Na co jste se ptali v energetické poradně?: 32. díl

Dotaz na téma: Zateplení stropu pod nevytápěnou půdou

Dotaz: Dobry den, chtel bych se zeptat na zatepleni stropu pod nevytapenou pudou. Jiz jsem cetl Vase odpovedi, ale mel bych trochu jiny dotaz tykajici se pouziti folii pod/nad tepelnou izolaci. Skladba stropu je zespod: omitka, rakos, prkna (2 cm), tramy (cca 18 cm), prkna (2 cm), mazanina s dlazdicemi (8 cm). Radi bychom vrchni mazaninu odstranili az na vrchni prkenny zaklop, na ktery bychom polozili role mineralni vaty. Muj dotaz je jestli muzeme dat pod mineralni vatu paropropustnou folii, ktera by pustila vlhkost ze spodnich mistnosti skrz vatu pryc. Je to pro jistotu, kdyby nam nekde kondenzoval voda nebo zatykalo, aby se voda nedostala na stropni tramy a ty nehnily. Dalsi propustnou folii bychom chteli dat navrh tepelne izolace, ktera by mela pouze funkci ochrany pred prachem, hmyzem apod. Jakou folii byste doporucovali? Suhlasite s timto resenim? JK

Naše odpověď: Odstraněním betonové mazaniny s dlažbou se odlehčí stávající stropní konstrukce.

Tím se sice dosáhne toho, že bude možno jednoduše zvednout záklop a provést kontrolu stropních trámů. Především podél obvodových zdí a ve zhlavích, kde jsou rizika narušení. Zároveň se však ztratí tepelně akumulační schopnost původní betonové vrstvy, rovněž akustika stropu bude horší. Patrně dojde i k přizvednutí stropu a vytvoření trhlin na podhledu podél zdí, což bude nutno zednicky opravit.

Možností je, odstranit mazaninu jen místy po obvodu, aby se daly provést sondy a prohlídka stropu a podle výsledku se rozhodnou jak dál. Betonová mazanina nyní působí jako určitá parozábrana, ale ke kondenzacím v současné nezateplené skladbě může docházet právě na jejím spodní líci. Při ponechání mazaniny a položení tepelné izolace v dostatečné tloušťce na ní a dořešení tepelných mostů kolem pozednic, štítů apod., se kondenzační oblast posune nad beton, někam do izolace. Pak je potřeba nechat tepelnou izolaci volně, bez dalších fólií, aby souvrství bylo difúzně co nejotevřenější.

Někdy se doporučuje na horní odhalený záklop položit fólii s funkcí parozábrany. Tedy ne paropropustnou fólii. Parozábrana se vždy má vkládat co nejblíže vnitřnímu líci konstrukce, což zde není. Její funkce nad záklopem není myšlena jako ochrana před zatékáním, nýbrž ochrana před průnikem vodní páry a její následné kondenzaci v tepelné vláknité izolaci. Přikláním se však k tomu, aby v tomto případě byla skladba zachována jako difúzně otevřená, tedy aby se difúzní odpor jednotlivých vrstev skladby ve směru nahoru zmenšoval a byla dobře větraná půda.

Každá pojistná hydroizolace musí být dobře odvodněná a zde má být dobře v šikmém střešním plášti pod laťováním. Pokud se položí paropropustná fólie na tepelnou izolaci, bude mít vždy větší součinitel difúze než vata. Když už, tak použít fólii s maximální paropropustností. Ta je udávána většinou v g/m² za 24 hodin a údaje naleznete v technických listech. Zpravidla je to kolem 1200 až 1300 g/m². Rozhodně je potřeba spodní líc fólie v zimně kontrolovat, zde pod ní nedochází ke kondenzaci. Nejedná se o pojistku proti zatékání, tomu je potřeba zamezit jinde. Je to jen ochrana před prachem.

Pokud jde o ochranu trámů, ty jsou nejvíce ohroženy v místech zazdění a nedostatečné tepelné izolace stěn, kde pak dochází ke kondenzacím a následné hnilobě. Je tedy potřeba řešit zateplení detailu a volný přístup vzduchu ke dřevu. 

Další dotazy a odpovědi na téma "zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Jak zabránit vlhkosti v již zrekonstruované podlaze

