Na co jste se ptali v energetické poradně?: 25. díl

Dotaz na téma: Vlhkost v podlaze

Dotaz: Dobrý den, v důsledku netěsnosti těsnění kolem vany (nejspíš) mi delší dobu nepozorovaně protíkala voda do betonové podlahy a do spár. Následkem toho se nasákla ve vedlejší místnosti do stěn a opadala mi omítka ze tří stěn do výšky cca 10 cm. Po odstranění příčín jsem sušil nejdříve pod vanou Ceresit tabletami, poté jsem měl zapůjčený průmyslový vysoušeč vzduchu. Za dva týdny vysál dohromady 50 litrů vody, 21 v koupelně, 29 v kuchyni. Odstranil jsem i lino v kuchyni, ale i po dvou týdnech vysoušení se po vrácení lina vrací pod něj vlhkost. Byt je přízemní, nepodsklepený, tudíž mám strach, jestli mi nevzlíná spodní vlhkost, na koho bych se měl obrátit? Děkuji za odpovědi. ZZ

Naše odpověď: Ve Vašem případě se zřejmě jedná o vzlínající vlhkost. Obávám se, že řešení nebude jednoduché. Podle mého názoru je nutné kontaktovat projektanta, nebo firmu, která se touto problematikou zabývá.

Po důkladném průzkumu na místě Vám navrhnout konkrétní řešení problému. Položením parotěsněných materiálů na podlahu (např. PVC nebo pryžové podlahoviny) může dojít ke kondenzaci na spodní části krytiny, pokud beton není dostatečně vysušen.

Po nasazení průmyslového vysavače dojde k vysoušení nejenom zmíněné podlahy, ale je vysoušen především okolní vzduch, to vysvětluje množství vody, které se ve vysoušeči vyprodukovalo.

Další dotazy a odpovědi na témata "Kondenzací a plísní a podlah" najdete ZDE a ZDE.

Dotaz na téma: Možnosti vytápění elektřinou

Dotaz: Dobrý den, plánujeme rekonstrukci bytu ve starším zděném nezatepleném bytovém domě. Dosud bylo vytápění řešeno přímotopy. V domě je možno topit pouze elektřinou není zaveden plyn. Prosím o radu jaký způsob elektrického vytápění zvolit. PK

Naše odpověď: Vzhledem k tomu, že vytápění el. energií je a bude jedním z nejdražších způsobů vytápění, doporučuji osazení el. kotle v kombinaci s teplovodním výměníkem krbových kamen. Teplovodní systém bude mít zároveň částečnou akumulaci při výsečích.

Další možností je osazení akumulační nádrže s topnými tělesy místo elektrokotle. Tím překonáte snadněji výseče energetiky.

Instalací dalšího topného zdroje (kamna) nebudete zcela v rukách energetiky a můžete napojit v budoucnu i jiné zdroje energie. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení stropu

Dotaz: Dobrý den. Mám dva dotazy, týkající se zateplení. Hodlám zateplovat strop pod nevytápěnou půdou. Na základě informací, které jsem načerpal v odpovědích na podobné dotazy jsem se rozhodl pro položení MV na podlahu nevytápěné půdy. Rád bych požádal o radu, jak silná tato izolační vrstva má být. Skadba stropu je zespod: omítka, rákos, prkna (2 cm), trámy (cca 18 cm), prkna (2 cm), škvárobeton (9 cm). Druhý dotaz se týká záměru zateplit půdní vestavěnou místnost. Stěny jsou tvořeny pálenými cihlami. Zateplení hodlám realizovat z venkovní strany místnosti, čili v půdním prostoru. Jedna stěna má tloušťku 30 cm a teplota v zimním období není příliš odlišná od teploty venkovní, druhá má tloušťku 15 cm a teplota se v zimě pohybuje kolem 0 ^oC. Z praktických důvodů bych rád volil polystyren, nevím však, zda je vhodný z důvodu nízké paropropustnosti (rosný bod při 15 cm cihle ?) a současně z důvodu nedokonalé přilnavosti ke stěně s hrubou, nerovnou omítkou. Prosím tedy o radu, zda použít zmiňovaný polystyrén, nebo raději MV a v jaké tloušťce. Za odpověď děkuji. PH

Naše odpověď: Stávající skladba stropu patrně nebude splňovat požadavky normy, .ČSN 73 0540-2 na součinitel prostupu tepla na jednotlivé konstrukce domu (stěny, podlahy stropy a další). . Tato norma požaduje pro stropy nad vytápěnými místnostmi dosažení minimálního součinitele 0,30 W/m².K a doporučuje dosažení hodnoty 0,20 W/m².K . Součinitel prostupu tepla se určuje výpočtem a do výpočtu jsou zahrnovány všechny vrstvy, ze kterých je konstrukce stropu složena. Stávající provedení stropu však má tepelně izolační vlastnosti velmi malé. Tepelně izolační vlastnosti omítky, rákosu a prken jsou nevýznamné. Tepelně izolační vlastnost škvárobetonu je rovněž zcela zanedbatelná.

