Jak předejít deformaci krovů

Střecha potřebuje kvalitní krov

Krov je nosná konstrukce šikmé střechy. Jeho tvar plyne z tvaru střechy a naopak krov její tvar podmiňuje. Jeho provedení závisí na velikosti stavby, sklonu střechy, rozpětí a tvaru střechy, účelu stavby a v neposlední řadě i prostředí. Střešní sklon by se měl zvětšovat s množstvím srážek v dané oblasti, tedy čím více prší (sněží), tím větší sklon střechy je třeba zvolit. Zabráníme tak dalšímu zatížení krovu. Jako materiál se pro krovy tradičně využívá dřevěný masiv, i když v moderní architektuře se můžeme setkat i s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí. Dřevo má vynikající izolační vlastnosti, působením tepla se neroztahuje a odolává v ohybu a tlaku. Dřevo dále nepodléhá chemickým vlivům, avšak pro jeho dlouhou životnost je klíčová dokonalá impregnace proti dřevokaznému hmyzu a chorobám.

Druhy krovů

Krokevní krov nemá jalové vazby, nepoužívá vazný trám ani sloupky, je tedy vhodnou variantou při obytném využití podkrovního prostoru. Tento typ krovu není vhodný při rozpětí střechy větším jak 10 m. Stojatá stolice je nejběžnějším typem krovu, využívaným u starých českých staveb, kdy jsou použity 1 až 3 svislé sloupky (podle rozpětí střechy). Umožňuje zastřešit až 16 m široké budovy, dnes se však využívá zřídka. Příhradové vazníky jsou moderním typem krovu, složeného z horního a dolního pásu, které jsou pospojované svislicemi a příčkami. Jsou vyráběny z prken a jednotlivé prvky se spojují hřebíky či lepením, čímž se zkracuje čas montáže. Příhradové vazníky jsou vhodné pro střechy s mírným sklonem bez půdních prostor. 

Poruchy krovů a jejich řešení

Krov může být porušen v důsledku cyklického zatěžování (sněhem, větrem) nebo v důsledku napadení dřeva dřevokaznými škůdci (houby, hniloba, hmyz), což má svůj původ ve většině případů ve vzlínající nebo srážkové vlhkosti, která vytváří ideální prostředí pro jejich prosperitu. Přerušované a měnící se zatížení krovu může uvolnit spoje konstrukcí a deformovat tak některé excentricky namáhané prvky. Napadení jednoho prvku například hnilobou pak může způsobit havarijní stav celé konstrukce. 
Deformované, uvolněné a málo únosné prvky se zesilují dřevěnými nebo ocelovými příložkami. Jako spojovací materiál slouží svorníky s ozubenými kolečky. Prvky poškozené škůdci je nutné opravovat nejen v místě napadení, ale i v sousedních vazbách. Napadené dřevo je třeba odstranit a okolní prvky ochránit nátěrem či nástřikem. Ochrana poškozených a deformovaných prvků se provádí protézováním, kdy se část prvku nahradí prvkem novým se stejným profilem, nebo se nový prvek spojí s původním příložkami.