dílů dřevostavby změníme dispozice interiéru rychle a snadno i kdykoli při užívání dokončeného domu. Stejně snadné jsou i opravy jednotlivých dílů.
Konstrukční díly dřevostaveb
Mezi základní konstrukční díly dřevostaveb patří panelové díly stěn, dřevěný skelet panelů (stěnových, stropních i střešních) a spojovací prvky s nerezovou úpravou. Skelet musí být z kvalitního, vysušeného a chemicky ošetřeného dřeva (impregnace proti plísním a hnilobě). Skelet je nejčastěji obložen OSB deskami, sádrokartonem a jinými velkoplošnými materiály. Vnitřní výplně dutin tvoří termoizolační desky, nejčastěji ze skelných nebo čedičových vláken. Dosáhneme tak tepelné a akustické izolace společně s nehořlavostí materiálu. Na vnější opláštění se nakonec aplikuje obvodový kontaktní fasádní systém.
Na střechách dřevostaveb se nejčastěji používají vaznicové krovy včetně možnosti vestavby obytného podkroví. Krov ale může být i z prefabrikovaných střešních panelů. Stropy dřevostaveb jsou buď panelové, nebo trámové a lze použít i nosníky a postavit tak spřaženou stropní konstrukci.