Jaký zvolit topný systém?

Nároky na vytápění

Současné nároky na vytápění budov se u nás za poslední půl století významně posunuly. Průměrné teploty ve vytápěných interiérech se dnes pohybují mezi 20 a 23 ^oC, zatímco ještě před půl stoletím to bylo cca 18 ^oC a ještě k tomu jen v některých místnostech, jiné se nevytápěly vůbec, například ložnice (nakonec nevytápět ložnice je zdravé). Ale právě s vyššími nároky na teploty v místnostech vzrůstaly i nároky na topné systémy. Růst cen energií nás však již řadu let nutí vytápět co nejlevněji a šetrně. A nejlevnější energie je právě ta, kterou vůbec nepotřebujeme. Začaly se proto stavět energeticky úsporné domy, které uvnitř udrží co nejvíce tepla.

Energetický standard

Standardem jsou dnes domy nízkoenergetické (jejich měrná potřeba tepla na vytápění je za rok maximálně 50 kWh/m²), přičemž výstavba se posouvá do pasivního standardu (měrná potřeba tepla na vytápění je u pasivních domů za rok maximálně 15 kWh/m²). Dobře tepelně izolované domy navíc nemají takzvané tepelné mosty, čili místa napojování konstrukcí, kterými by teplo unikalo nejvíce. S úsporami energií souvisí trend vybavování budov rekuperačními jednotkami, které zajišťují větrání se zpětným ziskem tepla.

Snižování spotřeby energií však nesouvisí jen s úspornými zdroji tepla a zateplením, ale i tvarem budov (členité domy mají vyšší nároky na spotřebu energií oproti kompaktním), jejich velikostí (menší domy spotřebují méně energie), použitými materiály a orientací budov vůči světovým stranám. Důležitý je i půdorys domu, jelikož pokud soustředíme místnosti, ve kterých vyžadujeme stejnou teplotu, k sobě a vyhneme se zbytečným chodbám, opět ušetříme a to i na instalaci a rozvodech topného systému. Spotřeby energií též snižuje účinná regulace topného systému.

Co se týká starších domů, je zde opět vyvíjen tlak na jejich zateplování včetně výměny oken a dveří, ale i na snižování emisí. To podporuje například kotlíková dotace, která umožňuje vyměnit stávající neúsporné kotle za nové.

Nová vlna kotlíkových dotací

Rozběhla se nová vlna kotlíkových dotací, která nabízí celkem 3,4 miliardy korun. Novinkou je přitom možnost elektronického vyřízení žádosti, navíc si již nemusíme pořizovat pouze nový, úsporný kotel na uhlí, ale můžeme změnit palivo a tedy typ kotle. Výše podpory činí maximálních 127500 korun, což je až 80 procent ceny nového kotle (až 85% ve vybraných oblastech s vyšším znečištěním ovzduší). Zmíněné 3,4 miliardy korun by se měly rozdělit mezi cca 35000 domácností.

Konkrétní podoba elektronické žádosti je plně v kompetenci jednotlivých krajských úřadů, obecně však systém bude fungovat tak, že žadatel vyplní a odešle elektronický formulář žádosti a poté až dodá žádost v listinné podobě na krajský úřad.

Nově též není třeba provádět takzvaná mikroenergetická opatření, čili drobné stavební úpravy s cílem dosáhnout vyšších energetických úspor budovy. Příspěvek získáme i bez těchto opatření.

Ze strany ministerstva životního prostředí též probíhá komunikace s kraji, aby byly propláceny i vystavené, ale ještě nezaplacené faktury, což se osvědčilo například v Královéhradeckém kraji. Usnadnilo to zásadně financování nových kotlů v případě rodin, které neměly na kotel našetřeno a nemohly ani získat úvěr.

Kotlíková dotace má za cíl přispět k očištění vzduchu nad naším územím od popílku, prachu a jedovatých látek, kterými jej zamořují právě i staré, neúsporné kotle. V ČR bylo takových kotlů před zahájením kotlíkových dotací odhadem 350000. Předpokládá se, že se jich díky kotlíkovým dotacím vymění cca 100 tisíc.

Celkem půjde z EU na tyto dotace 9 miliard korun, konkrétně ve třech vlnách. Třetina byla vyčerpána v první vlně, ve které bylo přijato cca 30000 žádostí, schváleno 24390 dotací a již proplaceno 13682.

Zdroj vytápění	Výše podpory (%)	Výše podpory ve zvýhodněných oblastech (%)	Maximální dotace (Kč)	Maximální dotace ve zvýhodněných oblastech (Kč)
Kotel pouze na uhlí	70	75	105 000	112 500
Kotel na uhlí a biomasu, plynový kotel	75	80	112 500	120 000
Kotel pouze na biomasu, tepelné čerpadlo	80	85	120 000	127 500

Výkon topného systému

Potřebný výkon topného systému je při jeho volbě vždy na prvním místě. A nejčastější chybou není výkon nedostatečný, ale výrazně naddimenzovaný, což vede k přetápění a zbytečnému větrání, nebo naopak škrcení zdroje tepla, které snižuje účinnost vytápění i životnost topidla. Potřebný výkon topného systému musí vypočítat odborně způsobilá osoba.

Volba způsobu vytápění

Jedním z kritérií výběru je kromě potřebného výkonu zdroj energie, který máme k dispozici, nároky na obsluhu, energetické nároky konkrétního domu a samozřejmě také finance. Pokud oslovíte rozumného topenáře, poradí vám, že nemá smysl orientovat se pouze na jeden zdroj energie, že je dobré mít v záloze ještě jiný. Je též třeba přihlédnout i k ceně za údržbu celého topného systému, jeho životnosti a předpokládaným nákladům na budoucí modernizaci.

U moderních nízkoenergetických či pasivních novostaveb je dnes již nezbytností rekuperační výměník a rozvody vzduchu centrální rekuperace, případně rekuperace decentrální. Vedle toho je však třeba zvolit alespoň jeden dostačující zdroj tepla, ideálně nízkoteplotní, napojený na podlahové, ale i stěnové vytápění.

Pokud máme například přípojku zemního plynu a plánujeme podlahové topení, dům je dobře zateplen a tepelné ztráty minimalizovány, sáhneme po podlahovém topení a vhodné skladbě podlah, úsporném kondenzačním plynovém kotli (nebo elektrokotli). Pro jistotu však ještě nainstalujeme na střechu solárně termické kolektory, nebo sáhneme po tepelném čerpadle systému vzduch-voda, přičemž v kotelně musí být dostatečně objemná nádrž na teplou vodu. Vznikne tak jakési perpetuum mobile, kdy bude kondenzační plynový kotel (nebo elektrický) pouze doplňovat sluneční kolektory (či tepelné čerpadlo). Univerzální a ideální řešení ale neexistuje.

Ve starších domech bude situace o poznání složitější, často sáhneme při modernizaci topného systému po novém kotli na tuhá paliva či biomasu, nejlépe kombinovaném (pelety + uhlí, dřevo + uhlí apod.). Ovšem vzhledem k nové legislativě nebude takový kotel vůbec levnou záležitostí, nakonec ani nejmodernější plynové kondenzační kotle nejsou zrovna laciné. O kompletní výměně topného systému nemluvě.

Zdroj: www.vstavby.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com