Bez organických hnojiv se půda rychle vyčerpá, pokud bychom hnojili pouze hnojivy průmyslovými, bude půda takzvaně hladová – neudrží si živiny a vláhu. Bez organické hmoty, kterou půdě doplňují právě organická hnojiva, se prostě neobejdeme. Základem hnojení je vždy vpravení pomalu působícího organického hnojiva do půdy na podzim. Pokud jsme ale zapomněli, nebo jsme to nestihli, je možné pohnojit i na jaře. Použijeme ale rychle působící organické hnojivo. Použití průmyslových hnojiv sice také není od věci a na jaře doplňujeme půdě minerální látky, ovšem bez organického hnojení je jejich účinek jen velmi omezený a vlastně pak investujeme do hnojení téměř zbytečně.
Organická hnojiva tedy dodávají půdě úrodnost a sílu, průmyslová hnojiva pak už jen doplňují živiny, abychom dosáhli jejich vyváženého poměru a podpořili konkrétní fáze růstu rostlin ve vegetačním období. Základní živiny, především pak dusík, draslík a kyselina fosforečná, musí být v půdě ve vhodném poměru, který se vždy řídí druhem pěstovaných rostlin.
Podzimní hnojení je základ
Na podzim hnojíme především organickými pomalu působícími hnojivy (např. chlévský hnůj a zelené hnojení, případně i kompost). Chlévský (hovězí) hnůj (mrva) je ideální pro všechny typy půd. Do půdy však vpravujeme jen hnůj vyzrálý, ten nevyzrálý zapravíme do kompostu, nebo prostě necháme dál zrát. Chlévský hnůj je dokonce považován za nejhodnotnější hnojivo!
Pokud máme k dispozici močůvku, počkáme s ní až na zimu (hnojíme na sníh) a nebo na jaro. Zároveň nesmíme zapomenout, že do země zapravený chlévský hnůj uvolní v prvním roce 50% živin, v druhém 30% a ve třetím zbylých 20%.
Na podzim též hnojíme hnojivy vápenatými – na těžké půdy použijeme vápno a na lehké půdy mletý vápenec.
Stopové prvky vždy dávkujeme v minimálním množství podle návodu výrobce konkrétního průmyslového hnojiva. Přitom i v případě průmyslových hnojiv používáme na podzim pomalu působící a na jaře rychle působící hnojiva, stejně jako je tomu u hnojiv organických.
Do těžkých půd se hnojiva zarývají mělčeji, do lehkých půd hlouběji.
Chlévský hnůj
Chlévský hnůj
Rytí a hnojení na jaře – příprava půdy
Hnojení půdy souvisí na jaře s její celkovou přípravou na výsev a sadbu. Záhony určené k pěstování zeleniny se zryjí společně s hnojivem již na podzim a přes zimu se nechají hrubé hroudy. Nerovný povrch zadrží vláhu a hroudy se zjara zcela rozpadnou. Půda se působením mrazu nakypří a na jaře je pak dobře zpracovatelná. Pokud jsme na podzim půdu pohnojili a zryli, přidáme na jaře potřebný podíl kompostu (alespoň cca 4 kg na 1 m2), minerální hnojivo (rychleji rozpustné) a povrch záhonů urovnáme kovovými hráběmi. Na jaře půdu zrytou již na podzim znova neryjeme. Malá semena vyžadují utuženější půdu.
Pokud ale nebyly záhony na podzim volné (plodiny jsme sklízeli do konce podzimu či až v zimě), nebo jsme prostě nestihli pohnojit a zrýt, zryjeme záhony na jaře co nejdříve (hned jak už není půda zmrzlá a oschlá). Při jarním rytí se nesmí tvořit velké hroudy, ryjeme proto užšími záběry než na podzim a raději používáme rycí vidle než rýč. Udržíme tak v půdě vodu. Hned po zrytí uhrabeme povrchy záhonů železnými hráběmi, čímž zůstanou nakypřené. Stejně postupujeme po sklizni konkrétní plodiny v sezóně před výsadbou nové. Pozor však – půda může být suchá (nejen kvůli počasí, ale právě kvůli pěstovaným rostlinám, které vláhu vyčerpaly), proto ji před rytím důkladně zalijeme. Jarní rytí (pokud jsme nezryli a nepohnojili na podzim) a rytí v průběhu sezóny vždy spojíme s vpravením rychle působícího organického a minerálního hnojiva do půdy.
