Na co jste se ptali v energetické poradně? Přinášíme vám tři zajímavé dotazy a vyčerpávající odpovědi na ně. První dotaz se týká možnosti vytápění bytů v panelovém domě tepelným čerpadlem, druhý hloubky vrtu pro tepelné čerpadlo a třetí vytápění pasivního domu.
Dobrý den, jaká hloubka vrtu je přibližně potřeba pro vytápění částečně zatepleného rodinného domku? Tepelné ztráty nemáme spočítané, ale topenář je odhadl na 12 kW.
Dobrý den, hloubka zemních vrtů je závislá na více parametrech. Tím hlavním je měrný výkon jímání zeminy, to znamená zjistit jaké je složení zeminy v konkrétním místě. Tuto hodnotu by měl stanovit odborný geolog. Zkuste se obrátit i na sousedy, zda už třeba někdo neprováděl vrt ve vašem okolí. Dále také záleží, do jaké hloubky je možné vrtat. Pak by se provedl buďto jeden vrt, případně více mělčích. Průměrný měrný tepelný tok bývá okolo 50 W/m a při tepelné ztrátě 12 kW by bylo potřeba vrt o hloubce cca 200 m. V tomto případě by se dělaly spíše dva vrty s dostatečnou vzdáleností od sebe, aby nedocházelo k vzájemnému ovlivňování (minimálně 6 m). Možná by stálo za to, pokusit se ještě snížit tepelné ztráty domu.Dobrý den, rádi bychom se zeptali na možnost přechodu z centrálního vytápění na tepelné čerpadlo v panelovém domě. Jaké jsou možnosti a případné výhody a nevýhody? Jedná se o dům o osmi podlažích.
Dobrý den, v případě odpojení od CZT se jedná o změnu dokončené stavby, která vyžaduje stavební řízení. To znamená, že budete potřebovat projektovou dokumentaci a průkaz energetické náročnosti budovy. Je třeba zvážit všechny aspekty zamýšlené změny vytápění, především investiční a provozní náklady, ale i další, s tím spojené výdaje jako např. náklady na odpojení od dálkového tepla, které po vás může distributor vyžadovat. Je také důležité si uvědomit, že v případě CZT de facto neřešíte žádné provozní výdaje, kdežto u tepelného čerpadla je nutné brát v potaz i výdaje na servis (údržba, opravy, revize). Doporučuji si nechat zpracovat více cenových nabídek od firem a požadovat, aby tam byly uvedeny i tyto služby. U tepelných čerpadel (vzduch/voda) je také nutné brát v potaz hluk venkovních jednotek a obecně u tepelných čerpadel také teplotu výstupní vody. Ta by neměla být vyšší než cca 50 °C, což může znamenat nutnost provést jiná další opatření (rekonstrukce otopné soustavy a těles, nutnost zateplení).Dobrý den, chystáme se stavět pasivní rodinný domek a rádi bychom se informovali o možnostech vytápění.
Dobrý den, kvalitně vyprojektovaný a postavený pasivní dům bude mít tepelnou ztrátu minimální, a v přechodném období jaro až podzim si vystačíte se solárními zisky a zisky z provozu (osoby a spotřebiče, příp. osvětlení). Ztráty větráním budou částečně eliminovány vzduchotechnickou jednotkou s rekuperací tepla. Zásadní budou tedy zimní měsíce, kdy i pasivní domy samozřejmě nějaký zdroj tepla potřebují. Pokud by potřeba tepla byla opravdu minimální, lze uvažovat o elektrickém přímotopném vytápění, které představuje nejmenší investiční náklady. Případně lze uvažovat i o využití aktivní rekuperace, která zajistí přísun čerstvého a ohřátého vzduchu. Nevýhodou elektrického vytápění a rovněž i ohřevu vody je to, že pro stavební řízení musí dům splnit určitá kritéria a jedním z nich je i požadavek na neobnovitelnou primární energii, to znamená, jaký má budova vliv na životní prostředí. A právě elektrická energie má nejhorší parametry. To znamená, že by se musela zvolit kombinace např. s fotovoltaickými panely, případně fototermika na ohřev vody. Dalším možným a vhodným zdrojem je pak tepelné čerpadlo , kde pak ale narůstají investiční náklady, zato provozní náklady budou v pasivním domě minimální. Další možnou variantou jsou také malá peletová kamna. Vše se odvíjí od celkové tepelné ztráty objektu, typu otopné soustavy (přímotopná, podlahové či radiátorové vytápění) a preferencí investora.Zodpověděl: Ondřej Pokorný, energetický specialista a konzultant ECČB
