Současná betonová střešní krytina je od tradičních pálených keramických tašek na první pohled k nerozeznání. Obdobná není jen barva tašek, respektive povrchová úprava (i pálenou keramiku už dnes probarvujeme, betonové tašky ale mají dokonce větší barevnou variabilitu), ale i tvar dílců. 1 metr čtvereční položených betonových tašek však váží 40 až 70 kg a spotřebujeme 7,5 až 10 kusů (keramika 38,5 až 49,7 kg, ovšem při spotřebě 11 až 18 kusů na 1 metr čtvereční). Betonové dílce jsou tedy oproti keramice těžší, ale pevnější, proto lze vyrábět tašky větších rozměrů a snížit jejich počet na metr i cenu.
V souvislosti s betonovou střešní krytinou můžete zaslechnout výraz „zavedená novinka,“ betonové tašky však mají svou poměrně dlouhou historii. Beton vynalezli už Římané před cca 2.000 lety. Technologie pak byla zapomenuta a znovu objevena až na počátku novověku. A historie výroby cementových střešních tašek začala v roce 1844.
Němec Adolf Kroher vyvinul technologii výroby cementových střešních desek. Vyráběné byly pouze z přírodních materiálů, dostupných prakticky všude. Tento způsob výroby se ukázal být velmi hospodárný. Šlo však pouze o výrobu kusovou, první automatická výrobní linka se objevila až v půlce 30. let 20. století v Anglii. Výrobu betonové střešní krytiny pak odstartovala obrovská poptávka po druhé světové válce, především minimální energetická náročnost výroby betonové krytiny se ukázala být klíčovou.
Větší hmotnost betonových tašek vyžaduje perfektní stav a únosnost konstrukce krovu. Krov musí být dostatečně dimenzován. Betonové tašky se pokládají na střechy o sklonech od 17o (jen vybrané druhy lze pokládat i na střechy o sklonech 7 až 17o.).
Němec Adolf Kroher vyvinul technologii výroby cementových střešních desek. Vyráběné byly pouze z přírodních materiálů, dostupných prakticky všude. Tento způsob výroby se ukázal být velmi hospodárný. Šlo však pouze o výrobu kusovou, první automatická výrobní linka se objevila až v půlce 30. let 20. století v Anglii. Výrobu betonové střešní krytiny pak odstartovala obrovská poptávka po druhé světové válce, především minimální energetická náročnost výroby betonové krytiny se ukázala být klíčovou.
Větší hmotnost betonových tašek vyžaduje perfektní stav a únosnost konstrukce krovu. Krov musí být dostatečně dimenzován. Betonové tašky se pokládají na střechy o sklonech od 17o (jen vybrané druhy lze pokládat i na střechy o sklonech 7 až 17o.).
Přednosti betonové střešní krytiny:
- Dlouhá životnost, časem se jejich pevnost dokonce zvyšuje (uvádí se životnost až 100 let)
- Mrazuvzdornost, nenasákavost díky úpravě povrchu
- Zvýšená odolnost vůči extrémním vlivům prostředí
- Kompletní systémová dodávka včetně všech střešních doplňků
- Na krytině se neusazují nečistoty a střecha nezarůstá mechem
- Barevná stálost (dílce nejsou probarvené jen na povrchu)
- Dlouhá záruka (15, 30 let – podle výrobce typu krytiny a druhu záruky)
- Přesné tvary
- Příznivá cena
Nevýhody:
- Vysoká hmotnost
- Obtížnější manipulace kvůli vysoké hmotnosti
- Vyšší nároky na dimenzování krovu
- Nevhodné pro rekonstrukce starých střech, kdy musíme zachovat stávající památkově chráněný krov
Povrchové úpravy betonové střešní krytiny
Základních odstínů betonových tašek je pět - cihlově červený, višňový, tmavě hnědý, černý a šedý, vyrábějí se však v mnoha dalších. Povrch betonové krytiny může být upraven dvojitým akrylátovým nástřikem bez lesku či s leskem, nebo trojitým akrylátovým nástřikem, který vytvoří barevný efekt kombinací barev (nejčastěji hnědé a cihlové). Nemusí však být upraven vůbec, potom je krytina levnější. Povrchová úprava však zajistí delší životnost tašek, rovnoměrnou barevnost v celé ploše i barevnou stálost.Krytina vláknocementové
Pozor, nezaměňujte pojmy cementová (betonová) a vláknocementová krytina. Rozdíl je mezi nimi zásadní. Vláknocementové dílce nahradily zdravotně závadný eternit, vyráběný z azbestových vláken. Vláknocementová krytina je nabízena v podobě lisovaných nebo profilovaných desek, často i upravených na povrchu. Pokládají se na střechy o sklonech od 15o, jejich hmotnost je pouhých 12 až 21 kg/m2 a pod krytinou je nezbytný odvětraný prostor.Vláknocementové dílce jsou lehké, otěruvzdorné, ale křehké. Obtížná je výměna dílců a střecha s touto krytinou není pochozí. Velkou předností je možná pokládka nejen na střechy, ale i na stěny.
Nejznámější značky betonové krytiny
Nejznámějšími značkami betonové střešní krytiny na našem trhu jsou Bramac a KM Beta.Krytina Bramac je vyráběna ve tvarech Bramac MAX, Alpská taška (obě se zvýšenou dvojitou vodní drážkou, symetrickým středním obloukem a zakulacenou spodní hranou), Moravská taška (se zvýšenou dvojitou vodní drážkou, asymetrickou vlnou a zakulacenou spodní hranou), Římská taška (se zvýšenou dvojitou vodní drážkou, zakulacenou spodní hranou a symetrickým středním obloukem s větším poloměrem než u Alpské tašky), Bobrovka (ploché, maloformátové tašky, vhodné pro pokrývání složitějších střešních tvarů - věží, vikýřů, kuželů a návazných úžlabí, ideální při rekonstrukcích historických budov), zdvojená bobrovka (urychlí práci na větších plochách) a tegalit (rovný tvar, klasické zbarvení - zvýrazňuje konstrukční prvky ze skla a dřeva) a Natura (oblíbený velkoformátový profil, měděná barva, jemně lesklý povrch). Bramac poskytuje záruku 15 let na funkčnost a 30 let na kvalitu a mrazuvzdornost. Ceny krytiny Bramac najdete ZDE.
Krytina KM Beta je nabízena v provedeních KMB Beta (klasika s povrchou úpravou Standard, Elegant, Briliant či Efekt), KMB Hodonka (oblíbená taška s novým profilem, který vytváří na střeše zajímavé efekty a povrchovou úpravou Elegant či Briliant) a KMB Bobrovka (vhodná pro historickou zástavbu či konzervativní klienty, nabízena v barvách cihlová, višňová, hnědá a černá). Nešvarem bobrovek je vyšší cena, spotřeba materiálu a tedy i hmotnost na 1 m2, krytina se musí pokládat nadvakrát – do vazby, jinak by pod ni zatékalo. Ceny krytiny KM Beta najdete ZDE.