Na co jste se ptali v energetické poradně?: 43. díl

Dotaz na téma: Vlhkost a plíseň v 60 let starém cihlovém domě

Dotaz: Dobrý den, měla bych dotaz ohledně vlhkosti a plísně. Bydlíme ve druhém patře více jak 60 let starého cihlového domu pod nezateplenou půdou. Byt je situován na štítové straně a máme tedy 3 venkovní obvodové stěny. Byt pod námi se dva roky nevytápěl a nový majitel byt začal vytápět a rekonstruovat a i v našem bytě jsme zhruba před měsícem dokončili rekonstrukci koupelny. Během posledního měsíce se nám natolik zvedla vlhkost, že musíme i 3x denně stahovat vodu z venkovních tabulí kastlových oken, protože po nich začíná voda téct a v zápětí jsou okna natolik zamlžená, že nevidíme ven. Po kontrole zdiva na štítové stěne za nábytkem jsme zjistili mokré mapy a plíseň. Větrat se snažíme i nyní v zimě podle našeho názoru dostatečně. Je možné, že zdivo a okna takto reagují na změnu teploty a rekonstrukci spodního i našeho bytu(stropy 3,3m)? Jakým způsobem bychom mohli tuto situaci vyřešit? Děkuji za radu. IM

Naše odpověď: Byt obýváte již více let a problémy nastaly až nyní. Vzhledem k tomu, že se obvodové stavební konstrukce (vnější štítová stěna, okna) nijak nezmělnily, pak je nejpravděpodobnější hledat příčinu ve změně vnitřního klimatu bytu. Z nějakého důvodu stoupla vlhkost vnitřního vzduchu.

Pokud nejsou obvodové zdi zateplené, tak zdivo z plných cihel, ze kterých je dům patrně postaven, má velmi malé tepelně izolační vlastnosti. Štítové stěny navíc byly zpravidla vyzdívány tenčí, někdy i jen 30 cm. Vnitřní povrchová teplota těchto stěn je v mrazech velmi nízká a blíží se teplotě rosného body vodní páry obsažené v teplém vnitřním vzduchu. K dosažení hranice, kdy dojde ke kondenzaci, stačí často jen málo, například dlouhodobější zvýšení vlhkosti nad 70% až 80%. Obdobně to funguje u dvojitých oken, kdy vlhčí vzduch který pronikne netěstnostmi mezi křídla okamžitě na chladné vnější tabuli kondenzuje. Záleží samozřejmě i na venkovní teplotě, při déle trvajících mrazech zdivo promrzne a povrchová teplota je pak ještě nižší.

Kde hledat příčinu – zkuste si pořídit pokojový vlhkoměr a sledovat hodnoty vlhkosti vzduchu. Do 50% by to mělo být dobré, více již může v krizových místech znamenat problém. Možná jste změnili režim vytápění, což může souviset s tím, že se nyní vytápí spodní byt a Vám stačí topit méně. Možná z tohoto důvodu i měně větráte, aniž si to uvědomíte. Při rekonstrukci koupelny byly patrně mokr procesy – nové omítky, zdivo, betony apod. Voda se bude ještě i rok nebo déle postupně uvolňovat do okolí a i to mohlo ovlivnit vlhkost v bytě.

Konečným řešením by bylo správně navržené a provedené zateplení obvodových konstrukcí. Nyní v každém případě je nutno odsadit nábytek od stěn, aby podél stěn mohl proudit vzduch. Odstraňování plísní postřikem je dočasné a bude lépe napadené omítky odstranit a nové provést tepelně izolační se sanační přísadou a chemií proti plísním. Malby pouze vápenné. Můžete také zkusit tepelně izolační reflexní nátěry. Použití těchto technologií vede ke zvýšení povrchové teploty a tedy oddálení bodu kondenzace. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Plíseň v novostavbě

Dotaz: Dobry den, novostavba, bungalov, zdivo porotherm tl. 30cm+16cm zatepleni polystyren EPS fasadni,strop sadrokarton na nem 30cm izolace polozena mineralni vata. bydlime zde cca 3 roky. Mám 2 dotazy: 1. pri vetrani 1-2x denne cca 10min, pri teplotach -1 a nizsich se poti(velke kapky vody) vsechna okna, jak francouzska, tak normalni. cim to muze byt zpusobeno? 2. v rohu mezi stropem a zdi se objevuje pri nizkych teplotach vlhkost, nasledne plisen. toto usuzuji, ze muze byt zpusobeno tepelnym mostem, kde v pudnim prostoru je polozena tepelna izolace pouze na sadrokartonu, a  neni presah na zdivo. 3. staci zde polozit cca sirka 50cm izolace tl. 30cm presah zdiva na izolaci? Děkuji za odpověď. JŘ

