Na co jste se ptali v energetické poradně?: 41. díl V uplynulém týdnu jste se v energetické poradně zajímali například o zateplení střechy a stropů novostavby či zateplení podlahy v bytě.

Dotaz na téma: Zateplení střechy a stropů u novostavby

Dotaz: Dobrý den, chtěla bych se zeptat jakou tloušťku zateplení stropu a šikmé střechy bych jste doporučili u novostavby, kde cihli jsou Heluz 44STI a okna trojsklo.(Trámy stropu v podkroví jsou silné 20cm a šikmé střechy 16 cm)případně čím se tyto trámy dají nastavit. Dopuručili byste raději vatu či foukanou izolaci.Na šikmminy a stropy se bude dávat sádrokarton. Děkuji za odpověď. ZP

Naše odpověď: Požadavky na tloušťku tepelné izolace střechy vyplývají z normy ČSN 73 0540-2 která uvádí tři hodnoty součinitele prostupu tepla ve W/m2.K a to pro střechu plochou a šikmou se sklonem do 45o hodnotu požadovanou 0,24, hodnotu doporučenou 0,16 a hodnotu splňující požadavky pro pasivní budovy 0,15 až 0,10 W/m2.K. Čím je hodnota tohoto součinitele nižší, tím má stavební konstrukce lepší tepelně izolační vlastnosti.

U stropů je situace obdobná s tím, že hodnoty součinitele prostupu tepla z vytápěného k nevytápěnému prostoru uváděné normou jsou 0,60, 0,40 a pro pasivní budovy 0,30 až 0,20 W/m2.K. Obdobně norma uvádí součinitele pro prostup tepla z vytápěného do temperovaného prostoru a  mezi prostory s rozdílem teplot do 5 oC, případně pro další varianty.

Potřebnou tloušťku a izolační materiál by měl určit výpočtem projektant podle hodnot stanovených normou a podle požadavku stavebníka.Vzhledem ke stávajícím cenám energií by měla střecha a stropy splňovat alespoň doporučenou hodnotu.

Minerální vata a foukaná izolace mají obdobné tepelně izolační vlastnosti. Volba izolačního matriálu by proto měla vycházet z projektu a případně z cenových nabídek firem, které izolace provádějí. 
Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení podlahy v bytě

Dotaz: Dobrý den, prosím o radu, jak nejefektivněji zateplit podlahu v bytě. Bydlíme v přízemí v cihlovém domě z 30.let. Celý byt je umístěn nad sklepem a podlahy jsou hodně studené. S manželem se nemůžeme dohodnout, zda je lepší varianta zateplení sklepních stropů polystyrenem nebo zateplení podlah v bytě…izolační lepenka - polystyren - osb - krytin. Prosím o Vaši radu. Moc děkuji. DT

Naše odpověď: Aby tepelná izolace splňovala očekávání a došlo ze zlepšení tepelných poměrů v obytných místnostech, je nutno, aby měla odpovídající tloušťku. Požadavky na její tloušťku vyplývají z normy ČSN 73 0540-2 která uvádí tři hodnoty součinitele prostupu tepla ve W/m2.K a to hodnotu požadovanou 0,60, hodnotu doporučenou 0,40 a hodnotu splňující požadavky pro pasivní budovy 0,30 až 0,20 W/m2.K. Čím je hodnota tohoto součinitele nižší, tím má stavební konstrukce lepší tepelně izolační vlastnosti. Vzhledem ke stávajícím cenám energií by měla podlaha po úpravě splňovat alespoň doporučenou hodnotu. Protože není uvedena skladba stávající konstrukce podlahy nad sklepy, nelze přesněji určit potřebnou tloušťku izolace, ale odhadem se tato bude pohybovat v rozmezí cca 6 – 10 cm. Na tuto izolační vrstvu by bylo nutno položit z důvodů mechanické pevnosti podlahy dalších cca 5 cm betonu s armováním a vrchní nášlapnou vrstvu. Položení takto vysoké dodatečné vrstvy na stávající podlahu by zřejmě přineslo nemalé komplikace, případně by bylo zcela nemožné. Jako jednodušší se proto jeví instalovat tepelnou izolaci na strop sklepa za použití polystyrénu.

