Na co jste se ptali v energetické poradně?: 5. díl

Dotaz na téma: Zateplení dřevěných schodů

Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně zateplení dřevěných schodů nad nevytápěným sklepem. Schody jsou původní a poměrně dost děravé a v zimě tak přes ně proudí do obývací části v 1. patře studený vzduch. Podle rad zde bude asi nejlepší použít polystyrenové desky, ale je vhodné je lepit ze spodu přímo na schody? Lze například polystyren položit na "rošt" v nejaké vzdálenosti pod schody (mezi izolační vrstvou a schodištěm by tak byla vzduchová mezera)? Bojím se případné vlhkosti a destrukce schodů. Předem děkuji. OS

Naše odpověď: Ve Vašem případě bych doporučil ze spodní strany schodů včetně boků přichytit OSB desku tl. 15 - 18 mm a polystyren tl. např. 8 cmbych pomocí lepidla na polystyren nebo fasádního lepidla přilepil na rovnou plochu OSB desky. Tím dojde k poměrně velmi těsnému zateplení bez zbytečné infiltrace. Pokud budete lepit přímo polystyren na schodišťové stupně a podstupnice ze spodní části, bude problematické odstranit infiltraci a celá akce bude mnohem pracnější. Doporučuji před přišroubováním OSB desky ošetřit schody protiplísňovým nátěrem např. KATRIT.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Podlahy nad klenutým stropem

Dotaz: Dobrý den, můžete mi prosím sdělit, jak nejlépe provést nové podlahy ve staré chalupě nad klenutými stropy? Do současné doby byla skladba od vrchní strany následující: prkna položena a přibita na trámech, zásyp hlínou, cihlová klenba, sklep. Izolace ze strany sklepa nepřichází v úvahu z důvodu nízké podchozí výšky a zachování historické hodnoty. Sklep je poměrně vlhký, stěny domu jsou tvořeny zdí cca 80 cm silné z žulových kamenů. Hydroizolace zde tedy nejsou žádne, předpokládám pouze okopopání objektu a drenáže s nopovou folií. Uvažuji o nové skladbě: prkna na trámech, do roštu mezi trámy minerální vlnu nebo polystyren, nerovnosti (oblouky) v klenbách dosypat liaporem. Bylo by vhodné doplnit hydroizolaci? Do jaké vrstvy? Mám obavu, aby pak vlhkost příliš nezatěžovala cihly, které tvoří strop klenby, nebo nevzlínala do stěn. Je vhodné umístit pod prkna také parotěsnou folii? Děkuji. MV 

Naše odpověď: Složení stropů nad klenutým stropem doporučuji následovné:

• Nad cihlové klenutí provést vyrovnání liapórem.
• Provést přebetonování v tl. cca 4-5 cm pro vyrovnání ev. vyarmování z kari sítí (např. tl. 4 mm oka 15x15)
• hydroizolaci na penetrovaný beton těžkovým lepenkovým pásem.
• Polštáře naimpregnované nebo natřené katritem, mezi polštáře tepelnou izolaci z minerální vlny. Polštáře cca 80x80 - s roztečí cca 60 - 80 cm. 
• Na polštáře palubkovou podlahu, tl. prken 27-35 mm. 

Prkna nechat v místnosti např. 14 dní až 1 měsíc, aby dostala přirozenou vlhkost místnosti. Betonovou vrstvu nechat vyzrát cca 28 dnů. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení chaty

Dotaz: Dobrý den! Zdědil jsem chatu po obvodu zateplenou,ale starší technologií tj.obytou heraklitem a nahozenou břizolitem cca. do 5 cm,můžete mi poradit zda-li by se na tento podkladdalo instalovat nějaké zateplení a jakého druhu.Děkuji a přeji hezký den. PU

Naše odpověď: Stávající zateplení chaty heraklitem 5 cm a břízolitová omítka nesplňují současné požadavky na tepelně izolační vlastnosti obvodových stěn. Předpokládám, že chata není určena k trvalému bydlení, ale jen k rekreačním účelům. Nebylo by proto ekonomicky účelné zateplovat chatu obdobně jako celoročně obývanou stavbu, tj. včetně stropů, podlah a výměny oken. Bohužel neuvádíte složení původních stěn chaty, ani bližší požadavek na kvalitu tepelné izolace. Z těchto údajů by bylo možno určit potřebnou tloušťku izolace. Přibližně lze určit, že  pro snížení tepelných ztrát v přechodných obdobích by postačovalo doplnit obvodové stěny z vnější strany cca 5-6 cm polystyrénu doplněného perlinkou a povrchovou fasádní vrstvou. K připevnění polystyrénu použít hmoždinky dostatečné délky tak, aby prošly heraklitem a byly uchyceny v původní konstrukci stěny.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Způsob výpočtu dimenzace otopných těles

Dotaz: Dobrý den, vím, že potřebný výkon radiátorů se počítá jako objem místnosti krát koeficient, který volíme v závislosti na typu místnosti (podkroví, přízemí) a v závislosti na typu zdiva. Uvažujme ale úplně stejné místnosti, ve stejném domě a jediným rozdílem je typ vytápění. V 1. případě se topí dřevem a to vždy nárazově od 16:00 do 20:00 a to na plný výkon. V 2. případě se topí plynovým kotlem, který je řízen termostatem, tak aby udržoval v místnostech teplotu 20 ^oC. Podle mého názoru v 2. případě stačí méně výkonné radiátory, protože plného výkonu nepotřebujeme vůbec dosáhnout. Mě zajímá, jestli je tato moje představa správná a jestli ne, tak kde jsou chyby v mé argumentaci. MM