Rytí rycími vidlemi
Prokypřená půda na záhonu s jahodníky
Hnojíme na jaře
Přes zimu se stačí část chlévského hnoje v půdě rozložit, pokud bychom ale vpravili chlévský hnůj do půdy na jaře, rostlinám na začátku vegetačního období příliš nepomůžeme. Pro jarní hnojení jsou z organických hnojiv ideální hnůj koňský, ovčí, králičí, ale i drůbeží a především pak kompost. Kompost je navíc vhodné smísit s hnojem prasečím, ovčím a nebo drůbežím trusem (záleží na tom, jaký hnůj máme k dispozici).
Vepřovým hnojem nikdy nehnojíme přímo, ovšem právě jako přísada do kompostu je výborný. To samé platí pro drůbeží trus, ten však můžeme též ředit vodou a použít přímo v podobě zálivky. Drůbeží trus má vysoký obsah živin, které jsou v půdě rychle dostupné. Pokud bychom jej ale použili přímo, popálí rostliny. Do kompostu jej můžeme použít i vykvašený v tekutém stavu (drůbeží trus nasypeme do nádoby s vodou a necháme cca 14 – 20 dní kvasit, husté zbytky dáme na kompost a koncentrovaný roztok naředíme vodou a použijeme ihned). Drůbeží trus prospívá především květinám a jiným okrasným rostlinám, ale i ovocným dřevinám.
Pro přímé jarní hnojení do půdy je ideální koňský a ovčí hnůj. Ten ovčí je výhřevnější, ovšem koňský obsahuje nejvyšší podíl dusíku. Tyto hnoje jsou vhodné k hnojení těžkých a studených půd, vyloženě ideální jsou pro pařeniště a skleníky časně zjara (rychle prohřejí půdu svým rozkladem), ale i jako substrát pro žampióny. Vhodné je smísit koňský hnůj před vpravením do země s kompostem a pokud chceme zvýšit záhřevnost, pak i s hnojem ovčím. Opět záleží na tom, jaké organické hnojivo je nám dostupné. I samotný ovčí hnůj mísíme s kompostem. V případě pařenišť ještě použijeme vystýlku (např. starým listím či slámou), která udrží v půdě teplo. To samé platí i pro skleník, pokud jej využijeme k rychlení sazenic místo pařeniště.
Minerálním hnojivem přihnojená rajčata
Koňský hnůj je výhřevný a má nejvyšší obsah dusíku
Velmi užitečný je též králičí hnůj, který lze použít k okamžitému přihnojení záhonů kdykoli.
Pokud jsme se na jaře rozhodli pro močůvku (respektive ji máme k dispozici), ředíme ji v poměru 1:8. Vhodná je především k hnojení trávníků a pozor – pro jiné účely nemá dostatečný obsah kyseliny fosforečné (je na ni chudá), proto musíme tuto kyselinu do půdy zapravit v jiné formě.
Kompost je v zahradě stejně důležitý jako chlévský (hovězí) hnůj. Kompost obohacuje půdu živinami, provzdušňuje ji a udržuje v ní vláhu, zvyšuje obsah humusu a podporuje činnost půdních bakterií. Každý m2 záhonů vyžaduje ročně alespoň cca 4 kg kompostu. Kompostem přitom můžeme hnojit celoročně.
