Jak si založit skalku

Jak připravit skalku: Krok za krokem

1. Výběr místa: Vyberte svažitý nebo mírně zvlněný terén, vyhněte se zcela rovným pozemkům a místům pod stromy.
2. Příprava terénu: Upravte terén, případně vytvořte svahy a hrboly. Odplevelte plochu, přidejte zahradní substrát a kompost.
3. Výběr kamenů: Použijte kameny stejného druhu, ideálně s přirozenou patinou. Kameny zapusťte do terénu, aby byly stabilní.
4. Výsadba rostlin: Vyberte vhodné skalničky podle orientace skalky (východní, jižní strana). Rostliny sázejte do štěrbin mezi kameny.

Podrobnosti k jednotlivým krokům čtěte dále v textu článku.

Skalka je svým způsobem i módní záležitostí, ovšem není na zahradě nezbytná a na nevhodném místě bude dokonce působit rušivě. Samotná úprava skalky by měla být prováděna decentně, s vkusem a měli bychom dodržovat některá pravidla. Za skalku skutečně nelze považovat třeba ohraničení záhonů s okrasnými rostlinami kamením, které je mnohdy dokonce nevkusné. Pro skalku je ideální alespoň mírněji zvlněný terén a místo vzdálené od budov či alespoň oddělené od budovy keři. V rovině působí skalka nepřirozeně a pokud ji chceme na rovinatém pozemku, bude nezbytná rozsáhlejší modelace terénu. 
Nakonec nezapomeňte, že skalničky lze pěstovat i na zcela obyčejném okrasném záhonu. Skalku též zásadně neumisťujeme pod stromy, raději ani pod jehličnaté – i padající jehličí nám přidělá spoustu práce, nejen listí listnáčů na podzim.

Svažitá zahrada si o skalku přímo říká a budování skalky ve svahu je i mnohem jednodušší - nevyžaduje náročnější úpravy terénu. A právě přípravou terénu se při budování skalky začíná.

1. Výběr terénu: Umístění a velikost skalky

Pro vybudování skalky je vhodný prázdný prostor na zahradě v alespoň mírném svahu, nevyužitý roh, místo u plotu a podobně. Právě výběr místa, kde skalka bude, je tím nejdůležitějším. V ideálním případě se může skalka stát na svažitém pozemku i jeho hlavní geometrickou linií.

Skalky na zahradách představují práci s kamenem a zeminou, ovšem lze skalku i kombinovat třeba s alespoň krátkou vodní kaskádou. Nepřipomíná vám spojení kamene, země, rostlin a vody něco osobitého, co pochází z orientu? Právě v japonských zahradách totiž najdeme nejen prvotní inspiraci, ale i k dokonalosti přivedené realizace. Právě Japonci umí správně rozmístit a postavit kameny a vysázet skalničky. Ovšem my zde ve střední Evropě skalkou pokud možno napodobujeme místní horské prostředí, pouze jej miniaturizujeme.

S volbou vhodného místa souvisí i velikost skalky. Ta by měla odpovídat nejen velikosti zahrady, ale též našemu volnému času - i skalka vyžaduje pravidelnou údržbu. I malá skalka zahradu obohatí a splní svůj účel. A miniaturní skalku lze vybudovat dokonce i v kamenném či dřevěném korytu a nebo v jiné nádobě.

Doporučuje se výsadba skalniček na východní či jižní stranu zahrady, ovšem je to možné i na straně opačné, záleží na výběru rostlinných druhů. Vhodné je též navázat skalku na zajímavý kout zahrady či domu, na terasu a podobně. Vždy se ale musíme vyhnout místům pod listnáči. Vyčištění skalky by bylo na podzim zbytečně náročné. 

2. Příprava terénu: Půda a modelace terénu

Většina lokalit nevyžaduje drenáž skalky. Ovšem na kvalitní půdu jsou skalničky náročné. Příliš těžkou půdu je třeba provzdušnit pískem či jemnou sutí. Že potřebuje půda provzdušnit, poznáme tak, že navlhčená drží po stisknutí rukou pohromadě. Před výsadbou skalniček přidáme zahraní substrát či kvalitní kompost. Založení skalky je též vhodnou příležitostí k přihnojení půdy.

Modelace terénu podpoří při zakládání skalky náš záměr, ale pokud s ní nemáme žádné zkušenosti, bude lepší poradit se s odborníkem.

Součástí přípravy terénu a půdy je i odplevelení. Pokud se plevelů nezbavíte předem, bude to později již problematické. Nejohroženější je úpatí skalky, kde je zem vlhčí a mezi kameny může prorůstat plevel z okolí. Plochu úpatí zryjeme, vybereme všechny oddenky a případně použijeme pro daný účel povolený herbicid. Je nasnadě, že po použití herbicidu musíme počkat s výsadbou skalniček. Použít lze i zakrytí ploch geotextilií, ale skloubit osazení skalky kameny, položení geotextilie a výsadbu skalniček je poměrně obtížné.

3. Výběr kamenů pro skalku

Kamenů můžeme potřebovat na skalku dost. Při realizaci skalky vždy vybíráme kameny stejného druhu, vybereme jeden druh kamenů a další už nepřidáváme.

Kamen můžeme získat tak, že se domluvíme s majitelem blízkého lesa, nasbírat jej ale můžeme i na poli a na některých pozemcích máme to štěstí, že kam kopneme – tam narazíme na kámen. Práce pak bude o to jednodušší. Kámen si ale lze též koupit v lomu, specializované prodejně či na inzerát. Vyhněte se zcela oblým kamenům, kamenům různobarevným a křemenům. Ideální jsou kameny s přirozenou patinou, případně i obrostlé mechem, pěkně vypadají zvětralé kameny obrostlé lišejníky.

