Podle statistik ČNB se v tuto chvíli blíží celkový objem nesplácených hypoték k hranici 20 miliard korun. V této sumě jsou zahrnuty všechny hypotéky, u nichž jsou klienti v prodlení více než 90 dnů. Ačkoliv statistiky poskytovatelů hypoték naznačují, že právě 90 dnů je bodem zlomu, po jehož překonání je jen velmi obtížné klienta znovu „rozplatit“, i tak toto číslo nelze považovat za sumu prostředků, kterou mohou nyní banky odepsat s tím, že nikdy splaceny nebudou.
Navíc pokud zmíněných 20 miliard poměříme s celkovou sumou poskytnutých hypotečních úvěrů (více než 610 miliard korun), tak je zřejmé, že se jedná o pouhý zlomek. Z výše uvedených důvodů podle našeho názoru míra nesplácených hypoték na úrovni 3% nepředstavuje pro tuzemský bankovní sektor zvýšené nebezpečí. Ba naopak, výše nesplácených hypoték je dnes zcela pod kontrolou, a to i přesto, že jsme prošli složitým ekonomickým obdobím, kdy se mnoho rodin s hypotékou dostalo do velmi nepříjemné situace.
Zdejší hypoteční banky na příchod hypoteční krize zareagovaly velice rychle. Téměř ze dne na den přestaly poskytovat rizikovější typy hypoték (100% hypotéky, hypotéky bez dokládání příjmů apod.) a skokově navýšily rizikové marže nově sjednávaných obchodů, takže průměrné úrokové sazby poskytovaných hypoték vzrostly v letech 2008 a 2009 až k 6 procentům. Ve skutečnosti však ekonomická krize celkem rychle odezněla a vzhledem k tomu, že vývoj událostí v posledních letech se stále více vzdaluje černým scénářům, podle kterých banky kalkulovaly své rizikové přirážky, přinášejí nyní obchody z let 2008 – 2009 nyní bankám paradoxně vyšší úrokové výnosy než tomu bylo v předkrizovém období, označovaném jako období hypotečního boomu.
Výsledkem posledních tří let je tak sice kvantitativní nárůst nesplácených hypoték, avšak zasazeno do kontextu kvality hypotečního portfolia, je tento objem stále zanedbatelný a řešení neplatičů plně pod kontrolou bank. Toto je velmi důležité i pro nové klienty, neboť banky nabyly po problematických letech více jistoty v budoucí vývoj. Začaly tak uvolňovat schvalovací kritéria, která v průběhu roku 2008 a 2009 přitvrdily. Hypotéka se tak v letošním roce stala více dostupnou nejen z pohledu ceny, ale i z pohledu parametrů schvalování, což se konec konců projevuje oživením hypotečního financování.
Zdroj: ČNB, MMR, GOLEM FINANCE s.r.o., Hypoindex.cz
Zdejší hypoteční banky na příchod hypoteční krize zareagovaly velice rychle. Téměř ze dne na den přestaly poskytovat rizikovější typy hypoték (100% hypotéky, hypotéky bez dokládání příjmů apod.) a skokově navýšily rizikové marže nově sjednávaných obchodů, takže průměrné úrokové sazby poskytovaných hypoték vzrostly v letech 2008 a 2009 až k 6 procentům. Ve skutečnosti však ekonomická krize celkem rychle odezněla a vzhledem k tomu, že vývoj událostí v posledních letech se stále více vzdaluje černým scénářům, podle kterých banky kalkulovaly své rizikové přirážky, přinášejí nyní obchody z let 2008 – 2009 nyní bankám paradoxně vyšší úrokové výnosy než tomu bylo v předkrizovém období, označovaném jako období hypotečního boomu.
Výsledkem posledních tří let je tak sice kvantitativní nárůst nesplácených hypoték, avšak zasazeno do kontextu kvality hypotečního portfolia, je tento objem stále zanedbatelný a řešení neplatičů plně pod kontrolou bank. Toto je velmi důležité i pro nové klienty, neboť banky nabyly po problematických letech více jistoty v budoucí vývoj. Začaly tak uvolňovat schvalovací kritéria, která v průběhu roku 2008 a 2009 přitvrdily. Hypotéka se tak v letošním roce stala více dostupnou nejen z pohledu ceny, ale i z pohledu parametrů schvalování, což se konec konců projevuje oživením hypotečního financování.
Zdroj: ČNB, MMR, GOLEM FINANCE s.r.o., Hypoindex.cz