Kanadská borůvka říkáme druhu, který se správně jmenuje brusnice chocholičnatá. Opravdu pochází ze Severní Ameriky, přívlastek kanadská nenosí náhodou, v Evropě a na mnoha jiných místech světa však zdomácněla a je pěstována nejen jako keř plodící drobné ovoce, ale uplatní se i v okrasných výsadbách. Oblibu si kanadské borůvky získaly především svým vzrůstem a velkými plody, o dost většími oproti naší místní brusnici borůvce.
Proč v zahradách nepěstujeme naše borůvky?
Naše místní brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus) tvoří v lesích oproti severoamerické brusnici chocholičnaté (Vaccinium corymbosum) malé keříky plodící o dost menší plody. I ona však patří do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae) a rodu brusnice (Vaccinium). Na rozdíl od takzvané kamčatské borůvky, což jsou vlastně bobule zimolezu kamčatského (Lonicera caerulea var. Kamtschatica nebo Lonicera Kamtschatica) z čeledi zimolezovité (Caprifoliaceae).
)
)
)
)
Dobrou zprávou je, že všechny 3 zmíněné druhy jsou léčivými rostlinami s tmavě modrými plody (bobulemi), kterým říkáme borůvky. Souvislým porostům brusnice borůvky v našich lesích pak říkáme borůvčí. Pokud si však někdo chce borůvky pěstovat v zahradě, určitě sáhne po borůvkách kanadských, případně kamčatských.
Proč v našich zahradách vysazujeme výhradně borůvky kanadské či kamčatské? Protože pěstovat v zahradě místní brusnici borůvku je v podstatě neřešitelný úkol. Museli byste v části zahrady vytvořit prakticky lesní prostředí a to ještě dostatečně velké plochy, aby úroda vůbec stála za řeč. A to už je opravdu lepší si na tyto borůvky zajít do lesa. Navíc u nás rostou a plodí hojně a pravidelně. Stačí jen porazit vlastní lenost a ohnout alespoň na několik hodin hřbet.
Ovšem takzvané kanadské a kamčatské borůvky tvoří kompaktní, velké keře, které za vhodných podmínek bohatě plodí na jediném místě. I těchto keřů sice musíme vysadit více, ale dokonce se hodí i do okrasných partií zahrad, kde si pak navíc v pravou dobu zobneme… Bonus.
)
)
Brusnice chocholičnatá aneb kanadská borůvka
Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) je opadavý keř, který dorůstá výšky až 2,5 metru. Listy má eliptické nebo vejčité, na stonku střídavě postavené, květy stopkaté v hroznovitém květenství. Barva květu je od bílé až po narůžovělou a růžovou. Kvete podle ranosti v dubnu a květnu. Plody jsou modré až fialové a hlavně o dost větší oproti plodům naší brusnice borůvky. Bobule dozrávají postupně a pokud si v zahradě uděláte průřez odrůdami ranými, poloranými a pozdními, můžete je sklízet po celé léto i déle. Ohromným bonusem je zdobnost rostlin po celou sezónu, čili od jara přes kvetení a plození až po zčervenání listů na podzim.
)
)
Brusnice chocholičnatá roste ve své domovině ve vlhkých lesích, na loukách a rašeliništích především východní části severoamerického kontinentu. Odpradávna byly tyto keře pěstovány různými indiánskými kmeny, na začátku 20. století pak začalo šlechtění a export do celého světa. Vznikly například odrůdy 'Bluecrop', 'Blueray', 'Bluetta', 'Darrow', 'Herbert', 'Jersey', 'Patriot', 'Sunrise' a 'Weymouth'.
)
)
Jak pěstovat kanadské borůvky
Pouze některé odrůdy kanadských borůvek jsou samosprašné, doporučuje se proto vysadit vždy alespoň dva keře stejné odrůdy poblíž sebe. A pozor, půda musí být výrazně kyselá (pH 4,5 až 5,5). Příprava před výsadbou a dobře provedená výsadba jsou pro pěstování kanadských borůvek nejdůležitější. Termín výsadby přitom není důležitý. Nesmíme sazeničky kanadských borůvek vysazovat pouze do zamrzlé půdy a tedy v zimě.
Nejprve je třeba vybrat vhodné stanoviště. Hledáme na zahradě místo s vyšší vlhkostí vzduchu, ovšem slunné (nejhůře polostín), ideální je proto výsadba kanadských borůvek na slunném místě poblíž zdroje vody, třeba zahradního jezírka. Rostliny sice bez dostatku slunečního záření přežijí, ale méně plodí a plody nejsou tak chutné. To samé platí pro potřebu dostatku vláhy.
Borůvky vyžadují kyselou (lesní) půdu s vysokým obsahem humusu, dobře propustnou a lehkou (v těžších jílovitých půdách se zpomaluje a nakonec zastavuje růst kořenové soustavy a rostlina uhyne). Proto musíme použít rašelinu a obohatit ji živinami, jelikož rašelina je na živiny poměrně chudá. Ideální je přidat lesní hrabanku a štěpku z dřeva a kůry spolu s vhodným hnojivem v granulích, které se rozpouští postupně.
)
Právě kvůli potřebě kyselé půdy musíme v naprosté většině případů vyměnit půdu na zvoleném stanovišti. Běžná zahradní půda kanadským borůvkám také nevyhovuje, natož těžká půda jílovitá a půdy silně zásadité s vysokým obsahem vápence. A skutečně nepůjde jen o jakési “přisypání rašeliny a hnojiva,“ kanadská borůvka je dlouhověká, plodí nám i přes 20 let. A samozřejmě, že si za tu dobu vytvoří bohatou kořenovou soustavu. Pokud vysazujeme jen jednu nebo dvě rostliny, stačí vykopat jámu o šířce alespoň 80 cm a hloubce alespoň 40 cm. Pro jednu rostlinu bude jáma dlouhá 1 metr, pro dvě rostliny metry 2 (rostliny musí být od sebe vysázené alespoň 100 cm daleko). Můžeme též vykopat hlubší jámu a na její dno nasypat štěrk, na který položíme netkanou textilii. Toto řešení je ovšem nutné jen u velmi zásaditých půd, které je třeba od kořenů borůvek zcela oddělit.
)
)
Do jámy poté nasypeme rašelinu a plochu důkladně zalijeme. Rašelinu můžeme smísit také s lesní hrabankou, listovkou a běžným kyselejším zahradním kompostem. Přidat můžeme i štěpku.
Kanadskou borůvku si domů doneseme v květináči, nejlépe v počtu více sazenic. Rostliny z květináče vyjmeme a rozrušíme kořenový bal (pořádně rozemneme prsty), což umožní snadnější prorůstání kořenů v půdě. Jestliže byla rostlina v mobilní nádobě dlouho, musíme kořenový bal roztrhat – jednotlivé kořeny co nejvíce uvolnit. Urychlíme tak plození rostlin až o rok. Naopak, pokud bychom kořeny neuvolnili, může kanadská borůvka i zajít.
Můžeme vysadit i jednu jedinou rostlinu, ovšem kvůli úrodě je třeba vysadit nejméně 2 rostliny. Pokud máme na zahradě dostatek místa, vysadíme je metr od sebe, pokud nikoli, vysadíme dvě až tři vedle sebe do jediné jámy, což vytvoří iluzi jediného keře a my si přitom zajistíme dobrou plodnost rostlin. Každá rostlina navíc může být jiné odrůdy, dokonce je to lepší, pestrost odrůd zlepší opylení, výši úrody a kvalitu plodů.
)
)
Při výsadbě musíme do výsadbové jámy také zapravit zásobu hnojiva, ze které budou rostliny čerpat. Jednotlivé složky hnojiva se musí rozpouštět (uvolňovat do půdy) postupně. Lze přitom koupit přímo hnojivo, které je pro borůvky a další kyselomilné rostliny určené. Ideální jsou hnojiva v podobě granulí. Musíme si však dát pozor, aby zvolené hnojivo obsahovalo dostatek dusíku, který je klíčový pro zdárný růst rostlin ve vegetačním období. Kromě granulí můžeme použít i tekutý koncentrát, který naředíme podle návodu vodou. Směsí můžeme rostliny zalít, ovšem možný je i postřik na list. Hnojení na list vždy urychlí růst kanadské borůvky. Zálivkou hnojíme poměrně často, vždy je lepší hnojit častěji a méně.
Hnojit zálivkou či postřikem na list začneme v půlce května a pokračujeme každý týden až do poloviny června. Poté dáme pauzu a v druhé polovině léta (od konce července) nahradíme hnojivo bohaté na dusík hnojivem bohatým na draslík, který je klíčový pro bezpečné přezimování rostlin. Draslík zpevní buněčné stěny a rostliny jsou pak odolnější vůči mrazům. Draslík navíc zlepšuje i přijímání dalších živin a vody, jelikož zlepšuje stav kořenové soustavy rostlin. Kanadským borůvkám chutná také železo. Vybraná hnojiva však nesmí ani v jednom případě obsahovat vápník a chlór – tyto látky patří do skupiny největších nepřátel kanadských borůvek.
Na první plody si počkáme 3 roky – až za tři vegetační období po výsadbě získáme silné keře se schopností bohatě plodit chutné plody. Nezapomínáme samozřejmě na pravidelné hnojení, zálivku, řez a před dozráním musíme keře překrýt sítí. Jinak nám hrozí, že bude mít místní ptactvo hostinu a my jen oči pro pláč.
)
)
Odrůdy rané, středně rané a pozdní
Rané odrůdy kanadských borůvek
Duke: Novější odrůda vyšlechtěná v USA v roce 1986. Vytváří keře vysokého vzrůstu (cca 180 cm) a dozrává v polovině července. Plody střední velikosti mají skvělou chuť, sběr je ideální ruční ve dvou etapách. Sazenice snáší mrazy až –28 °C.
