Krov staré chalupy raději opravte

Úcta k historii a řemeslnému umu

Krovy starých domů mohou být dokonce i datovány. Tento fakt uvádíme ze zásadního důvodu: měli bychom si především vážit našeho bohatství plynoucího z práce předků a v první řadě se pokusit staré a stále ještě funkční věci zachránit. Starý krov představuje kulturní dědictví, historicky cennou konstrukci, která dokazuje řemeslnou zručnost našich předků a poctivost jejich práce. Lokální opravy poškozených částí konstrukce krovu jsou z tohoto hlediska efektivnější než výměna celých trámů či celého krovu. Navíc je oprava krovu řádově levnější než výměna.

Z konstrukčního hlediska samozřejmě není možné jakýkoli prvek starého krovu odstranit bez rovnocenné náhrady. Poškozené prvky tedy opravíme, ty dožilé vyměníme za nové, konstrukce případně zpevníme dodatečnou vazbou a pokud chceme měnit i střešní krytinu, a je to třeba, musíme jednoznačně vyměnit původní latě za nové. Výměna latí se vyplatí i v případě, že vrátíme původní krytinu na své místo.

Krový starých chalup

Krovy starých chalup se liší podle doby jejich konstrukce, podle lokality, sklonu střechy a účelu budovy. Vyloženě památkově cenné a vzácné konstrukce krovů se vyskytují jen zřídka a bývají již zmapovány. Jde o unikáty, které dokonce musíme chránit. I v opačném případě je však vhodnějším řešením zachování původní střešní konstrukce. Velice staré krovy mají trámy ručně tesané a tesařsky vázané, nejčastěji dubovými kolíky. Od poloviny 19. století se trámy již řezaly a jsou tedy mnohem rovnější. Není však výjimkou, že najdeme v „novějším“ krovu zachovalé prvky krovu staršího, tedy ručně dlabaného.

Nejčastěji poškozené prvky krovu

Nejčastěji najdeme poškozené takzvané zhlaví, čili konce vazných trámů a místa jejich styku s pozednicí. Stejně tak dřevěné prvky štítů a v místech prostupů. Pokud je samozřejmě na konkrétním místě již delší dobu poškozena střešní krytina, i zde lze předpokládat rychlou degradaci dřeva. Problémem jsou i nedostatečně větraná místa, proto bývají velmi často poškozené pozednice (vodorovné trámy uložené na zdivu či podlaze půdy).

Krov nevyměňujte zbytečně

Naprosto zcestná by byla výměna starého krovu za nový jen proto, že se nám nelíbí nerovnosti na střeše. K takovému kroku přistoupíme pouze v případě, že jsme se rozhodli ke kompletní rekonstrukci objektu a chceme budovat podkrovní byt.

Nejčastější poruchy starých krovů

Působení vlhkosti

Největším nepřítelem dřevěných konstrukcí je zcela logicky voda. Pokud do střešní konstrukce zatéká, je její degradace mnohem rychlejší. U většiny starých krovů se tento problém vyskytuje lokálně, nikoli tedy v celé konstrukci. S působením vlhkosti souvisí šíření plísní, dřevokazných hub a dalších organismů, které degradaci ještě urychlí. Takto degradované prvky střešní konstrukce či jejich části je třeba vyměnit.

Červotoč a tesařík

Pokud najdeme na konstrukci krovu malé kulaté dírky (červotoč), nebo větší oválné díry společně s chodbičkami plnými žlutého prachu (tesařík), nic se většinou neděje. Trámy jsou totiž narušeny jen po obvodu a zbývá dostatek nepoškozeného masivního dřeva. Ve většině takových případů není narušena nosná funkce dřevěných profilů. Dokonce můžeme poškozená místa osekat a nic se nestane. Nezapomeňte však krov ošetřit chemickým prostředkem působícím proti „dřevokazům.“ Další degradace by již mohla být fatální.

Dřevomorka

Obrovský problém představuje dřevokazná houba – dřevomorka. Jejím působením ztratí dřevo velmi rychle svou pevnost a postupně se rozpadne. Dřevomorka dokonce dokáže prorůst zdivo a beton. Napadené části musíme odstranit minimálně půl metru od místa, kde začíná na první pohled zdravé dřevo. Odstraněné části krovu opatrně vyneseme a neprodleně spálíme. Nepoškozenou konstrukci krovu pak musíme ošetřit chemií (např. Lignofix) a nechat řádně proschnout. Nezapomeňte, že dřevomorce vyhovuje vlhkost, tma a nevětrané prostedí. Do konstrukce krovu tedy nesmí zatékat, půda by měla být alespoň částečně prosvětlená a pravidelně větraná. Nic neuzavírejte, trámy nechte odkryté.

Starý protipožární nátěr

Pokud staré trámy takzvaně práší, nelekejte se. Měkký prach na povrchu trámu není ničím jiným než původním protipožárním nátěrem. Dnes již sice víme, že byl zcela zbytečný a krov rychleji degradoval, více méně nikoli tak zásadně, jako v případě napadení třeba právě dřevomorkou. Neznamená to však, že bychom měli nechat trámy degradovat dál. Jejich měkké části odstraníme a nátěr musíme vymýt. Poté je třeba nechat krov dostatečně proschnout.

Přetížení krovu

Velké poruchy krovu způsobí přetížení. Proto dbejte při výměně střešní krytiny především na její hmotnost. Ba naopak je vhodnější střeše „ulevit.“ například tradiční bobrovky jsou na metr čtvereční vůbec nejtěžší krytinou, jelikož se přes sebe překládají ve více vrstvách, aby pod střechu nezatékalo. Pokud vám to památkáři dovolí, s čistým svědomím je vyměňte za jinou krytinu. Určitě bude lehčí. Přetížení střechy či její části však bývá nejčastěji spojeno s jinými poruchami krovu jako prvotním znakem. Proto je třeba krov opravit. Prohnilé části střešní konstrukce samozřejmě nic neunesou. Mnohdy je pouhým zázrakem, že střecha ještě přežije další zimu a tedy zatížení sněhem.

Zvlněný hřeben střechy

Pokud je hřeben střechy pouze zvlněný, ale drží, ničeho se nelekejte. Jde o pouhou známku stáří krovu.

Výměna latí

Nejsou-li poškozené nosné prvky krovu, máte štěstí a stačí vyměnit pouze latě a klidně položit původní krytinu, pokud již není značně poškozena svým stářím. Výměnu latí však lze v takovém případě i poměrně dlouhou dobu odkládat.

Co s pohledovými částmi krovu v podkroví

Nemusíme s nimi dělat vůbec nic, případně je natřeme fermeží nebo voskem. V žádném případě dřevo neuzavíráme lakem či jakoukoli jinou syntetikou.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com

Metody stavebně technického průzkumu starého krovu

Smyslový průzkum

• vizuálně zjistíme přítomné výletové otvory dřevokazného hmyzu
• zjistíme přítomnost hniloby
• zjistíme přítomnost dřevomorky
• zjistíme přítomnost mechanických a dalších forem poškození
• běžně se používá i metoda „poklepu“

Přístrojový průzkum

• testuje se odpor při vrtání do dřevěných prvků (odhalí hnilobu, požerky, trhliny, …)
• měří se jejich vlhkost vlhkoměrem
• testovat lze též ultrazvukovými vlnami (nedestruktivně)
• stupeň a rozsah poškození jednotlivých prvků jsou nakonec zaznamenány do projektové dokumentace

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com