Potřebnou tloušťku by měl určit výpočtem projektant podle požadavku majitele bytu a podle stavebního provedení stávající podlahy.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení podkroví zevnitř pod stávající krytinou

Dotaz: Dobrý den, potřeboval bych zateplit střechu v půdním prostoru, je to možné tímto způsobem? Mezi krokve připevním vysoce difuzní kontaktní fólii na tepelnou izolaci-GUTTAFOL DO 95 mezi prkny střechy a touto folii nechám mezeru 5cm pro proudění vzduchu mezi krokve umístím tepelnou izolaci- KNAUF CLASSIC 039 12cm. na tuto izolaci připevním parozabranu -JUTAFOL N 110 STANDARD,a celé obložím , -např, palubky, V celé délce hřebene bude odvětravací mezera cca 5cm tato mezera bude překryta pomocí plastového hřebenové odvětrání výrobce -katepal. je tento způsob vhodný ? nebude ve střešním prostoru docházet k tzv, stanovému efektu ? a tím k hnilobě celé střechy ? Děkuji za radu. JR

Naše odpověď: Jedná se o dodatečné zateplení stávající konstrukce, kde krytina je zřejmě dle Vašeho popisu na bednění.

Nerozumím úplně dobře tomu, kde bude umístěná vysoce difúzní fólie. Zřejmě ji hodláte osadit zevnitř a přichytit z boku krokví. To by znamenalo, že tato fólie nebude souvislá. Její hlavní funkcí je zajištění pojistné hydroizolace, takže takto položená by to nezajistila. To, že musí být paropropustná je pak z toho vyplývající druhotný požadavek.

Ideálním stavem by bylo položení pojistné paropropustné fólie na bednění střechy, což ovšem znamená ji přeložit. Nyní tedy na tomto bednění není nic, nebo nějaká lepenka? Pokud je tam například asfaltovaná lepenka na sucho, pak tato plní funkci pojistné izolace a nebyl by důvod další fólii nad tepelnou izolaci vkládat (pokud do střechy neteče). V tom případě by bylo vhodné, tak jak plánujete, vynechat mezi tepelnou izolací a spodní hranou bednění odvětrávanou mezeru. Bývá konstrukčně poměrně obtížné, zajistit pak ve hřebenu propojení odvětrávaných mezer a návaznosti pojistné izolace.

V případě parozábrany je důležité, aby tato byla provedená správně. Je možno provést ji jako fóliovou, ale je potřeba si uvědomit, že její správná funkce je závislá na dokonalém provedení těsnosti. To znamená vzduchotěsně přelepit všechny spoje a návaznosti na okolní konstrukce, prakticky se to poměrně obtížně provádí, pokud spoje fólie nejsou podložené, aby se daly dobře slepit. Dále je problém s vedením elektroinstalace ke světlům skrz parozábranu a veškeré další perforace sponkami, vruty apod., které ji znehodnotí. Proto je nutno je maximálně omezit.

Pokud jde o tloušťku tepelné izolace, je navrženo málo, pokud se bude jednat o vytápěný prostor. Na nově prováděné a dodatečně zateplované konstrukce obálky budovy se vztahují požadavky současné platné a závazné normy ČSN 73 0540-2 – Tepelná ochrana budov (10/2011). Tato základní tepelně technická norma stanovuje trojí hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m2.K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Jsou to hodnoty požadované, doporučené a doporučené pro nízkoenergetickou výstavbu.

Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má. Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m2.K) je pro střechu šikmou 0,24 (W/m2.K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m2.K). Pro dosažení nízkoenergetického standardu je pak potřeba splnit hodnotu součinitele prostupu tepla „U“ dokonce 0,15 až 0,10 (W/m2.K). Minimální hodnota odpovídá tloušťce tepelné izolace (při zohlednění vlivu krokví a roštů) cca 22 až 24 cm vláknité tepelné izolace, na doporučení by to bylo ke 30 cm.

