Celkový architektonický výraz domu dotváří střecha a to především ta šikmá, která má přímou vizuální vazbu na fasády, respektive ostatní pohledové části budovy. A neodmyslitelnou součástí střechy jsou právě klempířské prvky, respektive oplechování prostupů a štítů, úžlabí a okapy. Vždy je třeba pečlivě zvážit, jaký materiál bude použit a jakým způsobem budou klempířské práce prováděny. Je třeba znát jednotlivé materiály, jejich vlastnosti, využití, vzhled, životnost, nároky na údržbu a cenu a podle toho se rozhodnout.
V první řadě je třeba si uvědomit, že správný výběr materiálů pro stavbu nebo rekonstrukci vaší střechy bude mít pro vás ten správný efekt pouze v případě spojení jejich vlastností. Svou roli při výběru by měla hrát samozřejmě pořizovací cena vzhledem k rozsáhlosti stavby a vašim finančním možnostem, ale berte v úvahu zároveň životnost zvolených materiálů a jejich odolnost vůči korozi a vnějším atmosférickým vlivům. A jako u všech činností spojených s výstavbou nebo rekonstrukcí vašeho bydlení platí, že nejjistějším způsobem je poradit se s odborníkem. Dnes u nás působí množství profesionálních firem, které vám rádi nabídnou pomocnou ruku a odborně vám dokážou poradit s výběrem vhodných materiálů, aby byl váš dům co nejlépe chráněn právě shora. Pokud začne do střechy zatékat či nefunguje okapový systém, jak by měl, máme vážný problém. Hrozí poškození nosných stavebních konstrukcí i některých pohledových materiálů.
Materiály a jejich vlastnosti
1. Pozinkovaný plech
V současné době je zřejmě dosud nejpoužívanějším materiálem pozinkovaný plech. Jedná se o plech oboustranně žárově ošetřený vrstvou zinku, plnící antikorozní funkci. Jeho největší výhodou je nízká pořizovací cena, oproti tomu je nevýhodou omezená trvanlivost a s tím spojená nutnost nátěrů prodlužujících životnost materiálu. Z hlediska zpracování pozinkovaného plechu je třeba zmínit možnost svařování, v místě sváru je však původně pozinkovaná vrstva porušena. Zde je nutno upozornit na další nebezpečí, které může vzniknout při spojování pozinkovaných plechů s jinými kovy (zejména s hliníkem a mědí), které může vést ke vzniku galvanického článku a následně k výrazné korozi pozinkovaného plechu. Pokud tedy máte například hliníková okna, zapomeňte na parapety z pozinku.
2. Měděný plech
Měď je ušlechtilý kovov, který člověk používá již od starověku. Vyznačuje se velmi dobrou tepelnou a elektrickou vodivostí, dobře se mechanicky zpracovává a odolává atmosférické korozi. Měď je zároveň i základní součástí řady velmi důležitých slitin. Za působení atmosférické vlhkosti a oxidu uhličitého měď „ pasivuje - „tzn. pokrývá se tenkou vrstvou uhličitanu měďnatého (měděnkou), který měď účinně chrání vůči dalším korozím. Tento typ klempířského materiálu je též vhodný pro všechny druhy klempířských výrobků kvůli své vynikající tvarovatelnosti. Za největší výhody mědi lze požadovat dlouhou životnost (běžně i 100 let), na počasí nezávislé zpracování a téměř nulové náklady na údržbu. Oproti tomu je nevýhodou měděného plechu značně vysoká pořizovací cena a vyšší tepelná roztažnost, na což je třeba pamatovat především při realizacích střešní krytiny z mědi. Tento materiál se používá díky své vyšší pořizovací ceně zejména pro výrobu střešních okapů, střešních doplňků (oplechování, úžlabí,…) a venkovních parapetů. Pozor však, pokud chcete zadržovat srážkovou vodu a využívat ji k zalévání zahrady. V tomto případě na měď zapomeňte - oxidy mědi jsou jedovaté.3. Titanzinkový plech
Titanzinek, resp.zinek je přírodní materiál, který si přirozenou cestou vytváří ochranu před povětrnostními vlivy patinací (podobně jako měď). Patina je hustá, pevně lnoucí a vodou nerozpustná vrstva zásaditého uhličitanu zinečného a vzniká ve třech fázích. Nejprve reaguje zinek se vzdušným kyslíkem a vytváří na svém povrchu oxid zinku. Následně při působení vody (deště) se vytvoří hydroxid zinku a společnou reakcí s oxidem uhličitým ze vzduchu vznikne na povrchu již zmíněná patina. Ve stavebnictví se používají dva druhy titanzinku. Prvním z nich je materiál leskle válcovaný, který má povrch v základním surovém stavu a patina se na něm vytvoří přirozeným působením působením přírodních vlivů. Druhým typem je materiál předzvětralý, kde je patina vytvořena řízeným procesem ve výrobě. Patina má jednolitý, pravidelně se opakující charakter, který nelze očekávat u patiny vzniklé na povrchu leskle válcovaného materiálu. Oba druhy lze použít pro všechny aplikace, pouze u leskle válcovaného materiálu se nedoporučuje použití na svislých konstrukcích. Výhodou titanzinkového plechu je dlouhá životnost podobná mědi, minimální náklady na údržbu a poměrně příznivá pořizovací cena. Tento materiál však má omezenou možnost zpracování při nižších teplotách (zejména ohýbání) a vyšší tepelnou roztažnost podobně jako měděný plech.4. Hliníkový plech