Kompost si na zahradě připravíme sami z odpadu, který bychom jinak nevyužili. Do kompostu se hodí organické zahradní odpady (listí některých dřevin, tráva, některý plevel, odkvetlé květy, zbytky zeleniny, všechny druhy hnoje – živočišný odpad, odpad z domácnosti – jemný popel, zbytky z kuchyně, ale rybniční bahno a pro zkvalitnění prokládáme kompost vrstvami rašeliny a vápnem. Kompost se především v létě zalévá vodou (nesmí proschnout, musí stále obsahovat cca 55% vody) a zrání urychlíme občasným přeházením – zlepšuje se tak činnost aerobních bakterií díky provzdušnění. Pokud máme na zahradě těžkou půdu, obohacujeme kompost páleným vápnem, popelem a rašelinou. Do lehké půdy je vhodný kompost obohacený dostatkem hnoje, rybničním bahnem a mletým vápencem. Kompost umístíme na stinné místo - pod vysoké stromy či ke zdi. Zralý je, když se vše, co obsahuje, přemění na sypkou prsť, kdy nelze rozlišit jednotlivé kompostované složky. Přesto ale kompost prokátrujeme (prosejeme) a hrubší části použijeme k založení kompostu nového – ještě se budou rozkládat. Na zimu je dobré nahrnout na kompost listí a zatížit zeminou. Zakonzervovaný jej necháme do konce února a obrátíme. Běžným kompostováním vytvoříme kvalitní kompost za dva roky, lze jej však i rychlit v kompostérech.
Prosévání kompostu
Kvalitní rašelina
Pouze kompost vystačí místo jakýchkoli jiných hnojiv téměř veškeré zelenině. Dobře uleželý kompost obsahuje dostatek živin potřebných právě pro zeleninu. Pouze silně a středně náročné druhy zeleniny vyžadují doplnit dusík. K silně náročné zelenině přidáváme 7 litrů (resp. kg) kompostu a 50 – 80 gramů rohové moučky nebo 25 – 40 gramů LAV (ledku amonného s vápencem) na 1 m2 plochy záhonu. Ke středně náročné zelenině přidáváme 4 litry kompostu a 35 gramů rohové moučky nebo 20 gramů LAV. Slabě náročné zelenině stačí 4 litry kompostu.
Pokud je zelenina náročná na dusík, pomůže chlévská mrva zapravená do půdy na podzim, nebo aplikace jiného organického hnojiva na jaře spolu s kompostem. Na dusík je velmi náročný květák, zelí, reveň, kapusta, tykev, pažitka, pór, celer, chřest, křen. Středně náročné na dusík jsou kedlubny, okurky, paprika, rajčata, cibule, černý kořen, červená řepa, ředkev. A nejméně náročné na dusík jsou česnek, mrkev, petržel, salát, ředkvičky, hrách a fazole.
Velmi praktickým způsobem doplnění dusíku je dusíkaté vápno, které zároveň potlačuje výskyt některých chorob a škůdců v půdě. Toto hnojivo se zapravuje do vrchní vrstvy půdy (5 – 10 cm). Dusíkatým vápnem hnojíme 2 až 3 týdny před výsadbou.
Kompost
Vícesložkové minerální hnojivo
Prospěšné mykorhizní houby
V půdě jsou prospěšné mikroorganismy a houby běžně přítomné, pokud však chceme půdě pomoci, můžeme do ní vpravit prospěšné mykorhizní houby spolu s průmyslově vyráběnými organickými hnojivy, jejichž jsou součástí. Tyto houby pomáhají půdě s hospodařením s vodou. Žijí v symbióze s kořeny rostlin a několikanásobně zvětšují jejich povrch. Pomocí vláken přijímá houba vodu a živiny (především minerální látky), které předává rostlině. Na oplátku získávají mykorhizní houby od rostlin uhlohydráty, které jsou nezbytné pro jejich růst. Obzvláště za suchého počasí nám mykorhizní houby prokážou velkou službu. Hnojivo s mykorhizními houbami je dobré zapravit do půdy 2x za vegetační období. Oceníme je především jako výživu zeleniny.
Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com Další podrobné informace o hnojení zahrady na jaře a přípravě půdy, ale třeba i hnojení pokojových rostlin po zimě najdete zde:
