Ceny energií rostou neustále a nelze očekávat, že se jejich růst zastaví. Proto nás při vytápění domu budou neustále zajímat ceny paliva. Plánujete-li úspornější způsob vytápění, než využíváte dosud, je dobré začít odborným výpočtem a oslovit tedy odborníka. Podle toho pak vybereme palivo a jemu odpovídající kotel. Poté potřebujete projekt nového otopného systému. Kromě změny způsobu vytápění ale nezapomeňte ani na zateplení oken, případně i fasády a střechy nebo stropu posledního podlaží, zateplujeme i podlahy prvního podlaží nebo strop sklepa a vhodné jsou zateplené i vchodové a garážové dveře.
Nejlevnější je dřevo a výrobky z dřevních odpadů
Pokud chcete ušetřit, je dřevo stále nejlevnějším řešením. Maximální úspory dosáhnete, jste-li schopni dohodnout se s místní lesní správou, zaplatit poplatek a označené stromy vytěžit svépomocí a zajistit si jejich dopravu. Jde ale o extrémně pracné řešení a počítat hlavně musíte s dostatečnou zásobou dřeva dopředu, musí prosychat (1 až 2 roky), vlhkost musí být max. 20%. Nejnevhodnějším obdobím pro těžbu dřeva je jaro, kdy stromy sají vodu jako houby. Pokud budete dřevo a produkty ze dřeva kupovat, zaplatíte pro vytápění běžného RD zhruba 18.000 ročně za topné dřevo, 24.000 za dřevěné brikety, 19.500 za dřevěné pelety a 13.000 za dřevní štěpku. V případě samozásobení topným dřevem se můžete dostata až na 50% nákladů (cca 9.000 korun). Již proschlé dřevo je ideální kupovat po skončení topné sezóny, před sezónou a v sezóně jeho cena vyletí nahoru. A to platí pro většinu paliv. Palivové dřevo pořídíme na pilách, ale i u soukromých prodejců a vlastníků lesů. Dřevní štěpku na pilách a prodej většího množství dřevěných pelet či briket zajišťují specializované firmy.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), tmavé dřevní pelety s příměsí kůry
Moderní kamna a kotle na dřevo a produkty z dřevních odpadů dosahují až 90% účinnost vytápění, přitom protopíme až o 1/3 méně paliva než starými typy kotlů. Dvojím spalováním palivového dřeva (dřevozplynující kotle) spálíme až 90% plynů a prachových částic, čímž minimalizujeme i emise škodlivin do ovzduší. Strom navíc za svůj život pohltí více škodlivin a vyrobí víc kyslíku, než se naopak děje při jeho spalování. Vytápět můžeme měkkým dřevem (smrk, borovice, modřín, …) - 1 m3 pořídíme od 800 do 1.100 korun. 1 m3 takzvaného lehkého měkkého dřeva (lípa, topol, olše) pořídíme za 600 až 900 korun. Dražší je tvrdé dřevo (dub, buk, habr, bříza, …) - za 1 m3 zaplatíme od 900 do 1.700 korun. Hoří však déle a my přikládáme méně často. Stejně drahé bývá i dřevo ovocných stromů, které proto používáme pouze při uzení (třešeň, švestka, hruška). Určitá menší zásoba například švestky se doma hodí vždy - pokud vlastníme udírnu. Uvedené ceny jsou pouze orientační. Pozor si dejte při koupi především na dostatečné proschnutí dřeva. Zásadně pak dřevo nekupujte podle hmotnosti, nevěstí to nic dobrého - zřejmě bude mokré a vy si v ceně připlatíte za určitý nadměrný podíl vody. Dřevo se zásadně prodává v m3.
V zásadě vytápíme rostlinnými peletami nebo obilím. Jde o zcela nový způsob vytápění. Rostlinné pelety nás budou ročně stát cca 16.500 korun, obilí 13.500 korun. Uvedené ceny nepočítají s investicemi do pořízení otopné soustavy a nezahrnují dopravu topiva. Rostlinné pelety pořídíme ve specializovaných firmách, obilí můžeme koupit i přímo od zemědělců, kdy bude jeho cena nejnižší. Obilí je komodita, jejíž cenu ovlivňuje aktuální poptávka trhu. Nelze tedy říci, kdy je jeho pořízení ideální. Jako palivo má i značné nároky na kvalitní uskladnění.
Vytápění uhlím
Z uhlí má nejnižší výhřevnost hnědé. Dražší a výhřevnější je uhlí černé a brikety. Navíc z nich zbude i méně popela. Vytápění hnědým uhlím nás bude ročně stát cca 19.000 korun, černým uhlím a briketami kolem 24.500 korun. Uhlí pořídíme v uhelných skladech, standardně je v ceně kalkulována i doprava.
Vytápění lehkým topným olejem
Je to vlastně těžký topný olej, na který je uvalena nevratná spotřební daň, jako LTO je pouze nazýván. Prodáván je v kg (resp. tunách) a jeho cena je ovlivněna aktuální poptávkou po topných olejích a naftě na evropském trhu. Je náročný na přepravu, skladování i přípravu ke spalování. V běžných podmínkách jde o nažloutlou olejovitou a téměř čirou kapalinu s vyšší viskozitou. Na stěně nádoby zanechá viditelný film a necelé procento síry ovlivňuje jeho vůni. Roční vytápění LTO nás bude stát přibližně 32.000 korun. Tato cena zhruba odpovídá ceně vytápění koksem.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Náklady dalších způsobů vytápění
Zemním plynem ročně protopíme v běžném rodinném domě cca 29.000 korun, propan-butanem 33.000 korun a počítat musíme s vysokými náklady na jeho skladování, případně nevzhlednou nadzemní nádrží, elektřinou ročně protopíme cca 37.000 korun a elektrickými přímotopy dokonce 45.000 korun, tepelným čerpadlem 17.000 korun (spotřeba elektřiny) a centrální zásobování teplem nás vyjde na cca 27.000 korun.
, tmavé dřevní pelety s příměsí kůry)
, březové palivové dřevo)
, bukové palivové dřevo)
)
)
, detail hořáku plynového kotle)
