Sasanky kvetou jemnými, drobnými kvítky, nejčastěji bílými. V přírodě jich najdeme na jaře v některých lokalitách doslova záplavu, proč bychom je ale nemohli mít také v zahradě? Vždyť právě i sasanky patří k zasloužilým symbolům jara. Vysadit si však můžeme i druhy, které kvetou v létě a na podzim.
Sasanky jsou poměrně univerzálními květinami bez zvláštních nároků na stanoviště, v přírodě je najdeme v lužních lesích, ale i na pastvinách, v lesích smíšených a podél potoků. Jejich květy začnou zaplavovat mnohde i velké plochy bílou sváteční barvou již od března až dubna v závislosti na počasí. A kvetou pak až do května či června, jak kde, čím vyšší polohy, tím déle je v přírodě najdeme kvést.
V naší přírodě najdeme nejčastěji tři druhy sasanek a všechny jsou na jaře kvetoucí: sasanku hajní (Anemone nemorosa), sasanku trojlistou (Anemone triforia) a sasanku pryskyřníkovitou (Anemone ranunculoides). Sasanka hajní a trojlistá kvetou bíle, ta pryskyřníkovitá žlutě. Nejvzácnější z nich je sasanka trojlistá, která je dokonce třeba v Maďarsku a Francii chráněna.
Rostliny dorůstají nejvýše třiceti centimetrů a květy najdeme vždy na jejich vrcholech. Kvetoucí sasanku pryskyřníkovitou najdeme obvykle výše než tu hajní, často navazuje jeden druh na druhý. Ovšem například na stráních Krkonoš a Hrubého Jeseníku najdeme také vyšší a silnější sasanku narcisokvětou (Anemone narcissiflora), která má na rozdíl od předchozích druhů okolík z několika typických kvítků na každém stvolu. Nikoli tedy jeden květ, ale rovnou více.
Pokud bychom se pak vypravili za sasankami dále na jih a na východ, začnou nám přibývat barvy i variety květů (růžové, modré, žluté, rudé, fialové apod.). Například v Řecku najdeme světle růžově a modře kvetoucí sasanku sličnou, ve Středozemí a především pak v Izraeli neuvěřitelnou pestrost květů sasanky věncové (Anemone coronaria) a třeba na Dálném východě vyšší sasanku himálajskou (Anemone tomentosa) a jiné.
V přírodě světa najdeme více jak 120 původních druhů sasanek a ty byly samozřejmě též šlechtěny. Proto vás nabídka zahradnictví opravdu překvapí. Pozor však, právě u sasanek probíhalo šlechtění nejčastěji z důvodu zvýšení odolnosti vůči chladnějšímu klimatu, šlechtění nových variet nebylo prioritní, jelikož jich má příroda dostatečnou zásobu.
Sasanky vyrůstají z hlíz, které ponecháváme v zemi i po zavadnutí listů. Zimu v zemi bez problémů přežijí a na jaře znova vyrazí. Sasanky preferují v zahradách dobře propustnou půdu a stín či alespoň polostín. Nesnáší přímé slunce a silný vítr. Ihned totiž svěšují květy k zemi, přesto však rychle ztrácí okvětní lístky. Ochmýřená semínka sasanek pak roznese po okolí i jemný vánek.
Při nákupu sazeniček se spolehněte na kvalitu zahradnictví, do kterého se pro anemonky vypravíte.
Vybrat si navíc lze i rostliny, které nekvetou pouze na jaře. Při vhodné kombinaci druhů se můžeme těšit z jejich květů doslova od jara až do podzimu. Ty jarní budou našimi domácími, na začátku léta nám vykvetou druhy balkánské a druhy pocházející z Číny a Japonska vykvétají od konce léta a vydrží nám až do října.
Na vlhčích místech vysaďte pod stromy hlízky sasanky hajní a pryskyřníkovité, pro sasanku sličnou vyberte místo sušší, třeba na skalce s přistíněním vyššími rostlinami.
Exotické druhy sasanek jsou sice choulostivější, ale ze země hlízy vyndavat před zimou nemusíme, stačí položit na tato místa vrstvu chvojí a nebo mulč z kůry.
Šlechtěné odrůdy sasanek nabízí nepřeberně kvetoucí variety. Královnou je pak v našich zahradách sasanka věncová „De Caen“, která tvoří shluk nevysokých rostlin, které postupně vykvétají několik týdnů po sobě květy různých barev (fialově, modře, červeně, bíle i žlutě a v sytých tónech).
Zvláštnosti sasanek: květy sasanek netvoří nektar, přesto jsou však opylovány hmyzem. Jako většina rostlin z čeledi pryskyřníkovité jsou i sasanky jedovaté, obsah toxinů je v nich však nízký a navíc se toxiny při sušení a fermentaci sena obsahujícího sasanky vytrácí. V lidovém léčitelství se dokonce sasanky používaly pro své silné antimikrobiální účinky. Léčil se jimi především revmatismus.