Na co jste se ptali v energetické poradně?: 28. díl

Dotaz na téma: Zateplení ovčí vlnou

Dotaz: Dobrý den, už jsem zde psala 17.10., ale dotaz se asi ztratil. Potřebovala bych informaci o struktuře stěny zateplené ovčí vlnou. Jedná se dřevěnici se stěnou z trámů cca 16 cm, 1 x izolace z ovčí vlny 4 cm silná, OSB deska 12mm, 1 x izolace z ovčí vlny 4 cm silná a sádrokarton. Spáry mezi trámy jsou utěsněny také ovčí vlnou. Můžou být materiály použity v tomto pořadí? Prosím o radu. Děkuji za odpověď. EL

Naše odpověď: Hezký den paní Lamperová, doporučuji Vám nechat si odborníkem prověřit skladbu konstrukce například na software Teplo (SW SVOBODA).

Zde se můžete z výsledků výpočtu dovědět nejen jaký součinitel prostupu tepla bude mít Vaše konstrukce, ale i jaká je výsledná celoroční bilance zkondenzované vody v konstrukci a při jakých teplotách ke kondenzaci dochází.

Tento simulační SW Vám umožní optimalizovat tloušťky zateplení i navrhnout optimální skladbu obvodové konstrukce.

Naše sdružení SW SVOBODA používá, ale v tomto případě by se již jednalo o placenou službu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Stavba dvojdomu - zvuková izolace

Dotaz: Dobrý den, plánujeme stavbu dvojdomu. chtěli bychom stavět z materiálu ytong. každý dvojdům bude mít vlastní nosnou zeď. my plánujeme 37,5cm. u druhého nevím šířku zdi ani materiál. chtěl bych se zeptat, zda po přidání polystyrenu 5 cm mezi konstrukce obou domů nebudeme rušeni případným hlukem z vedlejšího domu. nebylo by lepší zvolit zdivo tloušťky 50 cm na společnou zeď? dal by se případný hluk řešit předsazenou stěnou z příčkovech včetně zvukové izolace? Případně, co by znamenola, kdyby nebyla mezi konstrukce dána zvukově-izolační vrstva. jak by se to dalo případně řešit? děkuji za odpověď. JŠ

Naše odpověď: Dělící stěna mezi řadovými bytovými domy musí splňovat z hlediska akustiky požadavky na neprůzvučnost. Hlavní předpisy, které to upravují začínají již stavebním zákonem a Vyhláškou č.137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu (včetně pozdějších novel). Rozhodující je ale Nařízení vlády č.502/2000 se změnami v NV č.88/2004 Sb. a pak akustická norma ČSN 73 0532. Návrh konstrukcí v projektové dokumentaci by měl plně respektovat tyto předpisy.

Chybné provedení akustické dělící stěny mezi domy může výrazně ovlivnit uživatelské vlastnosti a to je pak častým důvodem reklamací, různých tahanic, provádí se akustická měření na hotové stavbě apod. V těchto dělících stěnách nesmějí vést dále žádné instalace, které by je oslabily, nesmí zde být žádné niky a výklenky, nedoporučuje se na tuto zeď ukládat schody (přenos kročejového hluku) apod. .

V normě ČSN 73 0532 se stanovují požadavky na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost. Pro Váš případ se jedná o vzduchovou neprůzvučnost, to je šíření akustické energie ze vzduchu přes stavební konstrukci zase do vzduchu za stavební konstrukcí. Pro dělící stěnu mezi řadovými domy norma stanovuje minimální hodnotu vážené stavební neprůzvučnosti Rw´ je větší nebo rovno 57 dB. V technických podkladech výrobců se však uvádějí hodnoty pro různé druhy akustických cihel nebo druhu zdiva jiné – je to laboratorní vzduchová neprůzvučnost Rw (dB). Označení se liší pouze čárkou ´.

Rw´ = Rw – k, kde k jsou korekce, které zohledňují zhoršení v praxi na stavbě. Tyto korekce se pohybují při měřeních na stavbách od 2 do 4 dB, mohou být však vlivem šíření zvuku bočními cestami i daleko větší. Nejčastější doporučení pro dělící stěnu mezi řadovými domy pro Rw (z technických podkladů výrobců) je 60 dB a více.

Prakticky to znamená používat akustické cihly (tedy o vysoké plošné hmotnosti). Pro vlastní výplň (měla by být minimálně 5 cm) jsou ideálním materiálem desky s co nejmenším modulem pružnosti, tedy desky z minerálních vláken. V mezeře nesmí být žádná malta ani úlomky cihel. Důležité je to, že odděleny musí být i základové pasy!