Pro izolaci by bylo možno využít mezery mezi trámy stropu, která zřejmě není vyplněna. Tuto mezeru by bylo možno vyplnit foukanou izolací ( Magmarelax, Climatizer Plus, případně drcený polystyrén). Provedení foukané izolace vyžaduje odpovídající strojní zařízení a nelze je proto dělat vlastními silami.

Další možností je položení rohoží minerální vlny ( Rockwool, Orsil, Ursa a pod) přímo na podlahu půdy. Při tepelné vodivosti těchto minerálních materiálů lambda = 0,039 W/m.K a  tloušťce 26 cm a bylo by dosaženo součinitele prostupu tepla který by se blížil hodnotě 0,15 W/m².K, tedy lepší než je hodnota doporučená.

Takto vytvořenou izolaci není vhodné z horní strany zakrývat paronepropustnou folií, aby byl zajištěn odvod vodních par z konstrukce. Pokud bude půda používána, je možno na takovouto izolaci volně položit prkennou podlahu např. formou lávky.

Zateplení místností na půdě má význam zejména v tom případě, že se jedná o vytápěné místnosti. Zateplení je možné jak polystyrénem, tak minerální vlnou.. Potřebnou tloušťku izolace by měl určit projektant. Podle zmíněné normy je pro stěny sousedící s nevytápěnou půdou požadována hodnota U = 0,38 W/m².K a doporučená hodnota 0,25 W/m².K. Přibližná hodnota potřebné tloušťky tepelné izolace z minerálních materiálů je cca 14 a 16 cm.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení dřevěné chaty

Dotaz: Dobrý den, zdědila jsem poměrně starší dřevěnou chatku, která byla většinou obývána pouze v letních měsících. Chatku bych ovšem ráda zrekonstruovala a využívala jí i v zimě - ráda bych začala zateplením. Poněvadž zvenčí je chata pobitá palubkami, raději bych zateplení dala zevnitř. Chci se proto zeptat, zda by bylo lepší zateplit chatu polystyrénem či vatou s ohledem na to, že se tam bude vytápět krbovými kamny. Děkuji za odpověď. AT

Naše odpověď: Nevýhodou chatek určených pro rekreační pobyt pouze v letních měsících je to, že nejsou určeny pro trvalý pobyt a tedy ani pro vytápění. Lehké obvodové stěny mají proto nízkou tepelnou setrvačnost, která se dodatečnou tepelnou izolací příliš nezlepší. Při zahájení vytápění se vnitřní vzduch poměrně rychle ohřeje a při přerušení vytápění vnitřní prostor opět rychle vychladne. Vnitřní prostory proto vyžadují téměř trvalé vytápění.

Mimo vytápění je pro trvalý pobyt nutno zajistit odvádění vznikající vlhkosti. Při dodatečné tepelné izolaci umístěné na vnitřní straně stěny hrozí nebezpečí kondenzace vodní páry mezi izolací a konstrukcí stěny. Tím by se izolace znehodnotila a zkondenzovanou vlhkostí by mohlo docházel i k narušení konstrukce stěny. Tepelnou izolaci na vnitřní stranu stěny lze proto použít pouze po výpočtu provedeném projektantem, který tuto možnost vyloučí. Výhodnější se proto jeví tepelná izolace na venkovní straně stěny.

ČSN 73 0540-2 požaduje pro venkovní lehké stěny dosažení minimálního součinitele prostupu tepla 0,30 W/m².K a doporučuje dosažení hodnoty 0,20 W/m².K . Součinitel prostupu tepla se určuje výpočtem a do výpočtu jsou zahrnovány všechny vrstvy, ze kterých je konstrukce stěny složena.

K dodatečné tepelné izolaci by bylo možno použít rohože z minerální vlny ( Rockwool, Orsil, Ursa a pod) nebo desek polystyrénu. Potřebnou tloušťku izolace by měl určit projektant podle podrobného složení stěny. Při zanedbání tepelně izolačních vlastností stávající konstrukce stěny, které jsou pro chatku určenou pro letní pobyt nevýznamné. Pro dosažení požadavku uvedené normy na minimální součinitel prostupu tepla a při tepelné vodivosti minerálních materiálů lambda = 0,039 W/m.K byla potřebná tloušťka izolace 13 cm. Při použití polystyrénu s tepelnou vodivostí lambda = 0,043 W/m.K by potřebná tloušťka byla cca 15 cm.

Další dotazy a odpovědi na témata "Zateplování starších budov a dřevostaveb" najdete ZDE a ZDE.