Střecha byla a je u mnoha historických objektů vyvrcholením architektury své doby. Patrné je to obzvláště u střech s věžičkami a kupolemi. Ušlechtilými tvary střech a estetickým působením jejich krytin se však vyznačovaly i jednoduché stavby. Bylo-li podkroví využíváno jako obytný nebo provozní prostor (například jako sušárny chmele nebo papíru), byly jejich vikýře také vytvářeny v souladu s architektonickou skladbou budovy. To platilo i pro komíny a ostatní nadstřešní prvky.
Pro vzhled střechy je důležitý nejen její tvar, ale i struktura a barva povrchu. Například při restaurování střechy, kdy je pálená krytina nahrazena měděným plechem, bude vzhled stavby z historického hlediska výrazně poškozen. Problém je v odlišnosti materiálů, struktury i barvy. V dřívějších dobách se natíraly s výtvarnou motivací i plechové střechy a dřevěný šindel, který byl pro svou nízkou cenu hojně užívaný i u náročnějších staveb, jako byla například panská sídla. Šindel byl často natírán na červeno, aby připomínal dražší pálenou krytinu. Protože se obvykle užívala nejdostupnější střešní krytina, tedy místní, mělo každé sídlo svou charakteristickou krytinu, která převládala a dávala místu specifický ráz. Lze tak hovořit o souznění architektury s krajinou.
Téměř až do konce 19. Století byly při stavbě střech používány tradiční tesařské konstrukce krovů z ručně tesaných trámů a druhy krytin, které nesou pečeť rukodělné práce. Byly vyrobeny z přírodních materiálů (sláma, pálená hlína, dřevo a kámen) a jejich zpracování i opravy se vždy vyznačovaly použitím tradičních řemesel, přičemž tradičními krytinami byly dřevěný šindel, břidlice, došky a pálená krytina.
Restaurovaná střecha
Restaurovaná střecha
Restaurovaná střecha
Restaurovaná střecha
Aby střecha zůstala významným prvkem kulturní krajiny, musí být opravena kvalifikovaně a podle návrhu, který je podložen znalostí konkrétní historické situace a také s vědomím toho, co hodnotného je důležité na střeše zachovat. Významné jsou například komíny a větrací nebo transportní vikýře.
Komíny bývají v poslední době na historických stavbách často nevhodně upravovány nebo dokonce odstraňovány se zdůvodněním, že po změně vytápění již nejsou potřebné. V těchto případech je ovšem opomíjena skutečnost, že i když už komínový průduch neslouží k odvodu spalin, plní zde významnou technickou službu tím, že stavbu odvětrává a pomáhá ji odvlhčovat.
Mezi další architektonické prvky, které podobu střechy spoluvytváří, patří atiky, štíty, nadstřešní altány, věžičky, korouhvičky, nebo i sochařská výzdoba.
A samozřejmě k pocitu autenticity památek přispívá patina, která má významnou estetickou a emocionální hodnotu. Proto je důležité snažit se patinu při restaurování střech zachovat. Je-li to možné, historické památky by měly být pro zachování jejich historické hodnoty a autentičnosti, udržovány materiály a prostředky, ze kterých vznikly a kterými byly udržovány.
