Zásadní je při péči o travní plochy pravidelné sečení, závlaha a hnojení. Samozřejmě za předpokladu, že též provádíme podzimní a jarní provzdušňování a případně dosetí poškozených míst po zimě. Zjednodušeně lze říci, že zavlažujeme podle potřeby a sečení trávníku provádíme nezbytně jednou za čtrnáct dní. Pokud trávník sečeme správně, zhoustne a my zároveň likvidujeme dvouděložné plevele.
Za teplot vyšších jak 25 oC a za jasného počasí je třeba sekat trávní až k večeru, aby prudké slunce nepoškodilo právě posečené rostliny. Za velkých veder je také dobré mulčování trávníku, které můžeme provést již v polovině června. A právě sečení v kombinaci s mulčováním trávníku velice prospívá. A čím mulčujeme? Samozřejmě posečenou travní hmotou, kterou takto vlastně recyklujeme. Posečená travní hmota pomáhá udržovat v trávníku více vlhkosti a ten pak snáze odolává i déle trvajícím horkům. V opačném případě dochází k vysychání travních ploch a jejich poškození.
Ovšem ne všechna travní hmota může zůstat na trávníku ležet. Čím výš necháme trávu narůst, tím více odpadu nám pak zbude. Využijeme ji však velmi dobře zarytím do záhonů, pařeniště a nebo v kompostu. Díky tomu, že je mulčovacími sekačkami nasekaná na jemné kousky, výborně se zarývá a intenzivně pak zahřívá půdu. Příliš mnoho mulče by na travní ploše zahnívalo, zatěžovalo příští sečení a nutilo nás porost odhrabat. Nadbytek mulče navíc podporuje tvorbu travní plsti (vlastně mechu spolu s různými rozkládajícími se zbytky), což trávník poškozuje, dusí rostliny, ty jsou slabší a žloutnou. A právě s tímto problémem nám pomáhá provzdušňování.
Ovšem ne všechna travní hmota může zůstat na trávníku ležet. Čím výš necháme trávu narůst, tím více odpadu nám pak zbude. Využijeme ji však velmi dobře zarytím do záhonů, pařeniště a nebo v kompostu. Díky tomu, že je mulčovacími sekačkami nasekaná na jemné kousky, výborně se zarývá a intenzivně pak zahřívá půdu. Příliš mnoho mulče by na travní ploše zahnívalo, zatěžovalo příští sečení a nutilo nás porost odhrabat. Nadbytek mulče navíc podporuje tvorbu travní plsti (vlastně mechu spolu s různými rozkládajícími se zbytky), což trávník poškozuje, dusí rostliny, ty jsou slabší a žloutnou. A právě s tímto problémem nám pomáhá provzdušňování.
I v létě se navíc vůbec nemusíme bát trávník provzdušnit, naopak mu to prospěje. Ideální je použít motorový provzdušňovač s provzdušňovacími ocelovými noži. Provzdušňováním dochází k prořezání trávníku, čímž se ke kořenům rostlin dostane více vláhy a vzduchu. A ideální je pro první letní provzdušnění polovina až konec června. Poté srpen, říjen a jaro, jakmile se zatravněné plochy začnou zelenat.
Samostatnou kapitolou je zavlažování. Za horkých dnů nesmíme travní plochy zavlažovat přes den, jelikož by kapky vody na rostlinách působily jako zvětšovací sklíčka a intenzivní sluneční záření by poškodilo rostliny. Zaléváme proto nejlépe navečer a nebo brzy ráno. Trávník samozřejmě zavlažujeme proto, aby netrpěl vysycháním. Bez vody se daří špatně většině rostlin a potřebují ji i ty, které jsou na zálivku nejméně náročné.
Samostatnou kapitolou je zavlažování. Za horkých dnů nesmíme travní plochy zavlažovat přes den, jelikož by kapky vody na rostlinách působily jako zvětšovací sklíčka a intenzivní sluneční záření by poškodilo rostliny. Zaléváme proto nejlépe navečer a nebo brzy ráno. Trávník samozřejmě zavlažujeme proto, aby netrpěl vysycháním. Bez vody se daří špatně většině rostlin a potřebují ji i ty, které jsou na zálivku nejméně náročné.
Samozřejmě nám mnoho práce usnadní zavlažovací systém, ovšem za těch největších veder jej musíme nastavit tak, aby zavlažoval právě mimo největší vedra.
A co se týká hnojení? Travní plochy bychom měli v létě přihnojovat speciálním hnojivem jednou za 3 týdny. Použít lze buďto granule a nebo vodní roztok, kterým trávník zavlažíme. Živiny trávník opravdu potřebuje, vzhledem k tomu, že jej používáme jako pochozí plochu a právě často sečeme, vynahradí rostlinám to, co jim způsobujeme. Hnojení navíc spolu s provzdušňováním omezuje růst mechů. Rostliny jsou silnější a odolnější. Pozor však na přehnojení, vždy je třeba použít jen doporučené množství hnojiva a nebo raději i menší, abychom trávník nepopálili.
A co se týká hnojení? Travní plochy bychom měli v létě přihnojovat speciálním hnojivem jednou za 3 týdny. Použít lze buďto granule a nebo vodní roztok, kterým trávník zavlažíme. Živiny trávník opravdu potřebuje, vzhledem k tomu, že jej používáme jako pochozí plochu a právě často sečeme, vynahradí rostlinám to, co jim způsobujeme. Hnojení navíc spolu s provzdušňováním omezuje růst mechů. Rostliny jsou silnější a odolnější. Pozor však na přehnojení, vždy je třeba použít jen doporučené množství hnojiva a nebo raději i menší, abychom trávník nepopálili.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com