Tragický požár londýnské výškové budovy Grenfell Tower nenechal chladným asi nikoho. A mnohé naopak pořádně rozpálil. Jak to vůbec bylo možné? A jaká je pravděpodobnost, že by k takovému požáru mohlo dojít i u nás?
Co se týká požárního zabezpečení, jsou českomoravské výškové budovy podle odborníků zabezpečeny dobře. Hůře na tom však již je aplikace hořlavých materiálů při realizacích zateplování těchto budov. Kvalita zateplení často vůbec neodpovídá požadovaným standardům a to začíná již při testování stavebních výrobků, které bývá na míle vzdáleno podmínkám skutečného požáru. Z výše zmíněných důvodů byly zavedeny třídy reakce na oheň a my bychom měli vybírat pouze výrobky nehořlavé, čili třídy A1 a A2. Použití nehořlavých materiálů snižuje rizika při skutečných požárech.
Požární bezpečnost staveb má novelizovaná pravidla, která zajišťují vyšší účinnost při zamezování šíření ohně po venkovních částech budov včetně zateplení. A dlužno říci, že české protipožární předpisy jsou ve srovnání s většinou evropských zemí na velice dobré úrovni. Zásadní je zpřísněné omezení použití hořlavých materiálů do určité výšky a od této výšky pouze při splnění konkrétních podmínek. Ovšem v praxi je slabinou stavebních firem právě správné použití hořlavých materiálů. V každém případě je ale vždy lepší použít materiály nehořlavé. Při jejich použití jsou rizika spojená s aplikačními chybami mnohem nižší.
Zateplená a nezateplená část bytového domu
Nově je též třeba aplikovat u zateplovaných budov širší požární pásy z minerální izolace (místo 0,5 metru 0,9 metru), přičemž pásy musí být umístěné nad soklem, okny a atikou domu včetně nejvyššího podlaží (zde je eliminováno riziko vzplanutí střechy). Protipožární pásy však nejsou nutné u rodinných domů a jednopodlažních budov. Budovy do 12 m požární výšky pak musí mít zabezpečený pouze sokl zateplovacího systému. Rozsah požadavků se tedy nově dělí do čtyř různých kategorií podle požární výšky (jednopodlažní objekty, objekty s požární výškou 0,0 až 12,0 m, 12,0 až 22,5 m a nad 22,5 m).
A skutečně – pokud by bylo opláštění londýnského obytného domu Grenfell Tower realizováno právě podle současné české protipožární normy, zřejmě by k tak velké tragédii vůbec nedošlo. Revidovaná norma ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb přitom platí pro nově i dodatečně zateplované budovy.
I přes vysokou úroveň platných norem však v ČR chybí dostatečné praktické zkušenosti s hašením zateplovacích materiálů. Testování probíhá v ideálních podmínkách zkušeben, na malých vzorcích a při slabém ohni. Bylo by proto třeba, aby se zkoušky přiblížily reálným požárům. Čili je třeba zvětšit výkon požárů a rozměry testovaných vzorků.
Minerální vata na fasádě výškové budovy
V současnosti jsou prováděny takzvané velkorozměrové zkoušky fasád na vzorcích ve tvaru L výšky 5,7 m, délky hlavního ramene 3 m a vedlejšího ramene 1,2 m, přičemž je použit hořák výkonu 3 MW. Středněrozměrové zkoušky probíhají na vzorcích výšky 2,4 m a při výkonu hořáku pouze 100 kW. Realita je však taková, že požár může dosahovat výkonu 4 MW a více. Přičemž právě požáry patrových domů patří k nejnebezpečnějším, jelikož požár se může šířit interiéry i po vnějším povrchu. Problematické je i hašení, jelikož ze země lze hasit budovy nejvýše do 12 metrů, jinak je třeba zasahovat zevnitř. A pokud je výšková budova z hořlavého materiálu, oheň se šíří velice rychle.
Norma je norma, nikdo však nepřikazuje, ale ani nezakazuje, aby šel stavebník až za její hranici, čili aby učinil protipožární opatření ještě účinnější. Můžeme používat jen nehořlavé materiály třídy A1 a A2, které nepřispívají k růstu požáru a vývoji kouře. Oheň se pak nešíří lavinovitě po fasádě a šíří se pomaleji i samotnou budovou. Navíc platí ještě jedno pravidlo, totiž zateplit výškovou budovu hořlavým materiálem za současného dodržení všech protipožárních předpisů je po technické stránce velice náročné a my vlastně neušetříme.
Zateplování bytového domu minerální vatou
Třídy reakce na oheň dle ČSN 73 0810 o požární bezpečnosti staveb:
Třída reakce na oheň
Obecná charakteristika
Nehořlavé výrobky A1
Nepřispívají k růstu požáru a k vývoji kouře (např. kamenná vlna)
Nehořlavé výrobky A2
Nepřispívají významně k růstu požáru (např. minerální vlna s určitou povrchovou úpravou)
Hořlavé výrobky B
Velmi omezeně přispívají k růstu požáru (např. některé fenolové pěny - FP)
Hořlavé výrobky C
Omezeně, ale postřehnutelně přispívají k vývoji požáru (např. některé pěny PIR)
Hořlavé výrobky D
Podstatně přispívají k vývoji požáru (např. dřevo, některé pěny PIR)
Hořlavé výrobky E
Značně přispívají k vývoji požáru (např. EPS, PUR)
Hořlavé výrobky F
Jako E nebo výrobky nezařazené do A1 až E, příp. výrobky, u nichž nebyla třída reakce na oheň stanovena
Čtyři kategorie budov podle požární výšky*:
Jednopodlažní budovy do 0 metrů požární výšky, na celé fasádě mohou mít pouze polystyren, který má třídu reakce na oheň E
0 až 12 metrů požární výšky, což je cca třípatrový až čtyřpatrový bytovým domům (těch je v ČR většina), nad soklem musí být instalován průběžný protipožární pás z minerální izolace o šířce alespoň 0,9 metru, jsou ale výjimky
12 až 22,5 metru požární výšky, což je běžný sedmipatrový bytový domům (je jich přibližně 1/5), používají se protipožární pásy o šířce 0,9 metru, musí být povinně umístěny nejen nad soklem, ale také nad okny, včetně nejvyššího podlaží a v úrovni atiky
Více jak 22,5 metru požární výšky, to jsou ostatní výškové budovy, nejčastěji více jak 7 poschodí, celá fasáda musí být u nejvyšších budov zateplena nehořlavým materiálem s třídou hořlavosti A1, čili minerální izolací (vatou)
*(Požární výška „h“ je výška od čisté podlahy prvního nadzemního podlaží k čisté podlaze posledního užitného podlaží.)
