Na co jste se ptali v energetické poradně?: 11. díl

Dotaz na téma: Úprava podlah ve starém mlýně

Dotaz: Dobrý den, ráda bych se Vás zeptala na pár informací k úpravě podlah v přízemí starého mlýna z roku 1770. Jsme mladí manželé, starý mlýn jsme zdědili, ale o prodeji neuvažujeme. Rádi bychom našli nějaké optimální řešení, finančně únosné. Obvodové zdi jsou jeden metr široké z kamene. V nevytápěné části je nyní betonová podlaha s jakousi dlažbou a ve vytápěné části je dřevěná podlaha již nevyhovující. V současnosti nebyl s vlhkostí vůbec žádný problém. Celá tato část bude vytápěná a máme tudíž strach, aby nezačalo docházet k vlhnutí zdí. V té doposud nevytápěné části domu, bychom chtěli použít podlahové topení a dlažbu. A v části, která byla i doposud vytápěná, radiátory a také dlažbu. Jaký materiál bychom měli zvolit na podlahu? Podříznutí zdí nepřichází v úvahu, vzhledem k obrovským kamenům použitých ve zdech. Moc Vám děkuji za odpověď. Každý zedník nám radí něco jiného. Děkuji. JJ

Naše odpověď: Odstranění vlhkosti u starých staveb je vždy záležitost obtížná a zvolený způsob ne vždy přinese žádoucí efekt. Váš dotaz se týká opatření jednak proti spodní vodě případně pronikající do podlah a obvodových kamenných stěn a jednak proti možnosti kondenzace vodní páry na chladném povrchu obvodových zdí. Proti spodní vodě by bylo možno použít následující postup rekonstrukce podlahy:

V dosud nevytápěné části, kde je v současnosti betonová podlaha s dlažbou lze předpokládat, že izolace proti vlhkosti bude nefunkční, případně bude zcela chybět. Možným řešením by bylo po odstranění stávajícího betonu, vyrovnání podloží, vybetonování nové vrstvy a na tuto vrstvu položit dokonalou izolaci proti vlhkosti. Tato izolace musí být vytažena až do okolních stěn nad úroveň budoucí podlahy, spoje jednotlivých dílů izolace lepeny či jinak zabezpečeny proti možnosti vnikání vlhkosti. Dále by následovala tepelná izolace (extrudovaný polystyrén apod.) a vrchní betonová vrstva s vestavěnými rozvody podlahového topení. Jako vrchní vrstvu použít dlažbu, případně plovoucí podlahu - druh určený pro podlahové topení. Tímto provedením by se zamezilo vnikání spodní vlhkosti do podlahy. Nezamezilo by se případnému vnikání vlhkosti do obvodových stěn. Možným řešením by bylo použít jako první vrstvu podlahy hrubý štěrk s mezerami mezi jednotlivými kameny ve vrstvě, které umožní trvalé proudění vzduchu pod podlahou. Tento proudící vzduch vyvést několika trubkami nad úroveň okolního terénu. Tím vznikne komínový efekt a trvale proudící vzduch bude odvádět případnou vzlínající vlhkost.

V dosud vytápěné části lze použít shodnou konstrukci podlahy, pouze vrchní betonová vrstva by neobsahovala rozvody podlahového topení. Možnosti kondenzace vlhkosti na stěnách by bylo možno dosáhnout venkovními tepelnými izolacemi, které by zabezpečily trvalou povrchovou teplotu stěn nad rosným bodem. Vzhledem ke kamenným stěnám bude zřejmě nutno použít silnější vrstvu tepelné izolace, kterou navrhne projektant podle zjištěných podmínek. Předpokladem snížení nebezpečí kondenzace je dostatečné větrání. Dostatečné větrání by mohlo být zajištěno teplovzdušným vytápěním s rekuperací, které by jednak odvádělo případnou vlhkost a zajistilo trvale požadovanou vnitřní teplotu a nutnou výměnu vzduchu a to i v době mimo topné období.

S uvedenými možnostmi odstranění vlhkosti souvisí i volba způsobu vytápění a přípravy teplé vody pro užitkové účely, vzhledem k v místě dostupnému palivu a investičním i provozním nákladům. Proto je nutno řešit uvedené ve vzájemných souvislostech a o návrh řešení požádat některého ze zkušených projektantů.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Parozábrana ve střešním plášti

Dotaz: Dobrý den. Potřebuji poradit ohledně zateplení šikmé střechy mezi krokvemi. Jde mi o parotěsnou folii. Nedávno jsem mluvil se známím, který před 3 lety při stavbě zateploval podkrový a teď když dělal střešní okna, tak zjistil, že zhruba 5 cm vaty je promočeno. Zateplení má 20cm a na sádrokartonových podhledech se nic neprojevovalo, žádné fleky apod. Ptal jsem se jednoho stavbyvedoucího a ten mi řekl, že pokud se při montáži udělá do parotěsné folie díra, a že se udělá, tak folie ztrácí svoji funkci, jako by tam nebyla. Děkuji za odpověď. MŠ

Naše odpověď: Parotěsná fólie v zateplení podkroví má skutečně důležitou a nezastupitelnou úlohu. Prostup vodní páry z interiéru do konstrukce zateplení mezi krokvemi není kvůli riziku kondenzace žádoucí, proto je potřeba osadit na vnitřní líc šikminy (i svislé a vodorovné části podkroví) funkční parozábranu. Parozábrany se vždy vkládají na vnitřní líc konstrukce, například pod SDK obklad a před tepelnou izolaci. Jejich hlavní funkcí je zajistit parotěsnost, tedy to, aby vlhkost z interiéru nepronikala do tepelné izolace, kde pak vlivem nízké teploty na vnější straně v konstrukci může kondenzovala. Vámi uvedený příklad ukazuje na špatné provedení.

Dbát je potřeba na správné provedení, především vzduchotěsné přelepení všech spojů a návazností na obvodovou zeď, komín, střešní okna apod. Fólie musí být skutečně 100% utěsněná, aby funkci splnila Parozábranu je možno provést jako fóliovou, ale je potřeba si uvědomit, že její správná funkce je závislá na dokonalém provedení (těsnosti). To znamená vzduchotěsně přelepit všechny spoje a návaznosti na okolní konstrukce, prakticky se to poměrně obtížně provádí, spoje fólie musí být podložené, aby se daly slepit, je problém s vedením elektroinstalace ke světlům skrz parozábranu apod. Samostatnou kapitolou jsou perforace sponkami, vruty apod., které je nutno maximálně omezit.

Proto se nyní více doporučuje provést parozábranu pomocí OSB desek na pero a drážku, spojované tmelem a s parotěsným přelepením všech spojů a návazností speciální parotěsnou páskou. Skladba od spodu by mohla ideálně vypadat: sádrokarton – instalační dutina pro EI (vytvořená roštem) a následně vyplněná i tepelnou izolací (5 cm) – fóliová parozábrana (nebo utěsněné OSB desky) – konstrukce krokví s tepelnou izolací mezi trámy. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelné izolace" najdete ZDE.