Naše odpověď: Vaše úvaha o způsobu dimenzování výkonu otopných těles je velice nepřesná. Podrobnější odpověď by byla značně rozsáhlá, takže uvádím pouze stručné údaje. Základem pro určení výkonu otopného tělesa je vždy tepelná ztráta místnosti stanovená projektantem při znalosti všech ovlivňujících činitelů, kterými jsou zejména plocha ohraničujících stěn včetně podlahy a stropu a jejich součinitel prostupu tepla ve W/m².K, plocha oken a dveří a opět součinitele prostupu tepla, požadovaná vnitřní a výpočtová venkovní teplota a další. Výsledkem je tepelná ztráta místnosti ve W, podle které se určí výkon topného tělesa. Uvažuje se trvání tepelné ztráty 24h/den a minimální venkovní výpočtová teplota určená příslušnou normou pro příslušnou oblast republiky. Topné těleso tak pokrývá svým výkonem potřebu tepla místnosti při této minimální teplotě při 24 hodinách provozu.

Ve skutečnosti je trvání minimální teploty používané pro výpočet cca 10 dní do roka a po zbytek topného období jsou teploty vyšší. Po tuto dobu jsou tedy otopná tělesa předimenzovaná a nejsou využívána na plný výkon.

Nezanedbatelným ovlivňujícím činitelem je dále tepelná setrvačnost místnosti, resp. obvodových stěn, případně vnitřního vybavení. Při topení dřevem na plný výkon dosáhnete nejen vyšší teploty vnitřního vzduchu, ale část tepla se ukládá do stěn. Po skončení topení tyto stěny vracejí teplo zpět do místnosti při postupném poklesu vnitřní teploty. Při topení plynem a automatické regulaci vnitřní teploty na 20 ^oC je tato teplota udržována po 24 hod. denně a teplo naakumulované ve stěnách se nemá možnost projevit.

Pokud by byly instalovány radiátory jejichž výkon by který nedosahoval tepelné ztráty místnosti, postačily by pro vytápění po určitou část roku. Při poklesu venkovní teploty pod určitou hranici by ale byl jejich výkon nedostatečný a místnost by nebylo možno vytopit.
Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení stropu koupelny pod terasou

Dotaz: Dobrý den, máme polovinu staršího dvojdomku, který bychom chtěli zateplit. Problém nám dělá terasa, cca 16 m², pod kterou je koupelna a vstupní chodba. Terasa v současné době nemá žádnou izolaci. Vím, že by bylo nejlepší udělat novou podlahu na terase spolu se zateplením. Zajímalo by mě ale, jestli je ještě jiná varianta, jak problém vyřešit. Bojím se vzniku plísně v rohu mezi dvěmi zateplenými zdmi a nezateplenou terasou. K zateplení podlahy terasy se moc nekloním, protože bychom chtěli terasu v budoucnu zrušit a udělat na ní přístavbu, ale to bude nejdřív za 5-10 let. Šla by použít nějaká forma vnitřního zateplení? Děkuji za odpověď. KM

Naše odpověď: Jako dočasné řešení lze připustit i vnitřní zateplení. Rozhodně však nedosáhneme takových hodnot tepelné izolace, které předepisuje závazná a platná norma na zateplení. Ty jsou pro střechu plochou (terasa) poměrně přísné.

Stanovení tloušťky izolace závisí na skladbě a materiálu stávajícího stropu. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky stanovuje dvě hodnoty tepelné izolace - požadovanou a doporučenou. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m².K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro střechu (terasu) 0,24 a doporučená 0,16 (W/m².K).

Započítávají se všechny stávající vrstvy konstrukce (které nepopisujete), ale pro představu, aby se dosáhlo uvedených hodnot, odpovídají tloušťce tepelné izolace na bázi polystyrénu kolem 25 cm.

Pokud by se terasa zachovávala, určitě bych doporučil toto zateplení terasy shora v rámci řešení zateplení stěn provést a důsledně vyřešit detaily návazností tepelných izolací v podlaze terasy a na stěnách.

Pokud se bude zateplovat zevnitř lepením izolace na strop koupelny (chodby), nebude možné použít tyto tloušťky a ani bych to nepovažoval z hlediska praxe za potřebné. Jednalo by se především vyřešení kondenzace. To ale nebude až tak dokonalé, protože nebude návaznost tepelných izolací fasády a vnitřní izolace stropu. Tepelný most zde tedy bude i nadále.

Materiály a tepelné izolace pro vnitřní zateplení jsou. Například minerální izolační desky PURA (www.redstone.cz), nebo izolační desky na bázi dřeva (Unger Diffuttherm). Použít jako dočasné řešení lze ale i například polystyrén lepený na strop (se stěrkou a sítí), nebo omítaný Lignopor. Tloušťka se volí kolem 6 cm. Nesplní se tedy ČSN, ale vylepší se povrchová teplota. Tepelný most lze omezit přetažením izolace na vnitřní stěny alespoň několik decimetrů pod strop. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.