Naše odpověď: Plísně u novostavby by se vyskytovat neměly. Pokud jde o okna, úplně tomu nerozumím. Zřejmě se jedná o to, že při otevření dovnitř se vnější strana skla orosí. Toto je způsobeno tím, že sklo je z vnějšku studené a kondenzuje na něm vlhkost proudícího teplého vzduchu z místnosti. Orosí se vždy nahoře, dole je proudění opačné, zde studený vzduch jde dovnitř. Opravdu nevím, jak to máte přesně na mysli.

Kondenzace v rohu pod stropem je skutečně důsledkem tepelného mostu. Tepelné izolace stropu a obvodové stěny zde nejsou propojené a tím je tepelně izolační „obálka“ otevřená. Situaci by mělo vyřešit zateplení přes korunu zdiva, které bude možno provést tak jak popisujete.

Pokud je u přesahu střechy mezera, kterou by mohlo zafoukávat do vláknité tepelné izolace, pak bych doporučil v tomto detailu po obvodu v určité šířce ochránit vláknitou izolaci protivětrnou fólií. Musí to být ale folie difúzně otevřená s co největším prostupem pro vodní páru, aby nedocházelo k hromadění vlhkosti a kondenzaci pod ní ve vatě. Ono zde záleží na kvalitě provedení parozábrany nad sádrokartonem, která by měla prostupu vlhkosti z interiéru do stropu zabránit. Ze zkušeností ze staveb vím, že o vzduchotěsnosti parozábran lze v praxi s úspěchem pochybovat. Firmy to podceňují a nebo vůbec neumí.

Pokud do vláknité izolace zafoukává studený vzduch, její izolační vlastností se velmi snižují. Proto se doporučuje v exponovaných místech izolaci proti větru ochránit.  

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení podlahy nad průjezdem

Dotaz: Dobrý den, porosím o radu, jak zateplit drěvěnej strop s horným záklopem kde si chci udělat obytnou místnost nad průjezdem.Na půdě tam to je jasné ,klasické zateplení podkrový.Co s podlahou z dřevěných trámů a záklopem z vodovzdorné bednící překlížky když průjezd je otevřen a je tam zima.Výška trámů je 180mm.Jaký material nebo detail na zateplení použít. Děkuji za radu. MK

Naše odpověď: Zateplení podlahy nad venkovním prostorem je potřeba provést důkladně a dodatečně. Jde tedy o to, zda bude místo vložit nějakou tepelnou izolaci ještě nad záklop do podlahy, pak se určitě vyplní prostor mezi trámy, ale chtělo by to přidat ještě něco pod ně. Tedy se sníží průjezd.

Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod vytápěnou místností s podlahou nad venkovním prostorem se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m².K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro strop s podlahou nad venkovním prostorem 0,24 a doporučená je 0,16 (W/m².K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m².K).

Jsou to shodně ty samé požadavky, které platí i pro šikmou střechu podkroví, takže toto, co Vám doporučím z hlediska tloušťky tepelné izolace platí i pro podkroví.

Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m².K), nejlépe 0,16. To odpovídá tloušťce (například izolace na bázi minerální nebo kamenné vlny s tepelnou vodivostí Lambda 0,040 W/m.K) minimálně 20 až 25 cm. Musíme ale zohlednit vliv tepelných mostů dřevěných trámů a pak vychází potřeba dát cca 30 až 35 cm tepelné izolace, aby se splnilo doporučení normy.

Například – 6 cm izolace do podlahy, 18 cm izolace mezi trámy a pak alespoň ještě 10 cm pod trámy (do roštu z latí). Pod nášlapnou vrstvu podlahy (buď nad izolaci, nebo případně i pod ní (tedy na záklop) je potřeba provést dobře vzduchotěsně provedenou parozábranu, aby do konstrukce nešla vlhkost z interiéru.
Naopak úplně dospod pod izolaci dát protivětrnou, ale difúzně maximálně otevřenou fólii (defakto obdobný typ, jaký se použije v podkroví jako pojistná izolace pod krytinu). To proto, aby do izolace nešel studený vzduch, pokud by zde byl pouze podhled z prken. Proudění studeného vzduchu v izolaci výrazně snižuje její účinek. Pokud zde bude například omítka, pak to nebude nutné.

