Vlastně jde o nejčastější otázku zákazníků při nákupu fotovoltaiky. Kolik panelů budou potřebovat? Jak velkou si mají pořídit fotovoltaickou elektrárnu na svou střechu, ale i stěnu či pozemek? Jak vlastně určit ideální velikost FVE, abychom získali dostatek elektřiny na pokrytí potřeb své rodiny, ale i firmy apod.?
Kolik elektřiny dovede fotovoltaika vyrobit?
Klíčů k odpovědi je několik. Za prvé je třeba vědět, kolik elektrické energie dovedou vyrobit fotovoltaické panely za rok, s čímž ale souvisí i výkon konkrétních panelů. Platí, že v klimatických podmínkách ČR (hovoříme o průměru, je rozdíl mezi úrodnými oblastmi v nížinách jižní Moravy, Šumavou apod.) dovedou vyrobit fotovoltaické panely o špičkovém výkonu 1 kWp (1000 Wp) cca 980 kWh elektrické energie ročně. Zaokrouhlit můžeme tuto hodnotu na 1000 kWh/kWp/rok a pro toto množství získané elektřiny potřebujeme cca 6,1 m2 plochy výše zmíněných panelů. Čili pro dvojnásobek je to cca 12,2 m2 plochy panelů atd.
Malá fotovoltaická elektrárna na střeše RD
Výkon FVE
Vyrobená energie za rok
Plocha panelů
1 kWp
980 kWh
6,1 m2
2 kWp
1 960 kWh
12,2 m2
3 kWp
2 940 kWh
18,3 m2
4 kWp
3 920 kWh
24,4 m2
5 kWp
4 900 kWh
30,5 m2
Co se týká nabídky fotovoltaiky, nejčastěji si dnes pořídíte panely ve výkonnostních řadách od 270 Wp do 300 Wp. Čili například 6 panelů o špičkovém výkonu 270 Wp vám poskytne celkový výkon 1620 Wp, získáte tedy za rok 1587 kWh elektřiny (Wp znamená watt-peak a kWp kilowatt-peak). Uvedená čísla znamenají, že energetická nezávislost domácností je naprostou realitou a dokonce již i za rozumné vstupní investice.
Rozměry a umístění fotovoltaických panelů
Fotovoltaické panely ve výkonnostní řadě 270 Wp až 300 Wp dosahují standardní výšky 1650 mm a šířky 995 mm. Fotovoltaické panely lze na střechy umístit vertikálně i horizontálně, přičemž to na šikmých střechách nemá žádný vliv na funkci a výkon. Na rovných střechách či na pozemcích se panely umisťují v řadách s přizvednutím a výhodnější je horizontální pozice kvůli tomu, že panely netvoří tak vysokou překážku pro vítr a zároveň se panely lépe vyrovnávají se zastíněním v zimě.
Umístění fotovoltaiky na stěně
Orientace a sklon fotovoltaických panelů
Veškeré solární panely (fotovoltaické, teplovodní i teplovzdušné) je třeba vždy orientovat co nejvíce na jih, čili ideálně jihovýchod až jihozápad. Nelze-li to jinak, můžeme ještě zvolit orientaci východní nebo západní (ztráta bude činit cca 20%), nikdy neinstalujeme panely na severovýchod až severozápad, jelikož ztráta výkonu by byla opravdu vysoká a investice do solárních panelů by se nevyplatila.
Optimální sklon fotovoltaických panelů je od 20° do 50° při úhlu s vodorovnou osou. Maximálního celoročního výnosu dosahují moduly se sklonem 35°, celoroční vyváženou výrobu elektřiny zajistí sklon až 45°. Při menším sklonu jak 15° ztratí panely svou samočistící schopnost.
Ovšem bez ohledu na výše zmíněné údaje lze ztrátu způsobenou horším sklonem nebo orientací dohnat instalací většího množství panelů, ale investice se tak zvýší a její návratnost prodlouží. A jestliže nemůžeme najít vhodnou plochu na střeše, využijeme fasádu domu, případně slunný pozemek. Vhodná je také střecha garáže, stodoly, kůlny, altánu či besídky apod., pokud je objekt zakreslen v katastru nemovitostí. Chcete-li ale dosáhnout na dotaci, nesmí stát panely volně na pozemku.
Fotovoltaické panely pod příkrovem sněhu
Jak velkou elektrárnu můžeme na střeše vůbec mít?
Výkon fotovoltaické elektrárny na střeše rodinného domu by neměl být vyšší jak 50 kWp, jelikož na elektrárny do tohoto výkonu se nevztahuje povinnost zajistit si pro její provozování licenci. Té se bude chtít každá domácnost určitě vyhnout. Navíc se na FVE do 50 kWp též vztahuje osvobození od zdanění příjmů v případě, že elektřinu dodáváte do distribuční sítě. A nakonec i dotační program Nová zelená úsporám počítá s horním limitem 50 kWp. Z něj můžete čerpat 60000 až 155000 Kč podle velikosti a typu fotovoltaického systému. Hranice pro instalaci FVE byla v lednu 2023 prostřednictvím LEX OZE I navýšena z 10 kWp na 50kWp.
Ovšem jestliže existuje horní hranice, pak existuje i ta spodní. Systémy s akumulací do vody, které jsou dotované částkou 60000 Kč by měly mít výkon alespoň 2 kWp, systém s akumulací do baterií pak cca 2 kWp (dotace 75000 Kč), 3,3 kWp (dotace 105000 Kč) a 4,4 kWp (dotace 155000). Minimální kapacita lithiových baterií je stanovena v kWh a vypočteme ji jako výkon elektrárny, který vynásobíme koeficientem 1,25.
