K příjemnému posezení u domu, na zahradě, v parku, na pozemku školy, školky, na návsi a jinde odjakživa sloužily lavičky. Kdysi se na lavičkách probíraly všelijaké důležitosti, obzvláště na vsích, dnes prostě slouží hlavně k odpočinku. Na chvíli se jen tak posadíme, nebo se rozvalíme a necháme se léčit sluníčkem, lehneme si, byť to není zrovna nejpohodlnější, ale tvrdá podložka srovná záda a prostě neděláme nic a nebo si nesedneme sami a povídáme si. Lavičku bez opěradla lze vyrobit jednoduše i jen z jedné fošny a nebo kusu kmene stromu, ovšem lavička může mít i řemeslně důsledné tvary, provedení a materiálovou skladbu.
Lavička může být na zcela volném prostranství a nebo ukryta ve stínu vzrostlých stromů. V prvním případě se na ní vyhříváme, pokud zrovna nejsou velká vedra, chytáme první jarní a poslední podzimní paprsky, ale i ty zimní, ve druhém případě se ukryjeme před sluncem, které nemilosrdně pálí.
Ať už je ale lavička umístěna kdekoli, vyžaduje pravidelnou údržbu, aby vydržela co nejdéle, nebo ji dokonce musíme na zimu demontovat či jen odnést, ale prostě ukrýt do sucha. Mnohé lavičky jsou dostatečně stabilní, aby nemusely být kotveny, pokud ale stojí na veřejném prostranství, je lepší co nejvíce zamezit zlodějům a vandalům, aby s lavičkou cokoli provedli. Volí se proto co nejpevnější ukotvení v betonu a materiály, které vydrží co nejvíce. Tento problém nás naštěstí nemusí trápit doma, na své zahradě, pokud se zde vandalem nestaneme my sami. Ale proč, že?
V takovém případě lze lavičky volně přenášet, měnit jejich polohu podle naší chuti, nálady a počasí. Ovšem jedna věc je stejně důležitá – údržba laviček.
Vybrat si můžeme lavičku dřevěnou, betonovou, kovovou, litinovou, ovšem snadno přeneseme právě lavičku plastovou (stejně jako tu dřevěnou a kovovou, pokud je lehčí) a přitom nemusíme udělat vůbec nic pro její údržbu, respektive prodloužení životnosti.
Pokud je plastová lavička vyrobena z plných (nikoli dutých) profilů, nehrozí ani její poničení mrazem, který roztrhá do dutin zateklou vodu a můžeme ji proto nechat na zahradě volně stát po celý rok.
Tato praktická plastová lavička může být dokonce v podobě stavebnice, kterou si snadno složíte, jelikož montáž je opravdu jednoduchá. Plastových materiálů pro výrobu těchto laviček je na trhu více, konkrétně ale nyní hovoříme o takzvaném Traplastu. Lavičky z tohoto materiálu nehnijí, nenatíráme je (můžeme, ale je to zbytečné a zbytečně nákladné) a velice snadno se čistí. Ani na zimu je nemusíme uskladnit a přitom si zachovají svůj pěkný vzhled.
Montážní set plastové lavičky s opěradlem z Traplastu zahrnuje 2 lavičkové nohy s opěradlem, 3 lavičková prkna o délce 1,5 m a tloušťce 5 cm a 2 lavičková prkna o délce 1,5 m a tloušťce 4 cm + sadu vratových šroubů M8.
Podrobné údaje o montáži této lavičky najdete ZDE.
Plastová lavička s opěradlem
Plastová lavička s opěradlem
Co je TraplastTM?
Základním materiálem pro výrobu plastových dílců z recyklátu je TRAPLASTTM – odolná hmota z plastového odpadu, který by jinak skončil na skládkách. Recyklován je plastový odpad komunální a průmyslový a v budoucnu je navíc možné opět recyklovat již vyřazené plastové dílce. Na začátku výroby je vstupní surovinou „slisovaná změť plastů,' přičemž je dodaný materiál nejprve ručně tříděn. Zde jsou odděleny neplastové materiály jako jsou kovové předměty, sklo, papír, pryž a pod. Plasty jsou roztříděny do stanovených frakcí podle typu výrobku a materiálu, ze kterého byly zhotoveny. PET láhve jsou tříděny jako samostatná frakce a po slisování jsou dodávány k dalšímu zpracování specializovaným podnikům. Vytříděné (použitelné) frakce jsou určené k dalšímu zpracování - drtí se a melou, fólie se zase zpracovávají aglomerací (spékají se do granulí). A teprve z této suroviny je vyráběn TRAPLASTTM. Výrobní směs je homogenizována, roztavena a vtlačena do kovových forem, které dají výrobkům výsledný tvar. Při výrobě nevznikají žádné odpadní látky včetně odpadních vod a exhalátů, čili není ohroženo životní prostředí ani v lokalitě, kde jsou umístěné výrobní prostory. TRAPLASTTM se skládá především z polyoefinů, čili polypropylenu (PP) a polyethylenu (PE).