V případě hliníkového plechu se jedná o materiál o něco dražší než pozinkovaný plech. V posledních letech je používaný zejména na pokrývání a oplechování střech. Výhodou tohoto materiálu je nízká hmotnost, dobrá tvarovatelnost, vynikající odolnost vůči korozi a vysoká životnost. Na druhé straně nevýhodou je měkkost materiálu a s tím související větší možnost poškození odvodňovacích prvků např. sjíždějícím sněhem a ledem.5. Poplastované a polakované plechy
Tyto materiály v sobě spojují vynikající mechanické vlastnosti pozinkované oceli s dodatečnou ochranou proti korozi ve formě organické povrchové úpravy. Používají se dnes zejména na pokrývání a odvodňování střech. Nejběžněji používané plastové ochranné vrstvy jsou Polyuretan, Polyester, Polyvinylidenfuorit a Plastisol v různých tloušťkách vrstvy a v široké paletě barev. Výhodou těchto materiálů je dobrá odolnost vůči korozi a vysoká barevná stálost, nevýhodou je nutnost pouze mechanického případně chemického spojení a u některých plastových vrstev i menší odolnost vůči UV záření. Nejznámějšími výrobci těchto materiálů jsou firmy Lindab, KJG, Ruukki.6. Ostatní materiály
Aluzinkový plech – jádro tohoto materiálu tvoří ocelový plech, který je na povrchu chráněn vrstvou hliníku a zinku. Tato povrchová úprava má 5 x delší životnost než pozinkovaný plech.Nerezový plech – v současnosti používaný hlavně jako fasádní a krytinový kov. Jeho předností je dlouhá životnost a velká odolnost proti agresivnímu prostředí, vysoká pevnost, bezúdržbovost a malá roztažnost. Nevýhodou je horší tvarovatelnost, která klade vyšší nároky na zpracování.
Olověný plech – jedná se o materiál s prakticky nekonečnou životností, vynikající tvarovatelností a maximální snášenlivostí s ostatními materiály (olovo je neutrální), bohužel ale s velmi malou pevností.
Koroze materiálu
Z výše uvedeného shrnutí vlastností vyplývají i požadavky na používané materiály. Když pomineme pořizovací cenu popsaných klempířských materiálů, stává se základním parametrem výběru životnost a s ní úzce sovisející odolnost vůči povětrnostním podmínkám, jejichž působením vzniká neustále zmiňovaná koroze materiálu. U některých materiálů je žádoucí (měď, titanzinek), u jiných likvidačním faktorem.Korozí se rozumí rozrušení materiálu fyzikálně-chemickým působením vnějšího prostředí, při němž dochází k nežádoucím změnám ve vlastnostech kovů. Může se jednat o materiály jednosložkové nebo vícesložkové, kdy napadení některé složky kovu může nenávratně znehodnotit celou stavební hmotu. Může se projevit změnou vzhledu, ale může mít za následek i kompletní rozpad celistvosti materiálu.
Dlouhodobým působením vzdušné vlhkosti se povrchy kovů mění. Např. měď reaguje s vlhkým vzduchem a pokrývá se zelenou vrstvou hydrogenuhličitanů mědi. Měděné plechy se pasivují, postupně zmatnějí až zelenají a povrch se mění na tzv. měděnku, která měď účinně chrání před další korozí. Zinek je přírodní materiál, který si působením vzdušného kyslíku a vody vytváří na povrchu pevně držící a nerozpustnou vrstvu uhličitanu zinečného – patinu. Titanzinkové plechy získávají oxidací svého povrchu vynikající odolnost před další korozí. Postupně se tento materiál stává stále oblíbenější, jelikož jde o zlatou střední cestu mezi drahou a ve sběrných surovinách ceněnou mědí (často je kradena) a pozinkem, který je finančně velmi náročný na pravidelné nátěry. U nerezového plechu se díky obsahu chrómu v oceli vytváří bez jakéhokoli ochranného povlaku působením vzdušného kyslíku neviditelná oxidační vrstva, která materiál proti korozi spolehlivě chrání. Je-li materiál mechanicky poškozen, vrstva se ve zlomku sekundy opět obnoví. Hliníkové plechy oxidují a ztrácejí lesk. Na vzduchu se rychle pokrývají tenkou vrstvou oxidu hlinitého, který chrání kov před další oxidací. Olověné plechy působením atmosférických vlivů šednou a ztrácejí lesk. Pokud neošetříme nátěrem pozinkovaný plech, vydrží oproti ostatním materiálům velmi krátkou dobu.