Už se vám stalo, že vaše ratolest stála uprostřed pokojíčku plného hraček a stěžovala si, že se nudí a neví, s čím si hrát? Pak je čas na pořádnou „debordelizaci.“ Poradíme vám, jak na to.
Proč si děti nehrají s hračkami, když jich mají příliš
Většina dětí vlastní v dnešní době víc hraček, než dříve měla celá mateřská škola dohromady. To je také důvodem, proč dítě mnohdy nevidí potenciál jednotlivých kusů. Souvisí to s tzv. rozhodovací paralýzou. Ta přichází v momentech, kdy máme na výběr z příliš mnoho možností a neumíme se rozhodnout. Proto raději neděláme nic. Děti to mají stejně.
Dnešní doba nahrává tomu, abychom se doslova zavalovali zbytečnostmi. Proto se stále více lidí uchyluje k minimalismu. Tento životní styl má za úkol zredukovat množství předmětů (nejen) v domácnosti a uvolnit prostor pro to opravdu důležité.
Na komplexní (re)organizaci dětského pokoje si vyčleňte několik hodin času nebo ještě lépe celý den (nebo dva).
Zdravě se naštvěte na nepořádek a konejte!!!
Věk dítěte
Nikdy nevyhazujte věci bez vědomí dítěte (to se samozřejmě týká případů, kdy už z „toho má dítě rozum“). Nezapomeňte, že jsou to pořád jeho věci!!! Pokud zapojíte potomka do procesu, možná budete překvapeni, o kolika hračkách dítě samo prohlásí, že už je nepotřebuje.
Následující kroky vycházejí ze zázračné metody uklízení tak, jak ji popsala Marie Kondo.
Krok 1: Všechno musí na jednu kopici
Možná to zní trochu krutě. Ale je to snad jediný způsob, jak skoncovat s nepořádkem jednou pro vždy. Zkrátka všechny věci navršte na jednu hromadu. Veškeré police, šuplíky, přihrádky, koše a jiné úložné prostory musí zůstat prázdné. Vše omyvatelné otřete. Ostatní vyklepejte nebo vysajte.
Krok 2: Fáze třídění
Tahle část vám zabere nejvíc času a námahy. Berte do ruky jednu věc po druhé. Vyřaďte ty, které:
- nejsou adekvátní věku dítěte,
- jsou rozbité,
- jsou nekompletní – v případě stavebnic, her či různých skládanek,
- s kterými si dítě prostě nehraje.
- poníci,
- směs malých hraček,
- společenské hry,
- sportovní vybavení,
- panenky,
- vybavení pro panenky.
Ihned tyto věci dávejte do krabic nebo pytlů a odneste z pokoje. Nic neskladujte. Nepoužitelné věci vyhoďte, ostatní co nejdříve pošlete dál.
Součástí této fáze je třídění věcí do kategorií. Těmi mohou být:
A podobně, však to znáte.
Tip HRAČKY V PODMÍNCE: pokud si dítě není jisté, zda chce některou věc dát pryč, vytvořte speciální krabici, kterou pak někam na určitou dobu schováte. Domluvte se s ním, že pokud si na krabici nevzpomene např. po dobu dvou měsíců, hračky někomu dáte. Možná se vám tak podaří nějakých věcí bezbolestně zbavit. Na druhou stranu se může stát, že až váš potomek krabici za nějakou dobu opět otevře, „znovu objeví“ hračky, které opět získají atraktivitu, což by se nestalo, pokud by ležely pod nánosem prachu v jeho pokoji. Pokud máte dobrých hraček opravdu hodně, nechte mu v pokoji vždy jen část a část schovejte do komory. Hračky takto periodicky obměňujte a vaše děti budou mít neustále něco nového.
3. krok: Fáze ukládání
Tento krok je ze všech nejradostnější. Potřebovat na něj budete mnoho úložných prostorů. V dětském pokoji nejlépe poslouží ty průhledné. Děti si totiž nejčastěji vyndají hračky, na které vidí. Naopak u uzavřených krabic hrozí, že je dítě otevře po roce a řekne jednu z typických vět: „Jé, to jsem zapomněl, že mám,“ nebo „Jé, tohle jsem dlouho nemohl najít.“
Důležité je, aby vše mělo své jasně určené místo. Přítomnost hraček-bezdomovců zvyšuje pravděpodobnost opětovného vzniku nepořádku.
Výhodou průhledných plastových boxů je, že vždy víte, co v nich je
4. krok: Fáze udržitelnosti
Nejdéle jednou za rok celý proces opakujte. K tomu se hodí nejlépe předvánoční úklid nebo začátek či konec školního roku. Udělejte z třídění uklízecí „slavnost“ a tradici.
Opatřete dětem na jednotlivé boxy a přihrádky popisky. Pomáhejte jim s úklidem, dokud si na nový systém nezvyknou a nezautomatizují si ho.
Na plyšáky nejlépe poslouží koše nebo závěsné sítě
Boxy, do kterých není vidět, opatřete popiskem.
Všem dětem, které si ještě hrají, skvěle poslouží nejrůznější bedny, truhly…
