Vybavení objektu elektrickou požární signalizací je povinné pro některé objekty jako jsou například sklady, výrobní haly, nákupní centra a podobně, nebo může být realizováno i v soukromých objektech, jako jsou rodinné domy. Hlavním důvodem vybavení objektu alektrickou požární signalizací je samozřejmě bezpečnost, ale praxe ukazuje, že zařízení funguje výborně i jako prevence vzniku požárů. Jak zařízení funguje a jaké existují jeho základní typy? Kdy a kam se prvky elektrické požární signalizace umisťují? A jak často je nutná jejich revize?
Každý požár má určité fáze a klíčovou část tvoří vznik požáru. Nejdůležitější je tedy zjištění vznikajícího požáru co nejdříve – optimálně ještě před tím, než oheň vzplane. Začínající požár se projevuje doutnáním, přičemž rozpoznání a likvidace požáru v této fázi je nejlepší variantou. Pokud se o vzniklém požáru nedozvíme včas, bude ohrožen majetek, ale možná i lidské životy. Přitom právě doba na počátku vzniku požáru nám dává drahocenné minuty pro záchranu a minimalizaci škod.
Typy zařízení
Zařízení elektrické požární signalizace mají v podstatě jeden stěžejní úkol: upozornit na vznikající požár včas, což umožňuje buď jeho rychlou likvidaci, nebo jiná opatření. Každé zařízení EPS je tvořené hlásiči, ústřednou a kabelovým vedením mezi nimi. Celý systém musí být buď napojen na pult centrální ochrany místně příslušného HZS, nebo musí být trvalá proškolená ostraha objektu.
Foto: ORIS PLUS
Typy hlásičů musí být přizpůsobené typu interiéru. Standardně používanou skupinu tvoří opticko-kouřové hlásiče, na specifická místa s běžným výskytem kouře (kuřárny, autodílny, kuchyně a podobně) se umisťují teplotní hlásiče. Speciální kategorii tvoří takzvané lineární hlásiče, které zahrnují dva komponenty: vysílač a přijímač. Mezi nimi je infračervený paprsek, který je vlivem kumulace kouře utlumován. Zjednodušeně řečeno zařízení reaguje na přerušení paprsku kouřem.
Všechny komponenty EPS fungují zcela automaticky (kromě tlačítkových hlásičů – tyto hlásiče se spouštějí většinou rozbitím skla hlásiče osobou, která zaregistruje nebezpečí vzniku požáru, nebo samotný požár). Systémy EPS se liší svou vyspělostí: od nejlevnějších typů konvenčních ústředen (řádově stojí několik desítek tisíc korun) až po nejmodernější zařízení se stovkami hlásičů a přesným určením požáru pomocí počítače se zobrazením půdorysu budovy.
Foto: ORIS PLUS
Jak vybrat?
Určujícím faktorem pro výběr EPS je velikost, dispozice a typ objektu. Konkrétní informace nám poskytne projektová dokumentace, respektive požární zpráva, kterou stanovuje požární technik. Zpráva obsahuje informace o umístění jednotlivých komponentů EPS, které je závislé na riziku vzniku požáru v daném prostoru.
Instalace a její pravidla
Právě kvůli nezbytným kabelům musíme na zabudování EPS myslet po dokončení hrubé stavby, zároveň se zaváděním další kabeláže. Dodatečná instalace EPS je do hotové stavby sice možná, ale může vyžadovat náročnější opatření (prostupy mezi podlažími, požární ucpávky apod.). Doba a náročnost instalace je individuální, alespoň však pro orientaci lze uvést, že kompletní zakázku v rozsahu rodinného domu odborníci zvládnou během jediného týdne, včetně uskutečnění potřebných zkoušek.
Revize
Revize zařízení je předepsána každoročně, přičemž se každých šest měsíců provádí funkční zkouška. Testování opticko-kouřových hlásičů se provádí speciálním aerosolem, který se vstříkne do detekční komory hlásiče. Záruka na systémy EPS je standardně dva roky, lze ji však za určitých okolností prodloužit.
Obr: ORIS PLUS
Na závěr si dovolíme upozornit na článek ´Požární hlásiče jsou od 1.7. povinné. Ovšem, nezlobte se na ně, ochrání Vás.´ Článek najdete zde a jsou v něm popsané povinnosti související s požární ochranou staveb, závisející na nové vyhlášce č. 23/2008 Sb.
