Je to jako kouzelná formule, pojem „samonivelační stěrka“ vytvořil revoluci ve vyrovnávání podlah. S její pomocí dosáhneme podlah naprosto rovinných, kvalitních a pevných, které prodlouží životnost finálních krytin, ale můžeme využít jako finální krytinu i je samé. A výsledek vypadá opravdu pěkně.
Pomocí samonivelační stěrky vytvoříme nový podklad pod podlahovou krytinu rychle a bez jakékoli větší námahy. Obzvláště moderní podlahové krytiny (například plovoucí) a keramická dlažba vyžadují kvalitní, rovný povrch pod sebou. U dlažby minimalizujeme množství použitého lepidla a zajistíme její rovinnost, ostatní krytiny budou mít na dokonale rovném podkladu maximální životnost. Nerovnosti a jiná narušení podkladu by mohly způsobit poškození krytiny.
Stěrky dělíme na podkladní (vyrovnávací, určené pod podlahové krytiny a nebo pod finální stěrky), finální (určené pro přímé vyrovnání podkladů) a speciální (určené např. pro podlahové topení, tyto stěrky tuhnou rychle a jsou vyztužené vlákny).
Obecně lze říci, že samonivelační stěrka je paropropustnou hmotou, pro kterou je typický krátký čas tuhnutí. Pokud stěrku vylijeme na podklad, vytvoří nám souvislou, hladkou plochu, na kterou můžeme položit jakoukoli podlahovou krytinu včetně koberců. Pokud opatříme vystěrkovaný povrch nátěrem, může sloužit i jako finální.
Normy charakterizují stěrky jako materiály s maximální velikostí zrna do 0,6 mm, výjimečně pak až do 1,2 mm. Stěrky se obvykle nanáší v tloušťkách 4 až 8 mm, nejvíce pak ve výjimečných případech do 15 mm. Oproti stěrkám rozlišujeme ještě potěr, což je materiál s maximální velikostí zrna do 4 mm, nejvýše pak ve výjimečných případech do 8 mm. Potěr se aplikuje o tloušťkách 15 až 60 mm.
Stěrky se aplikují na důkladně napenetrované plochy, které jsou na okrajích opatřené stavební pěnou. Důvodem je, aby nám stěrka nikam neprotékala. Na takto připravenou plochu se stěrková hmota nanáší zubovou stěrkou. Je vždy třeba vybrat stěrku podle požadovaného účelu, přičemž správný odhad množství stěrky (spotřeby) určíme podle rozměrů upravované plochy. Penetraci vždy vybíráme na doporučení výrobce zvolené stěrky, v případě nenasákavých materiálů se místo penetrace používá spojovací (adhezní) můstek. Penetrace i adhezní můstek sjednotí a sníží nasákavost podkladu a zvýší kvalitu spojení velmi tenké vrstvy stěrky se stávající podlahou.
Stěrku je třeba nanášet, dokud je penetrace ještě mírně vlhká. Sypkou směs stěrky nejprve smísíme s vodou dle návodu, vždy je třeba dodržovat veškerá doporučení výrobce hmoty, abychom dosáhli požadovaných vlastností stěrky. Jinak nám bude hrozit praskání a drolení povrchu stěrky.
Připravenou hmotu je třeba rozlít poměrně rychle a bezprostředně rozprostřít po celé vyrovnávané ploše. Tloušťka vrstvy se obvykle pohybuje od 0,5 do 5 cm v závislosti na míře poškození podkladu a požadovanému vyrovnání do konkrétní výšky. Rozlévání a vyrovnávání hmoty se vždy provádí ve směru od oken ke dveřím. Po rozprostření hmoty pomocí zubové stěrky provedeme její dorovnání pomocí takzvaného ježka (ostnatý váleček, který hmotu zároveň i provzdušňuje). Poté necháme stěrku vytuhnout opět podle doporučení výrobce. Obvykle by mělo stačit 48 hodin, aby byla plocha pochozí.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com