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o radu jak zamezit pronikání vlhkosti do již zrekonstruované podlahy staršího rodinného domu. Rekonstrukce podlah byla provedena tak, že jsem vše vykopal a novou podlahu jsem založil cca 20cm nad udusaným stávajícím vlhkost nevykazujícím povrchem. Vystavěl jsem cihlové bloky, na které jsem položil trámy, mezi nimi je rošt z GSB desek. Na tomto roštu pak leží 10cm vaty jako tepelná izolace a na ní dřevěné podlahové palubky, tl. 27mm. Vata je zabalena ve folii proti případné zemní vlkhosti. Mezera mezi zemí a podlahou je provětrávána komínovým efektem na půdu s tím, že přivětrávání do ní je z interiéru škvírkou v podlaze podél stěny pod radiátorem. Nutno dodat, že stěny domu jsou cihelno-kamenné, cca 70cm široké, bez izolace, pouze venku jsem provedl okop a zavedl nopovou folii proti přímé zemní vlhkosti. Bohužel onou škvírkou sem teď proniká studený vzduch z podpodlahy a omítka začíná znovu opadávat. Také podél ostatních stěn je znát pronikání studeného vzduchu. Nutno ještě dodat, že příčkové stěny byly podbourány a doplněny izolací proti vlhkosti. Nikde jinde však izolace proti vlhkosti není. Domníval jsem se, že vzduchová mezera mezi zemí a podlahou a její provětrávání bude dostatečné řešení. V ploše podlahy vlhkost patrná není, v zimě, kdy je dům vytápěn (kotlem na dříví),se dokonce udělají mezi palubkami i nepatrné mezírky. Můžete mi prosím navrhnout nějaké řešení stávající situace? Kdyby to bylo možné, měl bych zájem i o konzultaci přímo na místě, samozřejmě, že ne zdarma. Předem děkuji. ZU

Naše odpověď: Takto koncipovaná řešení provětrávaných podlah se dle mých zkušeností příliš neosvědčila. Často dochází k různým poruchám, například hnilobě dřeva, které se použilo jako nosné prvky spodního roštu. Bohužel se někdy objevila i dřevomorka, především tam, kde nebylo provětrání vůbec. Sporné je provětrávat tyto dutiny otvory z interiéru.

Zde patrně bylo dosaženo toho, že dřevěná nášlapná vrstva je před vlhkostí ochráněna, nicméně zvolená tloušťka izolace není zcela dostatečná, především v případě změny provětrávání exteriérovým vzduchem. Účinnost komínového efektu nemusí být při nasávání zevnitř dle očekávání.

Problém nastává v detailu přívodu vzduchu u obvodové stěny. V tomto detailu není řešeno zateplení, dutina v podlaze prochládá. Vlhký teplý vzduch z interiéru pak kondenzuje na studených konstrukcích (omítce v soklové části). Dochází možná i ke zpětnému proudění studeného vzduchu z podlahy.

Jednoduché řešení mě nenapadá, bylo by potřeba situaci i vidět. Pokud by jste chtěl provést konzultaci na místě, oslovte prosím některé poradenské středisko EKIS z Vašeho okolí. Z Č. Budějovic je to pro mě zbytečně daleko. Kontakty najdete na www.mpo-efekt.cz.

Pročtěte v poradně příspěvky na obdobné sanace spodní stavby, jsou tam popisy řešení, které doporučuji. Pokud bychom se snažili řešit stávající stav, napadá mě tedy pokusit se zateplit detail kolem obvodové zdi. Jednak z venku osazením desek extrudovaného polystyrénu do hloubky kolem 60 až 80 cm pod upravený terén a pak provést zateplení soklu zvenku dostatečně nad úroveň podlahy. Zde nejlépe s paropropustnou tepelnou izolací, např. s provětrávaným obkladem soklu. Variantou je demontáž podlahy po obvodu a provedení zateplení dutiny po obvodu a v pruhu na terénu podél obvodové zdi a dále zvýšení tepelné izolace povrchu soklu zevnitř např. sanační omítkou nebo vnitřním obkladem.   

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení podlah ve staré cihlové zástavbě

Dotaz: Dobrý den, potřeboval bych poradit se zateplením podlah v bytě ve staré cihlové zástavbě, kdy byl byt předělaný z půdy a podlahy jsou pravděpodobně dělány na roštech, dřevotřískové desky a lina. Co je pod tím nebo mezi tím není majiteli známo. Pomůže k zateplení podlah extrudovaný polystyren 1 cm nebo 2 cm, nebo to nemá význam? Předělání podlah nepřipadá v úvahu, majitel do toho nechce investovat žádné peníze. Děkuji za odpověď. JV

Naše odpověď: Pro lepší radu by bylo potřeba znát stávající skladbu konstrukce a další podrobnosti. Především jaký prostor se nachází pod podlahou bytu, je-li vytápěný apod. Pokud je pod Vámi vytápěný byt, je otázkou nutnost zateplení. Mohou se tam nacházet nevytápěné prostoru a chodby, nebo nějaká prochládající dutina, což by mohlo být v případě většího zvednutí nové podlahy nad původní podlahu půdy. Zřejmě je současná podlaha chladná.

Pokud použijete na zateplení desky extrudovaného polystyrénu v tloušťce min 2 cm, dojde jistě k určitému navýšení tepelného odporu, což se příznivě projeví. Na desky by pak přišly patrně OSB desky s novou nášlapnou vrstvou, takže by se dalo dosáhnou zvýšení tepelného odporu podlahy o cca 0,6 m².K/W, v případě 4 cm XPS již o více než 1,0 m².K/W. Platí čím více, tím lépe.

Při pořizování desek se informujte na tepelnou vodivost Lambda (W/m.K), měla by být co nejnižší. U desek XPS lze až pod 0,030. Ještě lepší parametry pak mají polyuretanové izolační desky Lambda až menší než 0,025 (W/m.K). 

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.