Patriot: Opět americká odrůda dorůstající výšky 120 až 180 cm. Má opravdu velké plody (cca 49 plodů / 0,25 l) velmi dobré chuti. Plody dozrávají ve třetí dekádě července. Sklizeň z keře se pohybuje v rozmezí 5 až 9 kg za sezónu. Lépe roste na teplých a slunných stanovištích, kde dosahuje vyšší úrody a lepší jakosti plodů. Vhodná je do zahrad i pro plantážní pěstování. Sklízí se zpočátku ručně, později lze i pomocí česáčku. Vyznačuje se také odolností vůči houbě Phytophtora cinnamoni a vysokou odolností vůči mrazům (až –40 °C).
Northland: Vytváří nízké husté keře výšky do 120 cm. Plody jsou menší, úrodnost je však velmi vysoká, do 9 kg z keře. Tmavě zbarvené plody jsou aromatické a vůní silně připomínají lesní borůvky. Možná je ruční i mechanizovaná sklizeň. Začátek sklizně je ve třetí dekádě července. Ideální kvalitu mají plody hned po dosažení sklizňové zralosti. Odrůdě se daří v oblastech s velkou sněhovou pokrývkou. Odolnost proti mrazu je vysoká (až –40 °C).
Středně rané odrůdy kanadských borůvek
Bluecrop: Jedna ze základních odrůd světového sortimentu, nosná odrůda na plantážích. Silně rostoucí keř tvoří vzpřímené výhony dlouhé až 200 cm. Plody jsou velké (cca 65 plodů / 0,25 l) a dozrávají v první dekádě srpna. Sklizně z jednoho keře jsou 4,5 až 9 kg. Úrodnost je pravidelná, sklizeň je možná ruční i mechanizovaná. Plody jsou velmi chutné. Odrůda snáší výborně sucho, bujný růst si zachovává i na sušších stanovištích. Odolnost proti mrazu je do –34 °C.
Blueray: Vytváří keře vysoké přibližně 120 až 180 cm, jde o velice úrodnou odrůdu se sklizní okolo 9 kg plodů z jednoho keře ročně. Plody dozrávají začátkem srpna, jsou velké, lesklé a skvělé chuti. Vhodné pro přímou spotřebu i ke zpracování. Hodí se pro plantážní pěstování i pro zahrady.
Herbert: Vytváří keře střední velikosti a velmi rozložitého vzrůstu, dorůstající výšky 150 cm. Při nadúrodě může docházet k alternaci sklizní, proto není tato odrůda vhodná do velkovýsadeb, uplatňuje se především v zahrádkách. Plody dozrávají na přelomu července a srpna v řídkých hroznech (okolo 65 plodů / 0,25 l). Nesnáší transport a skladování, proto jsou vhodné jen k přímému a rychlému zpracování. Odolnost proti mrazům je až do –30 °C.
Pozdní odrůdy kanadských borůvek
Berkeley: Řídké keře s pevnými vzpřímeně rostoucími výhony, které dorůstají do výšky 200 cm. Odrůdě se daří nejlépe na stanovištích s propustným podložím, je však citlivá na jarní mrazy, doporučuje se proto pěstování pouze v nejteplejších oblastech. Souplodí jsou velmi velká a řídká, což umožňuje snadný sběr. Plody jsou středně velké, dobré chuti a vhodné především pro rychlou spotřebu. Dozrávají v druhé dekádě srpna a odrůda je vysoce úrodná. Mrazy snáší až do –28 °C.
Darrow: Keře této odrůdy dorůstají výšky 150 až 210 cm, jejich růst je vzpřímený až mírně rozložitý. Patří mezi pozdnější odrůdy, které začínají zrát až na začátku srpna. Plody jsou velice velké, jedny z největších vůbec, v průměru sklidíme 57 plodů / 0,25 l. Odrůda je atraktivní také pro vynikající chuť plodů, jde o typickou dezertní odrůdu vhodnou do zahrad i velkovýsadeb. Odolnost proti mrazům je až do –28 °C.
Pink Lemonade: Jedna z nejatraktivnějších odrůd kanadských borůvek na trhu. Od ostatních odrůd se liší svými voňavými růžovými květy a výraznou růžovou barvou plodů. Keře dorůstají výšky cca 1,5 metru. Díky barvě plodů jde o vítané ozvláštnění jakéhokoli cukrářského či kulinářského výrobku. Jde o odrůdu úrodnou a chutnou.
)
)
Mezidruhoví kříženci
Borůvka nízká: Jde o mezidruhového křížence borůvky chocholičnaté a borůvky úzkolisté (Vaccinium corymbosum x Vaccinium angustifolium). Keře (resp. odrůdy) z tohoto křížení dorůstají přibližně do výšky 1 m a tvoří poměrně husté koruny s listy užšími a menšími. Plody mají atraktivní modrou barvu, jsou menší až středně velké, aromatické a velmi chutné. Oproti borůvce chocholičnaté jsou tito kříženci o něco tolerantnější na vyšší pH půdy i na půdy těžší. Rostliny jsou vysoce úrodné.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, Wikipedia, onlinezahradnictvi.cz, izahradkar.cz, plantlife.cz, ireceptar.cz
