Na co jste se ptali v energetické poradně?: 22. díl

Dotaz na téma: Zateplení špalet oken

Dotaz: Dobrý den. Chystám se na venkovní zateplení špalet a nejsem si jist správným postupem, jelikož se skoro vždy setkám s jinou radou. Mám dřevěná Eurookna s trojsklem. Po obvodu oken je fasádní polystyren (v kapsách cihel)a teď chci dát XPS 20 mm po stranách a horní části špalety. XPS chci přilepit PU pěnou na polystyren bez použití dalšího kotvení a následně přetáhnout sítí a lepidlem. A nyní nevím, zda je potřeba už nyní dávat APU lišty nebo počkám až se bude dělat komlpetní fasáda s finální vrstvou. Fasáda bude bez zateplení. Děkuji za Odpověď. M

Naše odpověď: Protože Vaše dotazy ze dne 16.8. a 17.8 jsou shodné, odpovídám na oba dotazy současně. APU lišty slouží jako dilatující spojení kontaktního zateplovacího systému s okenními rámy. Jejich montáž lze provést současně se zateplením špalet extrudovaným polystyrénem (XPS). Vhodnější se ale jeví provést jejich montáž až s kompletací fasády, protože při dokončovacích pracích se bude nutno APU lištami a jejich spojením s fasádou znovu zabývat, aby fasáda měla jednotný vzhled. To ale za předpokladu, že k provedení fasády dojde v dohledné době.

Další dotazy a odpovědi na ostatní téma "Oken" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Kondenzace vodní páry na stropě

Dotaz: Dobrý den, bydlíme v bytovém domě pod rovnou střechou, a v zimě dochází ke vzniku plísní a výskytu vlhkosti na stropě. Předchozí majitel to vyřešil snížením stropu sádrokartonem, parozábranou a kamennou vatou, jenže je to jen optické zakrytí problému. Pravděpodobně se jedná o tepelné mosty ve špatně izolované střeše. Problém je že vedení společenství nechce tento problém řešit zateplením zvenku, a já nevím jak je k opravě donutit. Byt chceme prodat a nevíme co s tím. Může nám pomoci třeba stavební úřad? Každou zimu je strop mokrý a místy chybí kusy zdiva, vůbec nevíme jak to vyřešit. Děkuji moc. PN

Naše odpověď: Kondenzace vodní páry na stropě je jednoznačně ovlivněna nedostatečnou tepelnou izolací ploché střechy. Tepelným izolacím staveb nebyla v minulosti věnována dostatečná pozornost vlivem tehdejších cen energií a požadavků na provedení staveb, platných v době výstavby. Vliv má i případná výměna původních oken, která zabezpečovala vlivem nepřesného provedení nepřetržité, byť nežádoucí větrání.

Tepelná izolace z vnitřní strany není vhodným řešením. Překrytí stropu sádrokartonem kondenzaci par rovněž neřeší, pouze může jejich působení na konstrukci stropu na nějaký čas zakrýt. Zvýšená vlhkost konstrukce stropu a zvýšená vlhkost v bytě mohou vyvolat vznik plísní. Pokud jsou pod střechou umístěny ještě další byty, bylo by vhodné zjistit u jejich majitelů, zda se u nich projevují stejné problémy a o nápravu usilovat společně.

Podmínky k bydlení v bytě by bylo možno nechat posoudit orgány hygienické služby s tím, zda je byt k užívání způsobilý (vlhkost, plísně, opadávající omítka). Pokud by byl byt shledán k bydlení nezpůsobilým, bylo by nutno provést urychleně nápravu, případně hledat jiný byt. Za stav domu odpovídá jeho majitel, v tomto případě zřejmě společenství vlastníků bytových jednotek. Doplněním střechy tepelnou izolací by došlo nejen ke zhodnocení Vašeho bytu, ale celého domu. Nepochybně by rovněž došlo ke snížení nákladů na topení v celém domě, které by se projevilo u všech bytů.

Do doby doplnění střechy tepelnou izolací lze následky kondenzace vodních par poněkud snížit pravidelným a častým větráním.

Další dotazy a odpovědi na ostatní téma "Kondenzací a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení panelového stropu pod půdou

Dotaz: Dobrý den, máme cca 15 let starý RD kde jsou pokojíky v patře pod nezatepleným stropem (v létě teplo v zimě zima…) Strop je panelový (cca 20 cm s dutinami cca 10 cm podélně…) + cca 5 cm škvárocementového zásypu… Chceme tento strop ( 60metrů) zateplit položením izolace na nepoužívený půdní strop. jakou nejvhodnější izolaci máme zvolit v jaké tloušťce a případně technologii pokládky. A ještě jak se dá např po vatě chodit (třeba jen 1x ročně…) stačí větší prkna jako chodníček? Děkuji za odpověď. RF

Naše odpověď: Současná skladba konstrukce stropu pod půdou samozřejmě nesplňuje požadavky normy a dodatečné zateplení je nutné.

