V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o vytápění topnými kabely či vlhkost a plísně v důsledku vnitřního zateplení.
Dotaz na téma: Vytápění pomocí topných kabelů
Dotaz: Dobrý den při vytápění topnýma kabely je možné pokládat nábytek na podlahu kdekoliv? Nedochází tam k velkému odběru energie navíc? Ještě jeden dotaz co říkáte na vytápění topnými kabely plusy/minusy. Děkuji za odpověď. ZŠNaše odpověď: Doporučuji Vám obrátit se na projektanta vytápění, aby Vám navrhnul podle normy vypočtené tepelné ztráty místností odpovídající výkony topných kabelů. Při pokládání by bylo vhodné zohlednit umístění nábytku, aby například pod postelí nevznikalo velké teplo. Pod kabely by měla také být tepelná izolace. Podle požadovaného způsobu použití může být elektrické podlahové vytápění navrhováno jako akumulační, poloakumulační nebo přímotopné vytápění.
Kladem elektrických topných kabelů je, že nedojde k zamrznutí, zaberou méně místa, oproti teplovodnímu podlahovému vytápění jsou levné a není složitá montáž.
Nevýhodou je však závislost na dodávce elektřiny a nelze na ně napojit jiný zdroj, jako je tomu u teplovodního vytápění.
Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Vlhkost a plíseň v důsledku vnitřního zateplení
Dotaz: Dobrý den, bydlíme s 3 podílníky v jednopatrové vilce z třicátých let. Dům je obýván v přízemí a v 1. patře. Majitel půdního bytu ho při rekonstrukci zateplil zevnitř a v části původní půdy vytvořil stropy. Druhou zimu se v bytě pod ním objevuje na stěnách vlhkost a plíseň. Mohou tyto potíže souviset s rekonstrukcí? Pokud se s ostatními podílníky nedomluvíme, je vhodné zateplit pouze horní patro vilky ? Děkuji za odpověď. EMNaše odpověď: Doporučuji Vám obrátit se na stavebního projektanta, aby Vám přímo na místě poskytnul odbornou konzultaci. Pokud bylo provedeno vnitřní zateplení, je potřebné prověřit jakým způsobem a zda nezůstává kondenzát pod touto tepelnou izolací.
Nevýhodou vnitřního zateplení je, že obvodová konstrukce zvenku promrzá až k tepelné izolaci a může právě pod ní docházet ke kondenzaci a v případě prasklin v obvodovém zdivu pod vnější omítkou, může dojít vlivem mrazu k rozsáhlejší destrukci zdiva.
Pokud budete provádět dodatečné zateplení horního patra, doporučuji provést vnější zateplení tak, aby konstrukce obvodového zdiva vyhověla požadavkům ČSN 73 0540 –2 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí (doporučená hodnota součinitele prostupu tepla U je 0,25 W/m2.K). Zároveň je potřebné vypočítat na základě navržené a normou požadované skladby obvodové konstrukce také bilanci zkondenzované vlhkosti, aby bylo jisté, že vlhkost nebude zůstávat ve stavební konstrukci.
Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.
Dotaz na téma: Zateplení stropu - rosný bod?
Dotaz: Dobrý den potřeboval bych poradit se zateplením stropu pod nevytápěnou půdou. Toto zateplení jsem již provedl, skladba stropu ze spodu je (do budoucna sádrokarton) zatím Parotěsná reflexní bublinková folie Sunflex přisponkovaná ke stropním trámům tl.18cm(veškeré spoje a dírky přelepeny parotěsnou paskou, kolem zdiva tmelem)mezi trámy 20cm minerální vaty, nad trámy rastr ze střešních latí tl 5cm a záklop ve formě dřevotřískovích tabulí tl.18mm. Půda bude sloužit jako úložný prostor. Před pár dny jsem začal poprvé v domě topit, při kontrole půdy jsem zjistil vysokou vlhkost pod záklopem, tady ve vatě, záklop ze spodu dokonce začíná plesnivět. Jedná se nejspíš o tvoření rosného bodu ve vatě, dá se tomuto nějak zabránit? Jak je možno strop nebo záklop odvětrat? Děkuji za odpověď. TMNaše odpověď: Do Vámi popsané konstrukce stropu k dřevotřískovým deskám použitým jako vrchní vrstva stropní konstrukce proniká teplý vzduch z vytápěného prostoru s určitým obsahem vlhkosti, která je dána jeho teplotou a to i přesto, že je strop zespodu opatřen parotěsnou folií. Na vrchní stranu desky pak působí teplota z nevytápěné půdy. Pokud teplota spodní strany desky klesne pod rosný bod vlhkost ze vzduchu kondenzuje, deska je vlhká a působením vlhkosti dojde po určité době k jejímu znehodnocení.
Vlhkost pronikající konstrukcí stropu musí mít volný průchod od prostoru půdy případně de venkovního prostoru. Použití dřevotřískových desek proto není vhodné. Místo dřevotřískových desek, které prostupu vlhkosti brání, by bylo vhodnější použít prkna s mezerami mezi nimi případně nad izolací provést pochozí dřevěné lávky, které umožní pohyb po půdě.
Další dotazy a odpovědi na témata "Kondenzace a plísní a zateplování starších budov" najdete ZDE a ZDE.
Dotaz na téma: Skladba podlahy
Dotaz: Dobrý den, děkuji za odpověď na můj dotaz ohledně tloušťky betonu. Chtěl jsem se zeptat, jak tuto situaci vyřešit. Původně jsem měl v plánu dát lino, ale od toho pomalu upouštím a chtěl jsem se zeptat, zda by pomohla k zlepšení vyrovnání zatižení plovoucí podlahy, popřípadě jestli by nepomohlo udělat půl cm silnou vrstvu stěrkou s pp vlákny. Ještě mě napadlo dát na zem osb desky se zámkem a na ně teprve položit lino. Mám k dispozici cca 2,5 cm prostoru. Stačilo by, pokud mi odpovíte na email. Děkuji. VCNaše odpověď: V naší odpovědi na Váš dotaz ze dne 23 prosince jsme uvedli, že v případě, že je jako tepelná izolace použit podlahový polystyrén EPS Stabil případně XPS, je vrstva betonu 4 cm v části podlahy akceptovatelná, pokud k jejímu vyztužení byla použita Kari síť 5 cm s oky 10 x 10 cm. Použité vyztužení armaturou č mm s oky 15 x 15 cm by mělo vyhovovat pro nižší zatížení podlahy. Plovoucí podlahy tloušťky 6 případně 7 mm ani stěrka 5 mm možnost zatížení příliš nezvýší. Vhodnější by bylo použití materiálu s mechanicky vyšší pevností, který rozloží zatížení do větší plochy, např. zmíněných OSB desek.
Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.