Klasická tvárnice Ytong P2-400 má Rw 48 dB. Neboť stavíte z materiálu Ytong, doporučuji použít na dělící zeď akustickou tvárnici Silka, kde je při tloušťce 25 cm Rw 54,6 dB. Stejně by měla být provedena i zeď souseda s vložením výše zmíněné izolace mezi zdi.

Variantou je například cihla Porotherm 25 AKU P+D – minerální vata 5 cm -  Porotherm 25 AKU P+D (celkem s omítkami 58 cm) uvádí výrobce Rw 65 dB. To je dostatečná rezerva a doporučené řešení. Přitom tato samotná cihla má Rw 55 dB.

Řešit akustiku vnitřními předsazenými příčkami v jednotlivých místnostech nedoporučuji, zvuk se bude přenášet prostupujícími konstrukcemi (stropy apod.)

Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Provizorní zateplení stropu slámou

Dotaz: Dobrý den, koupili jsme nyní starý dům, na kterém chceme příští rok dělat nový krov, ale už v současnosti (tj. před zimou) se tam budeme stěhovat, protože část je rekonstruovaná. Problémem je nezateplený strop pod půdním prostorem. Rádi bychom jej nějak provozorně zateplili, aby to bylo levné a snadno odstranitelné na jaře, jak budeme dělat krov. ten zatím neplánujeme zateplovat, takže použít izolaci, kterou chceme do něj se nám nejeví jako úplně dobré (navíc já bych se pak přikláněla ke Climatizeru a ten takhle uchovat a pak použít jinde nelze). Myslíte, že by se dala použít na takové provizorní zateplení sláma? Moc díky za odpověď. LŠ

Naše odpověď: Použití slámy k zateplení stropu pod půdním prostorem je možné. Sláma má, jako další organické materiály, dobré tepelně- izolační vlastnosti. Její nevýhodou je nízká požární odolnost v neupraveném stavu. Používá se i k výrobě izolačních desek pro izolace stropů a střech. Protože se jedná o provizorní tepelnou izolaci postačuje položení rovnoměrné vrstvy cca 50 - 60 cm po celé ploše půdy. Je nutno dbát na to, aby vrstva byla opravdu rovnoměrná po celé ploše a neobsahovala místa bez slámy. Je vhodné vrstvu slámy stlačit co nejvíce. Překrytí vrstvy slámy deskami po celé ploše nebo umělohmotnou folií je nevhodné, protože folie by zabraňovala průchodu vodní páry izolační vrstvou a hrozilo by nebezpečí kondenzace vodní páry v izolaci. Pokud by bylo nutno po půdě chodit, je možno položit přes slámu prkna.

Po skončení rekonstrukce krovu je možno nahradit vrstvu slámy např. zmíněným Climatizerem + , který má oproti neupravené slámě zvýšenou protipožární odolnost. Tepelně-izolační účinky budou (podle tloušťky vrstvy) přibližně shodné.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení domu na hranici pozemku

Dotaz: Dobrý den, mám dotaz ohledně zateplení staršího RD, který se svou severní stranou nachází na hranici pozemku. Soused nám nechce povolit zateplení této severní zdi. Existuje nějaká možnost, jak zateplení provést bez jeho souhlasu? Např. existuje izolační materiál o tloušťce nepřekračující sílu omítky, kterým lze nahradit běžně používané zateplovací desky? Děkuji za odpověď. RR

Naše odpověď: Stanovisko Vašeho souseda, který nechce vydat souhlas se zateplením severní strany Vašeho domu, který je situován na hranici sousedícího pozemku, je pro mne nepochopitelné. Je nutno vzít v úvahu, že se jedná pouze o cca 15 cm izolačního materiálu, který by zasahoval do sousedního pozemku. Vzhledem k běžným výměrám parcel pro rodinné domy, je plocha zabraná touto dodatečnou izolací ( cca 0,15 x 10 m ) a zasahující do sousedního pozemku zcela zanedbatelná. Určité dočasné omezení by znamenaly montážní práce ( stavba lešení, přísun materiálu), ale toto omezení by bylo opravdu pouze dočasné a po vzájemné dohodě by bylo možno je kompenzovat finanční náhradou.

Uvedeným nesouhlasem Vás soused omezuje v nakládání s Vaším majetkem. Nebude-li možná dohoda, bude nutno řešit tuto situaci soudní cestou.

Zateplovací materiál, který by v síle běžné omítky několika málo cm měl stejné izolační vlastnosti jako cca 15 cm polystyrénu nebo minerální vaty a byl finančně dostupný, není znám. I v takovémto případě by však byla nutná stavba lešení a vstup montážních pracovníků na sousedící pozemek.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.