Kameny ukládáme tak, že napodobujeme přirozené uložení horniny. Kameny rozmisťujeme nepravidelně a vycházíme přitom z představy nějakého přirozeného obrazu. Kameny nesmíme nechat zbytečně trčet do výšky, netvoříme miniaturizovanou kopii velehor. Umisťujeme je do modelovaného terénu – hrbolků, umělých vln, … Ideální je využití toho druhu kamene, který je v dané lokalitě běžný. Placaté kameny ukládáme mírně šikmo nebo i svisle a štěrbiny mezi nimi orientujeme na západ či východ – půda pak bude méně vysychat. 

V žádném případě ale skalka není jen jakousi hromadou kamení. Pokud jsou však kameny zase rozmístěné až příliš pravidelně, vytváří dojem jakési hrací plochy. Patu skalky doporučujeme postavit třeba jako celistvou řadu plochých, velkých kamenů. Dalším řešením je použití solitérních – největších kamenů pro základ skalky a jejich doplnění sutí a úlomky, jako by v přírodě padaly ze skal. V každém případě musí velké a větší kameny „vyrůstat ze země,“ zapustíme je do terénu třetinou výšky. Kromě přirozeného vzhledu skalky tím získají kameny i vyšší stabilitu. Pokud skalku vybudujeme na podzim a osázíme až na jaře, kameny si v terénu přes zbytek podzimu, zimu a začátek jara pěkně sednou.

Doporučuje se kameny nejprve volně pokládat do terénu, shlédnout jejich rozložení a až poté ty kameny, s jejichž umístěním jsme si již jisti, zapustit do terénu. Nesmíme též zapomenout, že pevným zapuštěním kamenů v terénu získáme stabilitu i my sami při pletí, kdy si na kameny můžeme bez rizika stoupnout.

Kameny zabudováváme do terénu od paty skalky směrem vzhůru. Počítejte s tím, že mnohý kámen vezmete do ruky i vícekrát, než pro něj najdete místo. Určitě se nevyplatí spěchat.

Nakonec nezapomeňte, že některé kameny budete potřebovat jako šlapáky při údržbě skalky, větší skalky si zaslouží i kamenný chodníček, nebo alespoň chodníček vysypaný štěrkem.

Tůňka, pramínek nebo jezírko skalku obohatí

Pokud je to možné a na daném místě i vhodné, může být součástí skalky malá tůňka, jezírko, potůček, kaskáda, pramen, který stéká po kamenech. I do hor vodní prvky patří, stačí jen trocha fantazie. V případě potůčku, kaskády či pramene, který stéká do jezírka, vycházíme z kamenů s prohlubněmi (žlábky), ve kterých se bude voda pohybovat. Vodovodní potrubí přivedené do prvního (nejvýše položeného) kamene se žlábkem snadno zamaskujeme jiným kamenem. 
Vodu necháme kaskádovitě stékat a padat do jezírka či na plochý kámen pod skalkou. Podob vodního prvku ve skalce je mnoho, vždy se ale snažíme vyhnout kýči. Řešením je třeba i otevřené prameniště. I to ale začíná přívodem vody vodovodním potrubím do nejvýše položeného místa. Vybudování vhodného vodního prvku může být natolik složité, že se raději obrátíme na zkušeného zahradníka. 

4. Výsadba skalniček

V dobře osazené skalce kvetou rostliny postupně a my se pak máme pořád nač dívat – skalka se proměňuje. Začátečníci by měli začít s nenáročnými skalničkami a až později výsadbu doplnit. Nejen budování a zakládání skalky, ale i její osazování je vhodné za suchého počasí. Kameny se neobalují blátem a nekloužou.

Pro začátek vysadíme nenáročné rostliny, kterým nebudeme muset věnovat mnoho času. 

• Na slunečná stanoviště lze umístit lomikámen, mateřídoušku, netřesky, nízké kosatce a kobercové floxy, pochybek, pupalku, rozchodník, rozrazil, rožec a tařici. 
• Do polostínu je vhodná dymnivka, dlužicha, dřípatky, hosty, kandíky, prvosenky, trávničky a zběhovce. 
• Sušší stanoviště je vhodné pro čistec, hlaváček, kostřavy, skalkové karafiáty, lomikámen, netřesky, mateřídoušku, opuncie a rozrazily. 
• Vlhčí stanoviště je vhodné pro hořec, písečnici, pryskyřník, prvosenky, škornice a zběhovce. 
• Na skalky se též hodí skalničky okrasné listem - například dabécie, draby, dryádky, hebe, karafiáty, pochybky, trávničky a zběhovce.

Nezapomeňte, že méně odolné rostliny budou vyžadovat zimní pokrývku, proto se jim pro začátek raději vyhneme.

Pro každou skalku existují ideální typy rostlin. Například na jižní osluněné svahy se vyloženě nehodí alpinky (rychle prosychají), vysadíme zde netřesky, rozchodníky a jihoafrické delospermy.

I rozmístění rostlin má svá pravidla. Některé druhy se vedle sebe vyloženě nesnášejí. Plazivé druhy umístíme do horní části skalky, dominantní zase k originálním kamenům. Rostliny sázíme dál od sebe – poměrně rychle se rozrostou, skalka bude vypadat prázdná jen krátce. Po výsadbě je třeba skalku pořádně zalít a doplnit slehlou zem. Povrch nakonec zasypeme jemným štěrkem, který udrží v půdě vlhkost. Na skalkách nepoužíváme mulč.

Zdroj: www.ČESKÉSTAVBY.cz, www.shutterstock.com