Mandaly známé a neznámé

Mandaly jsou prý starší než lidstvo. Dokonce i samotný vesmír je podle některých učení mandalou, která se skládá z nevypočitatelného množství dalších mandal nejrůznějších dimenzí. I naše Země je konkrétní mandalou složenou z dílčích mandal. Stejně tak představují jednotlivé kapky vody, ze kterých jsou složené oceány, dílčí mandaly. Přitom jsou země či hory opět složené z nerostů, které jsou tvořené krystaly. Každé seskupení těchto krystalů je pak opět mandalami. Veškerý život, živočišný, rostlinný i mikroorganický je pak složený z buněk a každá buňka je sama o sobě opět mandalou. Za dílčí mandaly jsou nakonec považované i jednotlivé atomy.

Mandaly najdeme v historii lidstva pravděpodobně v rozličných dobách a kulturách po celém světě. Jednotlivé mandaly se liší svou podobou a formou. Naši předkové si vytvářeli představu modelu vesmíru všude kolem sebe. V přibývání a ubývání měsíce, jednotlivých ročních obdobích, vycházení a zapadání slunce a podobně. Každou takovou událost vyznačili vztyčenými kameny a kruhy z položených kamenů. Stejně stavěli i svá první sídla a opevnění a stopy po takové lidské činnosti jsou v naší krajině patrné do dnešních dnů. Například už i staří Egypťané znali KOLO ŽIVOTA. Na něm je dokonce postavená teorie, že veškeré egyptské pyramidy jsou součástí jediného vzorce na Zemi. Ten prý na obloze odráží místo, kde bude podle jejich víry znovuzrozen duch faraóna.

Dalším významem kruhu je symbolika bludiště. Ta se opět objevuje ve všech koutech světa. Symbolizuje hledání moudrosti a sebepoznání. Neustále musíme řešit, kterým směrem se ubírat, přičemž nám veškerá špatná rozhodnutí prodlouží cestu. Bez ohledu na její křivolakost však nikdy nesmíme zapomenout na to, že se vlastně chceme dostat do srdce svého pravého já. Například keltové byli typičtí svým tříokruhovým labyrintem, kde do středu vede mnoho cest. Učili tak, že bohatý život si vychutnává záhyby každého okamžiku. Typičtí ale byli i svými spirálovitými vzory, které se tak díky nim objevují po celé Evropě. Přitom keltský kříž (kříž předkřesťanský) symbolizoval 4 roční období a zároveň čtyři základní geografické směry. Tento kříž je umístěný na kamenném kruhu, který vypodobňuje Zemi. Indiáni zase používali takzvaný lapač snů, který když visí člověku nad hlavou, chytá všechny dobré sny a poučení z nich nám zůstane i po probuzení. Sny špatné však prý projdou sítí (lapač snů je sítí s otvory) a uniknou do vesmíru. A jelikož indiáni kráčeli cestou krásy a pravdy, patří k nejdůležitějším symbolům jejich kultury lékařské kolo, což je opět mandala.

Hinduisté pak při meditacích a obřadech dodnes používají takzvané kruhové jantry. Materiály, ze kterých jsou jantry vytvořené, vytvoří v kombinaci se správnými barvami dostatečnou rovnováhu a harmonii energií. Uprostřed jantry tak může být božstvo. Přitom velmi silně vnímá mandaly především tibetská tradice. Tibetští mnichové se tvorbou mandal z jemných barevných písků zabývají celé týdny. Ty pak nechají rozehnat větrem a symbolizují tak pomíjivost veškerého života. Buddhisté svými mandalami symbolizují lidské nitro a ideál naší existence, zároveň ale i cestu k dosažení životní harmonie. Tvorba buddhistických mandal má velmi přísná pravidla, jelikož jen tak prý lze dojít k dokonalé rovnováze a harmonii. S mandalami se potkáme ale i v křesťanství, které je ze všech známých náboženství nejmladší. Například v mnohých gotických chrámech spatříme růžicová okna či půdorys ve tvaru kruhového labyrintu v dlažbě chrámu. A to je metafora cesty k Bohu.

Ve 20. století vymyslel a navrhl švýcarský psycholog Carl Gustav Jung používání mandal jako pomůcek k porozumění v psychologii. Jung viděl v mandale cestu k sobě samému a aplikoval ji běžně ve své psychiatrické praxi. Pomáhal tak svým pacientům vytvořit si hlubší vztah ke svému já. Kruh či koule jeho mandal dle něj vyjadřují psychiku, kdy skutečné já je v samém středu. Vrchol kruhu naopak ukazuje emoce obsažené v našem vědomí a jeho spodní část pak symbolizuje pocity a myšlenky, které jsou uložené hluboko v nevědomí. Jungovo učení nakonec velmi ovlivnilo západní myšlení a vůbec pojetí psychologie.

A jak na nás vlastně mandaly působí? Uklidní nás, ztiší, hluboce naladí a umožní nám ponořit se do svého nitra. Při tvorbě a vybarvování mandal dochází u dospělých i dětí vždy k soustředěnému tichu. Lidé cítí jakýsi klid při pečlivé práci se svými mandalami. U dětí má však práce s mandalami mnohem rychlejší účinek a následný efekt. Například děti, které mají potíže soustředit se na domácí úkoly, se díky své mandale dokáží soustředit. Zlepší se i schopnost dětí zabývat se sebou samými. Přičemž efekt zde působí oběma směry. Roztržité děti se lépe soustředí a naopak tiché a pasivní děti se stanou aktivnějšími. Mandaly se pak v praxi uplatnily nejlépe v krizových obdobích dětského vývoje. Ve 3 letech při prvním vzdoru, v šesti při příchodu na základní školu a poté s nástupem puberty. Dalších milníků je však v lidském životě ještě mnohem víc. Nástup na další školy, ale i nástup do zaměstnání, uzavření manželství, příchod vlastních dětí a jejich výchova právě ve zlomových obdobích, dozrávání, ztráty některých blízkých a naopak zase stárnutí.

Všechny mandaly, které zde publikujeme, vznikly po krátké meditaci a uvolnění a následné koncentraci na vypojení levé mozkové hemisféry. Výtvory tak nejsou kontrolované rozumem a děti do mandaly vloží kousek své osobnosti. Z mandal pak můžeme vyčíst charakterové rysy dítěte i jeho momentální náladu. To však platí i pro dospělé a proto jsme ukázkové mandaly rozředili dvěma obrázky dospělců. Zajisté poznáte, které jsou které. Mandaly vám totiž upřímně řeknou pravdu o tom, kde stojíte. A vy pak této upřímnosti zase dovolíte, aby prostoupila váš život.