Na co jste se ptali v energetické poradně?: 4. díl

Dotaz na téma: Regulace otopné soustavy s podlahovým vytápěním a radiátory

Dotaz: Dobrý den. V novostavbě plánuji v přízemí podlahové topení a v patře radiátory. Plynový kotel v patře a v přízemí krb s výměníkem. Chtěl bych se zeptat na vhodnou regulaci prostorovým termostatem. Když ho dám do patra, tak se radiátory brzo nahřejí, kotel vypne, ale podlahovka se nestihne nahřát. A když ho umístím v přízemí, tak po vypnutí termostatu podlahovka bude dýl udržovat teplo, ale radiátory v patře vystydnou . Asi není možná varianta s dvěma termostaty, že by patra na sobě topily nezávisle z jednoho kotle? A ještě jestli je možno hlídat teplotu vody do podlahovky mechanicky, nebo jestli se to musí elektricky. LE

Naše odpověď: Pro regulaci kombinace podlahového topení a otopné soustavy s klasickými radiátory je nutno vycházet z toho, že oba systémy potřebují ke svojí činnosti rozdílnou teplotu otopné vody. Pro podlahové topení se používá oběhová voda o teplotě v rozmezí cca 35-40 °C. Klasické radiátory pak pracují obvykle s teplotou kolem 70-80 °C. Rozdílné teploty pro obě soustavy připojené na jeden tepelný zdroj se získávají směšováním výstupní teploty ze zdroje a vratné vody, řízené automatickou regulací.

Rozdílné vlastnosti obou soustav vyžadují dva okruhy vytápění se dvěma oběhovými čerpadly a s provozní regulací pro každý okruh. Tuto regulaci je možno provést nejjednodušším způsobem dvěma prostorovými termostaty umístěnými v referenčních místnostech, které budou reagovat na dosaženou vnitřní teplotu.
Způsob regulace vytápění by měl vyřešit projektant při návrhu otopné soustavy.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Akustická izolace dřevěného stropu

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o radu týkající se skladby stropu. Jde o novostavbu, strop je překládaný z fošen a desek na trámech 18x26cm (fošny 4,5cm ,překlopy 2,5 cm). Podkroví bude obytné, podlaha z OSB desek a pochozí vrstva koberce a masivní podlaha.Nevím, zda-li použít pod OSB desky a laťový rošt polystyren,tvrdé izolační desky nebo pásy z minerální vaty a v jaké mocnosti. Asi mi ani tak nejde o tepelnou izolaci, jako spíše o elimínaci hluku ("vrzání dřeva,kroky apod."). A kročejová izolace se klade předpokládám mezi trámy a laťový rošt a mezi latě a OSB také? Děkuji mnohokrát. JB

Naše odpověď: Akustické vlastnosti dřevěného stropu nejsou příliš dobré. Konstrukce má malou hmotnost, to značně ubere na vzduchové neprůzvučnosti Rw. Aby se zvýšila hluková izolace podlahy, bylo by nutno provést plovoucí podlahu z betonové desky tloušťky kolem 6 cm (nutno staticky posoudit stropní konstrukci) a přidat podhled pod trámy s vložením pohlcovače z minerální vlny mezi ně.

Aby se nešířil kročejový hluk (hodnotí se hladinou kročejového hluku Lw), je nutno správně provést buď lehkou nebo lépe těžkou plovoucí podlahu. Tyto konstrukce jsou několikrát popisovány v odpovědích na jiné dotazy v sekci „Akustika“ této energetické poradny, doporučuji je přečíst.

Nejvhodnější je, prohlédnout si vzorové skladby a stavební detaily úprav stropů na obrázku. Ty naleznete na webových stránkách výrobců jednak minerálních izolací (Rockwool, Ursa a další) nebo výrobců deskových prvků na lehké plovoucí podlahy (Knauf, Rigips a další). Jsou zde na technických podkladech, které lze stáhnout, uvedeny skladby, hodnoty Rw a Lw (dB) a popis jak provést návaznosti na stěny, aby se do nich kročejový hluk nepřenášel. Naleznete tam i normové hodnoty dle ČSN EN 717-1,2 a ČSN 73 0532, se kterými si jejich skladby můžete porovnat.

