Předností speciálního ahydritového tekutého potěru určeného pro podlahové vytápění je, že zcela a bez jakýchkoli mezer opláští vodiče topení a zajistí tak optimální přenos tepla. Tento topný potěr je přímo vytápěným potěrem, který se většinou pokládá jako plovoucí. A tloušťka potěru je v tomto případě závislá na umístění vodičů topení v potěru.
Teplovodní podlahové vytápění se většinou vylévá anhydritem o průměrné tloušťce materiálu 55 mm. Z toho 35 až 40 mm kryje potrubí a 15 až 20 mm představuje prolití mezi potrubím. Oproti tomu elektrické podlahové topení se většinou vylévá anhydritem o průměrné tloušťce 45 až 50 mm.
Ještě před pokládkou tepelné a zvukové izolace musí být projektantem navržena a realizována opatření proti vzestupné vlhkosti. Je též třeba srovnat překážky na podkladu (jakékoli nerovnosti) do roviny vyrovnávacím potěrem, případně přídavnou izolační vrstvou.
Co je třeba dodržet při projektování a realizaci topného potěru
Tepelně a zvukově izolační vlastnosti topného potěru jsou závislé především na zvoleném materiálu. Důležitý je však i pečlivý výběr vhodných izolačních materiálů. Jako podklad je třeba použít izolační vrstvu se stlačitelností menší nebo rovnou hodnotě 5 mm. Jestliže jsou zvukově a tepelně izolační materiály položené spolu v jedné izolační vrstvě, měl by být materiál s menší stlačitelností umístěn nahoře.Ještě před pokládkou tepelné a zvukové izolace musí být projektantem navržena a realizována opatření proti vzestupné vlhkosti. Je též třeba srovnat překážky na podkladu (jakékoli nerovnosti) do roviny vyrovnávacím potěrem, případně přídavnou izolační vrstvou.
Důležitým předpokladem pro pokládku izolační vrstvy je suchý a čistý podklad. Větší díry a praskliny prostě musí být uzavřené. I bodové vyvýšeniny, potrubí a podobné překážky musí být zarovnány, aby vznikl nosný podklad s rovným povrchem. Jedině tak dosedne izolační vrstva dokonale po celé ploše.
Je také třeba, aby byly stěny již omítnuté a krajový pás musí mít tloušťku alespoň 10 mm, aby bylo možné eliminovat důsledky podélného roztažení podlahy během procesu vyhřívání podlahy. Na všech stranách totiž musí být zajištěn volný pohyb desky potěru v délce alespoň 5 mm. To znamená, že pohyby prováděné potěrem v důsledku změn teploty nesmí být v žádném případě omezovány. Povinnost dodržet stavebně fyzikální požadavky (např. zvuková izolace) díla je samozřejmostí.
Je také třeba, aby byly stěny již omítnuté a krajový pás musí mít tloušťku alespoň 10 mm, aby bylo možné eliminovat důsledky podélného roztažení podlahy během procesu vyhřívání podlahy. Na všech stranách totiž musí být zajištěn volný pohyb desky potěru v délce alespoň 5 mm. To znamená, že pohyby prováděné potěrem v důsledku změn teploty nesmí být v žádném případě omezovány. Povinnost dodržet stavebně fyzikální požadavky (např. zvuková izolace) díla je samozřejmostí.
Pokud má podklad konstrukční spáry, musí být převzaté ve stejné šíři i do tekutého potěru. Topné okruhy je přitom třeba navrhnout tak, aby neprotínaly konstrukční spáry. V ostatních případech je možné potěr pokládat na velké plochy beze spár.
Izolační materiály a potrubí topení je třeba instalovat do roviny, aby bylo dosaženo pravidelného zakrytí vodičů topení. Vodiče topení též musí být bezpečně uchycené, aby nedošlo k tvorbě zvukových mostů, nebo k vyplavání vodičů na povrch. Vodiče topení musí být navíc před pokládkou potěru přezkoušené na těsnost a během pokládky potěru musí být naplněné vodou.
Při pokládání izolační vrstvy je důležitá těsná pokládka, čili desky musí být pokládány na sraz. Vícevrstvé izolace musí být pokládány tak, aby byly srazy posunuty. Možné jsou však maximálně 2 vrstvy kročejové izolace.
Izolační materiály a potrubí topení je třeba instalovat do roviny, aby bylo dosaženo pravidelného zakrytí vodičů topení. Vodiče topení též musí být bezpečně uchycené, aby nedošlo k tvorbě zvukových mostů, nebo k vyplavání vodičů na povrch. Vodiče topení musí být navíc před pokládkou potěru přezkoušené na těsnost a během pokládky potěru musí být naplněné vodou.
Při pokládání izolační vrstvy je důležitá těsná pokládka, čili desky musí být pokládány na sraz. Vícevrstvé izolace musí být pokládány tak, aby byly srazy posunuty. Možné jsou však maximálně 2 vrstvy kročejové izolace.
Pokud je topný potěr pokládán jako plovoucí (a tak ej tomu většinou), je velmi důležité řádné položení krajového pásu. Ten se umisťuje na všech vzestupných stavebních částech (stěny, sloupy, topení, …). Navíc musí být dimenzován tak, aby na všech stranách desky potěru byla daná stlačitelnost pásu alespoň 3 mm. Zabráníme tak vzniku zvukových a tepelných mostů.
Před vlastní pokládkou potěru musí být izolační vrstva zakryta v podobě těsné vany, aby se zabránilo nežádoucímu úniku vlhkosti mimo potěr až do jeho konečného vytvrdnutí. Okraje vany je přitom třeba vytáhnout až po horní hranu krajového pásu, pokud ten sám o sobě již neplní i funkci zakrytí potěru u stěny.
Nejen při prvním ohřevu vytvrdlého potěru, ale i při pozdějším užívání topení nesmí vstupní teplota dlouhodobě překročit 55 °C. U krátkodobého překročení však lze teplotu zvýšit přechodně i na 60 °C. V každém případě ale nesmíme podlahové topení zapnout dříve jak 7 dní od pokládky potěru.
Před vlastní pokládkou potěru musí být izolační vrstva zakryta v podobě těsné vany, aby se zabránilo nežádoucímu úniku vlhkosti mimo potěr až do jeho konečného vytvrdnutí. Okraje vany je přitom třeba vytáhnout až po horní hranu krajového pásu, pokud ten sám o sobě již neplní i funkci zakrytí potěru u stěny.
Nejen při prvním ohřevu vytvrdlého potěru, ale i při pozdějším užívání topení nesmí vstupní teplota dlouhodobě překročit 55 °C. U krátkodobého překročení však lze teplotu zvýšit přechodně i na 60 °C. V každém případě ale nesmíme podlahové topení zapnout dříve jak 7 dní od pokládky potěru.
Jelikož mají anhydritové podlahy nízký koeficient roztažnosti, je vyloženě třeba instalovat dilatační spáry pouze ve výjimečných případech. Například mezi vytápěnými plochami, kde je značný teplotní rozdíl.
Ještě před pokládkou podlahových krytin na hotový potěr musí být provedena kontrola zbytkové vlhkosti pomocí CM přístroje. Místa měření stanoví společně projektant a společnost, která potěr pokládala.
Ještě před pokládkou podlahových krytin na hotový potěr musí být provedena kontrola zbytkové vlhkosti pomocí CM přístroje. Místa měření stanoví společně projektant a společnost, která potěr pokládala.