Návrh 12 cm izolace jen mezi krokve ponechává krokve jako tepelný most a právě zde je riziko kondenzace a hniloby. Proto doporučuji provést pod krokve příčný rošt a do něj vložit další vrstvu izolace (alespoň minimum 12 cm mezi krokve + 12 cm do roštu). Pak kvalitně parozábranu, případně s instalační mezerou - viz. jiné odpovědi na obdobné téma. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vlhnutí zdi mezi bytem a lodžií v panelovém domě

Dotaz: Dobrý den. Mám následující problém: V posledním 3. patře panelového domu nám vlhne jedna zeď. Jedná se o panel mezi bytem a lodžií. Dům je cca 8 let zateplen. Po nastěhování jsme instalovali plastová okna. Poslední majitel popírá, že by zeď před tím vlhla. Nicméně v místě největšího vlhnutí jsou vidět opravy omítky (vrstvy sádry), takže tuto informaci nemohu považovat za stoprocentní. Zeď začíná vlhnout, když venkovní teploty klesnou cca pod 8 oC, nejprve zvlhne roh a pak se vlhkost šíří u stropu přes obě místnosti, které k panelu přiléhají a nakonec zvlhne celá zeď. Kolem celého panelu u stropu a po stranách je zřetelná prasklina, ze která vylézá nějaký tmel, který při vlhnutí ztmavne. Větráním lze vlhnutí částečně omezit. Dětským bezdotykovým teploměrem jsem zjistil, že panel v rohu měl přibližně 15 oC stupňů, při teplotě místnosti 22 oC, jiný panel cca 30 cm od rohu měl 19 oC. Problém již vidělo několik lidí (nespecialistů) a každý navrhoval úplně jiné řešení a stanovil jinou příčinu. Rád bych dostal doporučení na jakého specialistu nebo typ firmy se obrátit. Na internetu se mi daří nalézat zejména firmy zabývající se komplexním odvlhčením celých staveb. Potřeboval bych odborníka, který by problém zhlédl, vyšetřil příčinu a doporučil nějaká řešení. Chtěl bych se vyhnout paušálnímu doporučení na přeteplení domu. Pokud by byla chyba v zateplení potřeboval bych její identifikaci z důvodu možné reklamace, nebo argumentace pro členy SVBJ. VG

Naše odpověď: Jedná se o kondenzaci vzdušné vlhkosti na chladném povrchu v důsledku tepleného mostu. Tepelný most zde může být i přesto, že panelový dům byl zateplen. Důvodem je určitá obtížnost správného provedení v místě lodžie, kde nosné panelové konstrukce souvisle probíhají, ale tepelné izolace dodatečného zateplení jsou zde přerušené, většinou v rovině stropní konstrukce místnosti a lodžie. Zhoršujícím faktorem může být statická porucha, která před zateplením domu nebyla řešena. Otevřená spára prochládá a dochází k prochlazování okolních panelů.

Obvyklým postupem je, že se v rámci projektu nebo technického návrhu zateplení panelového domu zpracovává statický posudek, který má odhalit defekty a stanovit postupy sanace. Za druhé je potřeba promyslet řešení obtížnějších detailů, nebo se alespoň inspirovat osvědčeným řešením jinde. Tepelný most stávající lodžie nejde většinou řešit jinak než „zabalením“ její konstrukce do tepelné izolace a to jak zespodu, tak z čela a shora. To souvisí s rekonstrukcí podlahy lodžie.

V daném případě by bylo nejvhodnější proměřit situaci termokamerou. Snímky by pomohly na základě rozložení povrchových teplot lépe lokalizovat defekt a potvrdit příčinu. Firmy které měření provádí rovněž zpracují odborný protokol, který pak může sloužit v první fázi reklamačního řízení a pro argumentaci v dalších jednáních.

Doporučuji Vám obrátit se na energetické konzultační středisko EKIS v Praze (kontakty najdete na www.mpo-efekt.cz). Tato poradenská místa poskytují poradenství zdarma a můžete si se specialistou na problematiku domluvit i prohlídku na místě. Některá střediska EKIS disponují vlastní infrakamerou a nebo Vám doporučí vhodného odborníka na měření.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.
Energy Centre České Budějovice Poslat poptávku