Na co jste se ptali v energetické poradně?: 13. díl

Dotaz na téma: Podlahové topení a anhydrit

Dotaz: dobrý den,stavíme bungalov a jsme rozhodlí, že bude v celém domě podlahové teplovodní vytápění.chtěla jsem se zeptat, jaká by měla být skladba podlahy při tomto způsobu vytápění a hlavně jestli je lepší zvolit anhydrit nebo beton a jaká je nutná min. tloušťka u obou variant?
výška podlahy je 25cm a my jsme to zvažovali následovně:

• 20cm EPS
• 1,5cm trubky
• 3,5cm anhydrid nad trubky(nevíme, zda je to dostačující tloušťka) 

nebo:

• 18cm EPS
• 1,5cm trubky
• 5,5cm beton nebo anhydrid

ještě by mě zajímalo, zda je pravda, že při podlahovém vytápění je dopředu nutné vědět, jaký druh podlahy bude zvolen? podle zvoleného typu podlahy se pak údajně trubky podlahového vytápění kladou v různých odstupech?můžete mně napsat,jaké odstupy musí být mezi trubkami u vinylové podlahy a dlažby? Děkuji. KK

Naše odpověď: Anhydridový potěr je pro podlahové vytápění dobrá volba. Jedná se o samonivelační směs na bázi síranu vápenatého a plniva frakce 0-4mm, vody a plastifikačních přísad. Po položení je pochozí cca po 24 hodinách a zatížitelný po 4 - 5 dnech. Výhodou je, že se rovnoměrně prohřívá a má malou roztažnost. Zároveň velmi dobře vede teplo, což je výhodou oproti betonu. I poměrně velké plochy lze pokládat bez dilatačních spár. Dělící spáru je vhodné vytvořit při přechodu mezi různými výškami potěrů a při přechodu mezi plochami s podlahovým topením a bez topení.

V každém případě je ale nutné počítat s tím, že tloušťka desky s rozvodem topení bude o něco větší než uvádíte. Krytí shora by mělo být minimálně 40 mm, lépe 50 mm. Spolu s trubkami je tedy reálná tloušťka této vrstvy dle druhé varianty.

Většinou se rozvod podlahového topení pokládá do systémové desky na bázi XPS, která má tloušťku cca 2 až 3 cm. Skladba by tedy mohla vypadat tak, že by podklad tvořilo např. 16 cm tepelné izolace, pak systémová deska pro rozvod topných hadic a zbytek anhydrid, vychází tedy cca 7 cm. V případě použití betonu by krytí shora mělo být větší, cca 65 mm, celková tloušťka kolem 80 mm. Nevýhodou by pak bylo, že zmenšíme tloušťku tepelné izolace v podkladu.

Proto bych se přimluvil, aby v případě tepelné izolace byl použitý materiál o co nejmenší tepelné vodivosti (lambda podlahového EPS je kolem 0,040 W/m.K). Lepší vlastnosti z hlediska tepelné izolace mají materiály jako extrudované polystyrény XPS (lambda cca 0,034 W/m.K) nebo polyuretanové desky (PU lambda cca 0,029 W/m.K). Jde o to, že jste již limitování výškou podlahy a prostorem na tepelnou izolaci. Pro podlahové vytápění by tepelná izolace spodní vrstvy měla být co největší.

Pro přenos tepla z podlahy je ideální keramická dlažba, nicméně ani jiné materiály nejsou zcela vyloučeny. Tím, že mají vyšší tepelný odpor dochází ke snížení účinnosti podlahového topení. Může se to řešit tak, že se zmenšením roztečí trubek zvýší výkon ve W/m². Nemělo by se to však dělat odhadem. Z hygienických důvodů není žádoucí, aby teplota podlahy byla vyšší než 28 ^oC. Proto rozteč navrhuje projektant ÚT se započítáním vlivu tepelného odporu povrchové nášlapné vrstvy. Vinylové podlahy jsou v tl. cca 2 mm a neznamenají velký tepelný odpor. Jsou tedy pro podlahové topení akceptovatelné. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Parozábrana na vazníkové konstrukci bungalovu

Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně stropní konstrukce bungalowu. Provádím stavbu NED, ve zděné konstrukci z YTONGu se zatepl. systémem. Střešní konstrukce bude provedena vazníky, jejichž spodní pásnice vytvoří strop 1.NP. Skladba stropu bude tedy následující:

• zavěšený SDK podhled na oc. konstrukci
• ALU parofolie lepená k OSB deskám a obvodovému zdivu
• OSB3 4PD tl.12 mm
• spodní pásnice vazníku
• mezi vazníky na OSB položena 140mm TI Isover
• do kříže druhá vrstva TI Isover tl. 200mm
• prostor půdy

Mám dotaz právě na vložení OSB do této skladby. Úvaha je taková že OSB bude sloužit jako nosný prvek pro TI, aby nezatěžovala parofolii. Dále bude sloužit jako nosný prvek přímo pro parofolii a v neposlední řadě je to zlepšení difuzních vlastností celé konstrukce. Díky nalepení ALU folie na OSB s montáží zavěšeného SDK podhledu vznikne důležitá instalační a funkční vzduchová mezera. Jaký je prosím Váš názor na použití OSB ? Použít tyto desky nebo je vynechat? Předem Děkuji. MZ

Naše odpověď: Skladba dle Vašeho popisu je správná a doporučil bych ji. Prostup vodní páry z interiéru do stropu není kvůli riziku kondenzace žádoucí, proto je potřeba osadit parozábranu na vnitřní líc stropu tak, aby byla skutečně funkční.

Tu je možno provést jako fóliovou, ale je potřeba si uvědomit, že její správná funkce je závislá na dokonalém provedení (těsnosti). To znamená vzduchotěsně přelepit všechny spoje a návaznosti na okolní konstrukce, prakticky se to poměrně obtížně provádí, spoje fólie musí být podložené, aby se daly slepit, je problém s vedením elektroinstalace ke světlům skrz parozábranu apod. Od fóliových parozábran se pomalu upouští.

Proto se doporučuje provést parozábranu pomocí OSB desek na pero a drážku, spojované tmelem a s parotěsním přelepením všech spojů a návazností speciální parotěsnou páskou. Pokud bude toto doplněno ještě fólií, pak je uděláno maximum pro bezpečnost konstrukce, pokud bude náležitá péče věnována i utěsnění fólie.

V případě cílové představy nízkoenergetického domu bych ještě přidal na tepelné izolaci. Ta se ale dá případně přidat i v budoucnu. 
Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.