Přemýšlíte o vhodném obkladovém materiálu do koupelny či kuchyně? A co třeba mozaika, která navíc pomůže při obkládání problematických míst, přičemž dovede vhodně doplnit větší plochy a větší formáty dlaždic?
Mozaiky najdou své uplatnění především při obkládání menších ploch, zaoblených tvarů (např. u obezděných rohových van) a ploch nepravidelných. Malé díly mozaiky se snadno přizpůsobí plochám různě tvarovaným a nějak omezeným, jsou prostě flexibilní.
Průmyslově vyráběné mozaiky jsou nejčastěji tvořené čtvercovými dílky formátů 1 x 1 cm, 2,5 x 2,5 cm, 5 x 5 cm, ale i 10 x 10 cm. Mohou však být tvořené i malými obdélníky, kruhy a jinými tvary. A jelikož jsou mozaiky na rubu podlepené papírovou či textilní sítí v arších o velikosti běžných obkladů (nejčastěji 30 x 30 cm), nemusíme lepit každý dílek zvlášť, nýbrž lepíme celé archy nebo jejich odstřižené části. Podlep navíc zajišťuje pravidelnou spáru mezi malými dílky mozaiky.
Čili mozaiky jsou ohebné díky textilnímu či papírovému podkladu a my proto snadno obložíme jakkoli zakřivené plochy. Kromě oválů obezděných van to mohou být třeba válcovité sloupy, přechody u různých výstupků, ale i plochy jakkoli netypického rozměru a tvaru. Vždy si přitom z archu snadno odstřihneme či odřízneme jen takovou část mozaiky, kterou právě potřebujeme.
Pod mozaiku je však třeba zajistit rovný podklad, jelikož by malé dílky mozaiky nerovnosti věrně kopírovaly a obklad jako celek by pak byl hrbolatý. Dojem z celku by prostě nebyl dobrý.
Mozaiky však mají ještě jednu zajímavou vlastnost, uplatnění totiž najdou i na velkých, rovných plochách, kde dovedou vhodně doplnit a oživit obklady z větších dlaždic. Ty pak nepůsobí fádně, nudně, ale jsou mozaikami oživené. Mnozí výrobci s tím dokonce i počítají a ke konkrétním typům obkladů většího formátu vyrábí i mozaiky (v jedné i více barvách). Sjednocen je přitom styl celku. Zajímavě též vypadají kombinace různě barevných dílů.
Větší obklady a mozaiky lze přitom kombinovat mnoha způsoby. Obklady můžeme vystřídat na svislých či vodorovných plochách, prostor lze různým způsobem členit a měnit opticky proporce. Málokdy již dnes narazíme na kompletní obklady všech stěn jen pouhou mozaikou. Tento v zásadě nešvar souvisel s rozmachem mozaiek.
Ovšem místo opravdových mozaiek můžeme použít i větší obklady, jejichž povrch je opticky členěn pouze mělkými prořezy. Takové dlaždice je však třeba pokládat jen na rovné plochy, nepřizpůsobí se tvaru podkladu.
Mezi mozaikami nakonec najdeme i luxus v podobě ručně vytvářených dekorů, například z nepravidelných keramických střepů, jež získáme rozbitím, rozlámáním a nebo rozřezáním obkladů větších formátů. Taková práce však vyžaduje uměleckého ducha, nejlépe namalovanou předlohu, zkušenosti a chuť do náročné činnosti. Tvůrčí svoboda je však v takovém případě ohromná. Důležité je pracovat s barevnými obklady stejné tloušťky, aby byla realizovaná plocha rovná. Myslet též musíme na spáry, jejich šířku, jelikož spárovací hmota nakonec vytvoří linky a doladí celek. Z mozaiky by též neměly vystupovat ostré hrany, proto budeme potřebovat vhodný pilník či brusku.
Mozaiky jsou nejčastěji z keramiky, ovšem pořídit si můžeme i skleněné, plastové, z přírodního či umělého kamene. Pozor však do vlhkých prostor na porézní materiály, u nichž je riziko neodstranitelného zašpinění a též nasákavosti.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com