Nová skladba se zateplením by měla po stránce izolací odpovídat normovým požadavkům, konkrétně normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov – požadavky. Tato základní tepelně technická norma stanovuje požadované a doporučené hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro strop pod půdou 0,30 (W/m².K), hodnota doporučená je dle normy 0,20 (W/m².K). V současné době se do normy dostávají požadavky na nízkoenergetická řešení, která budou v příštích letech již závazná. Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce pod 0,15 (W/m².K). Norma dále řeší i požadavky na kondenzaci vodní páry v konstrukci. Pokud je v dané konstrukci přípustná, musí být množství zkondenzované vody menší než možný odpar. To se prokazuje výpočtem na základě zadání přesné materiálové skladby a tloušťky konstrukcí. Ve vláknité izolaci na bázi skelné vlny by ke kondenzaci pokud možno docházet nemělo, protože se jedná o materiál nasákavý.

Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu, tedy i stávající. Betonový panel však téměř žádnou izolační schopnost nemá. Pokud by se použila vláknitá izolace (Ursa, Roockwool) o tepelné vodivosti lambda  0,039 W/m.K, pak při tloušťce 26 cm bude hodnota součinitele U stropu téměř oněch 0,15 (W/m².K). To za předpokladu, že izolace nebude přerušena tepelnými mosty, například roštem z dřevěných hranolů. Vlivem přerušení souvislého průběhu izolace se hodnota U zhoršuje. Pokud jde o materiálová řešení, nabízejí se další – např. foukaná izolace na bázi buničiny může být jednou z vhodných variant. Kondenzace by se však měla ověřit výpočtem, který Vám vyhotoví projektant na základě upřesnění materiálové skladby. V případě použití vláknité izolace a zajištění provětrání prostoru půdy bude skladba jistě vyhovovat.

Použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Isover, Rockwool, Ursa) volně položené na současnou podlahu půdy do křížového roštu z fošen (např. 2 x 14 cm), je dobrým řešením. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci, proto pod prkna raději nic nedávat. Současná skladba totiž neobsahuje parozábranu a přesto, že se zde nachází málo paropropustná vrstva betonu, k určitému prostupu vodních par dochází. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit odvětrání půdy. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren. Provedení podlahy pro využívání půdy z prken na sraz (nechat malé mezery mezi nimi) je dobré, protože bude dobře odvětrávat. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.

Druhou a z hlediska kondenzace a tepelných mostů lepší možností provedení vrstvy izolace je, použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně jen položit bez roštu (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz - mezery mezi nimi umožní dobré odvětrání.
Pro občasný přístup postačí položit lávku z prken. 

Další dotazy a odpovědi na ostatní téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Způsob vytápění novostavby

Dotaz: Dostavujeme rodinný dům (stavba zahájena v r. 2004 - hrubá stavba)svislé konstrukce Supertherm 440 mm na maltu - na proužky. Dům má nadzemní podlaží a podkroví,obestavěný prostor 950 m³, obytná plocha 171 m². Chtěli bychom podlahové topení, nad základovou desku máme pouze 16 cm. Máme dostatečně zateplenou podlahu v přízemí? Máme ještě zateplit obvodový plášť domu? V jaké síle a jakým materiálem? Jako médium - tepelné čerpadlo Danfus 10 KW vzduch voda. V domě je krb s teplovzdušným rozvodem do podkroví. DV

Naše odpověď: Tepelné čerpadlo je pro plánované podlahové topení velmi vhodný zdroj tepla. Při instalaci podlahového topení je nutno dbát na to, aby vytápěná podlaha byla oproti základové desce dobře tepelně izolována, Způsob zateplení podlahy v přízenmí není ve Vašem dotazu uveden a proto jej nelze posozudit. Uvedených 16 cm je minimální tloušťka k položení tepelné izolace, vlastního otopného systému (5-6 cm). betonu s vestavěnými trubkami) a vrchní nášlapné vrstvy. Otopný systém by bylo možno do uváděných 16 cm instalovat s použitím polystyrénových desek přímo určených k uložení rozvodů topné vody.

Obvodové stěny z tvárnic Supertherm 440 mm zcela určitě splní požadavek ČSN 73 0540-2, která požaduje pro obvodové stěny součinitel prostupu tepla 0,38 W/m².K a doporučuje hodnotu 0,25 W/m².K. Doplněním obvodových stěn dodatečnou tepelnou izolací polystyrénem či jiným izolačním materiálem by došlo ke snížení tepelných ztrát a tím ke snížení spotřeby energie na vytápění. K vytápění by pak postačovalo tepelné čerpadlo s nižším výkonem. O provedení izolace je nutno se rozhodnout před volbou výkonu tepelného čerpadla, protože jeho výkon závisí na tepelné ztrátě domu. Tuto by měl spočitat projektant podle požadavku investora a s přihlédnitím k nákladům na tepelnou izolaci a na tepelné čerpadlo.

V případě dalších dotazů doporučuji odbornou konzultaci na našem pracovišti v Č. Budějovicích po předchozím telefinickém objednání na č. 387312580. 

Další dotazy a odpovědi na ostatní témata "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.