Kromě vaty by se zde dala s výhodou použít buničitá foukaná izolace Climatizer, která je vhodná do kontaktu se dřevem, protože jako materiál s buněčnou strukturou je schopen trochu regulovat vlhkost ve skladbě. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Plísně v zimním období po rekonstrukci rodinného domu

Dotaz: Dobrý den, potřebovala bych poradit. Bydlím v dvougeneračním rodinném domku, který před 5 lety prošel celkovou rekonstrukcí - mimo jiné výměna starých oken za plastové, zateplení střechy. Každou zimu bojujeme s plísněmi v místech tepelných mostů (zejména na severních stěnách). Řešením by asi bylo zateplení celého objektu? Ve spodním patře domku (zčásti zapuštěné do země) bydlí rodiče, kteří se ovšem zateplení obávají, protože se domnívají, že zateplením se sice odstraní problém s kondenzací a ušetří energie přes zimu, nicméně v jarním a podzimním období (kdy často stačí, aby svítilo sluníčko a stěny do sebe akumulují teplo) jim bude zima, neboť se tomuto procesu obalením zabrání. A to, co by se ušetřilo v zimě, o to více se zase protopí v tomto období. Je tento předpoklad správný nebo mylný? Neexistuje ještě i jiná možnost, jak zabránit tepelným mostům, resp. kondenzaci (mimo již zmíněné zateplení celého objektu)? Předem děkuji za info. DH

Naše odpověď: Rekonstrukce se patrně omezila na výměnu oken a zateplení střechy. Obvodové stěny byly ponechány bez zateplení. Pokud je domek starší, obvodové stěny nebudou mít požadované tepelně izolační vlastnosti a tepelné mosty zde určitě budou, především v koutech, rozích stěn apod. Řešení těchto potíží lze dosáhnout provedením zateplení obvodových stěn. Před jeho realizací je potřeba rozmyslet jek tloušťku a materiál zateplení, tak provedení náročnějších detailů v místě tepelných mostů (sokl nad terénem, zateplení základu pod terénem, ostění oken, lodžie a balkóny, věnce v uložení pozednice nebo atika a návaznost izolací stěny a střechy). Návrh by měl provést projektant se zkušeností se zateplováním a tepelně technickými vlastnostmi budov. Doporučuji to zvláště proto, že hygienické závady jsou závažné.

Pokud problémy nastaly, nebo se výrazně zhoršily po výměně oken, lze za příčinu s největší pravděpodobností označit změnu vnitřního teplotního a vlhkostního klimatu. Často stačí malé, ale dlouhodobé zvýšení vlhkosti, aby se voda začala srážet na chladných površích omítek, protože teplota rosného bodu vlhkého vzduchu je vyšší. Pokuste se upravit režim větrání podle hodnot sledovaných na pokojovém vlhkoměru a více využívat možností mikroventilace oken. Vlhkost by bylo potřeba držet nejlépe do 50%. Tím ale nebude vyřešeno, tam kde se plísně uchytily budou patrně setrvávat a v případě kdy opakované chemické ošetření povrchu nebude stačit bude nutno omítky (nebo alespoň štuky) odstranit a nové opatřit sanačními přísadami. Vyplatí se použití vzdušných tepelně izolačních omítek, které zvyšují povrchovou teplotu a oddálí se tím bod kondenzace.

Na kritická místa je rovněž možno použít tepelně izolační nátěry a stěrky, více podrobností naleznete na webu. Sanací zevnitř se nic nepokazí a rozhodně nezhorší, ale účinek nemusí být 100%. Kromě toho se nijak významně nezlepší tepelně izolační vlastnosti stěny, toho a úspor lze dosáhnout až kvalitním zateplením. Obava rodičů je pochopitelná, často se s tímto názorem setkávám a někdy o tom hovoří i klienti. Tepelný zisk místností je zajištěn především osluněním okny. Zateplená stěna lépe akumuluje teplo, které neuniká přes izolaci do exteriéru. Platí to tedy i opačně, pokud je stěna chladnější, nebude se zvenku ohřívat při vyšší venkovní teplotě. Úspora v zimním období bezpochyby převáží nutnost v přechodném období občas přitopit. Tam se již nebude jednat o tak velkou potřebu tepla. Většinou se to týká málo osluněných místností se severní orientací. 

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.