Další dotazy a odpovědi na téma "Akustika" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Dodatečné přidání tepelné izolace na fasádu RD

Dotaz: Je možné na již dříve izolovanou zeď 5-ti cm polysternem přidat další vrstvu bez stržení staré vrstvy ? Děkuji za odpověď. JP

Naše odpověď: Pokud izolační materiál není vyráběn v požadované síle je obvyklým způsobem skládání izolační vrstvy ze dvou vrstev, přičemž spáry mezi deskami spodní vrstvy jsou překrývány vrstvou horní. Stávající tepelnou izolaci proto není nutno odstranit, ale je možno na ni připevnit vrstvu následnou za použití speciálních hmoždinek určených pro připevňování polystyrénu na fasádní konstrukce. Tloušťku této druhé vrstvy by měl určit projektant a to tak, aby výsledný součinitel prostupu tepla stěnou odpovídal hodnotě doporučené normou ČSN 73 0540-2, která je 0,25 W/m².K, případně byl ještě nižší.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Co znamená "obvodový plášť výrobny elektřiny"?

Dotaz: Dobrý den, zajímalo by mě, co si mám představit pod pojmem "obvodový plášť výrobny elektřiny" tak jak je o něm psáno v § 46 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb. ve znění zákona č. 158/2009 Sb. Kde mají obvodový plášť fotovoltaické panely instalované volně na pozemku, když i v tomto případě se jedná podle zákona č. 458/2000 Sb. o výrobnu elekřiny? Původně se ochranné pásmo měřilo od oplocení, ale to bylo změněno zákonem č. 158/2009 Sb. Děkuji za odpověď. TM

Naše odpověď: K Vašemu dotazu k ochranným pásmům FV elektráren uvádím: Zákon č. 458/2000 Sb. ve znění změny dané zákonem č. 158/2009 Sb. ochranné pásmo FV elektráren.

Podle zákona musí mít každá elektrárna kolem sebe ochranné pásmo, které má chránit výrobnu i okolí. Stavební úřady měly při posuzování každé nové elektrárny chtít po investorovi doklady, že sousedi souhlasí, že jejich pozemek "spadne" do ochranného pásma. V médiích se objevila informace, že pokud elektrárna není vybavena těmito souhlasy, mohou úřady požadovat, aby bylo ochranné pásmo uplatněno dovnitř elektrárny. V případě, že je elektrárna postavena tedy až k okraji pozemku může to v praxi znamenat zmenšení elektrárny po obvodu o 20 m pro ochranné pásmo.

Je tomu skutečně tak nebo se jedná o další nesmyslný útok na české podnikatele?

Podle vyjádření právní kanceláře AK Šikola partneři platí pro každé pravomocné rozhodnutí správního orgánu, tedy i stavebního úřadu princip presumce správnosti takového rozhodnutí, tzn. že se vždy předpokládá, že pravomocné rozhodnutí je zákonné, správné a úplné. S uvedenou zásadou souvisí také princip ochrany dobré víry a ochrany nabytých práv, tzn. že o práva nabytá v dobré víře je možné připravit jen ve zcela výjimečných případech, a že chyba správního orgánu nemůže jít k tíži nabyvatele práv.

Ve smyslu uvedeného právního stanoviska tedy záleží na tom, zda se jedná o budoucí výstavbu, kde by existence ochranných pásem byla řešena již v projektu a následně stavebním úřadem, případně v součinnosti s majiteli sousedících pozemků, nebo o již stávající elektrárnu, kde je nutno takovýto případ řešit jednotlivě.

Možný výklad by byl i podle odst. (6) zákona, který se vztahuje na elektrické stanice a definuje v odst. a) ochranné pásmo na 20 m od oplocení, přičemž elektrická stanice je definována v § 2 odst. (2) a) zákona jako soubor zařízení, které umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny. Tyto podmínky FV elektrárna splňuje. Pro uplatnění tohoto by ale bylo nutno si vyžádat závazné právní stanovisko.

Další dotazy a odpovědi na téma "Solární energie" najdete ZDE.