Jakmile se na jaře naše zahrada zazelená, dostáváme jasný signál k probuzení ze zimního spánku. Příchod zahradnických prací je neodkladný. Travní společenstva jsou velice odolná zimním mrazům a sněhové pokrývce, a proto se probírají z období vegetačního klidu jako první a velice rychle.
Naším úkolem je tuto jejich vlastnost využít a podpořit jejich rychlé oživení.
Prvním zásahem je posekání. Přistoupíme k němu hned, jakmile tráva trochu poporoste. Nastartujeme tak rostliny k produkci hmoty a podpoříme odnožování. Zimní vláha v půdě je nám při tom plně k dispozici a dokážeme ji tím dobře využít. Sekání a jeho četnost je základním stavebním kamenem pro dosažení hustého a plně kompaktního travního porostu. Provází nás ve svojí měně či více dodržované pravidelnosti celé vegetační období.
Včasným posekáním tedy dáme porostu na vědomí, že od této chvíle by měl poslušně růst a začít tvořit hustý koberec. Vhodně mu v tomto dopomůžeme provzdušněním svrchní vrstvy půdy. Jednoduše si vezmeme železné hrábě a vyhrabeme z trávníku „stařinu“, společně s mechem i neshrabaným listím.
Pokud jsme zastánci technologie, kdy posekanou hmotu naše sekačka drtí a rozprostírá zpět do porostu, zvolíme místo pracného vyhrabávání vertikutaci. Vertikutace je poměrně nový druh péče o trávníky. Jedná se, obrazně řečeno, o povrchovou kultivaci pozemku pomocí vertikutátoru.
Vertikutátor je v podstatě válec s noži umístěnými po jeho obvodu, jejichž úkolem je prokypřit povrchovou vrstvu půdy. Nože zároveň rozruší vrstvu ulehlé posekané travní hmoty – travní plsti, která tvoří nežádoucí izolaci rostlin pro příjem srážkové vody. Současným narušením stébel trav podpoříme odnožování a houstnutí porostu.
Vertikulace
Nemusí být pravidlem, že po každé zimě shledáme porost všude stejně zapojený. Méně hustě pokrytá místa vznikají v důsledku nejednotné vytrvalosti použitých druhů trav, anebo ustupování některých z nich např. v reakci na malou zásobenost půdy živinami.
S tímto problémem si snadno poradíme přisetím traviny (stejného druhového složení) na potřebná místa. Přihnojení nebude rovněž na škodu. Doporučené dávky se mohou pohybovat okolo 4 – 6 kg/ar. Volba hnojiva bude záviset na osobních zkušenostech. Doporučován je např. Cererit, NPK nebo LAV (ledek amonný s vápencem). LAV je vhodný pro půdy s kyselejší reakcí.
Někdy se můžeme potýkat s nadměrným výskytem nežádoucího mechu v našem trávníku. Často tyto problémy řešíme po skončení zimy, kdy bývá nadbytek vláhy, půdní reakce je spíše kyselejší a trávník je celkově oslaben. Zakročit je možno již zmíněným vyhrabováním. Efektivnější bude povápnění zahrady mletým vápencem.
V letních měsících nás může naopak zastihnou nedostatek vláhy. Tady jsou dvě možnosti. Buď nám nebude líto vody a začneme zalévat nebo si prostě počkáme na závlahu přirozenou.
