Na co jste se ptali v energetické poradně?: 44. díl

Dotaz na téma: Zateplení pláště domu při slabé izolaci v podlaze

Dotaz: Dobrý den, předpokládám, že podobný problém řeší asi více lidí. V letech 2007-09 jsme postavili patrový dům o zastavěné ploše 160 m² s cihel Heluz STI tl. 40 cm zděný na klasickou maltu. Překlady jsou betonové RZP s vloženou 10 cm izolací mezi překlady. Dům ještě nemá fasádu a v domě již bydlíme třetí zimu. Topíme zplynovacím kotlem uhlí + dřevo(samovýroba v lese 100,- Kč/m³) a výdaje za topení jsou cca. 10.000 Kč/rok a tepelná pohoda v domě je vynikající a vůbec ani nedochází k rychlému vychládání domu. Toto jsem více méně očekával a to se mi také splnilo. Proto jsem vůbec nezvažoval zateplení domu. V současnosti jsme se konečně dostali k řešení fasády a doba se trochu změnila. Jelikož jsem byl velmi špatnou sibylou a vzhledem k očekávanému zvýšení ceny uhlí a již teď se výrazně zvyšující ceny palivového dřeva a také omezené možnosti samovýroby palivového dřeva (stále více zájemců), jsem začal uvažovat, zda-li do budoucna nebude přeci jenom lepší investice, provést dodatečné kontaktní zateplení 10 - 12 cm EPS popř. šedým polystyrenem. Ale řeším následující problém. Základy mám zateplené 5 cm XPS do hloubky 80 - 90 cm. Podkroví mám zateplené ORSILem Orsik 16 + 10 + 4 cm. Nejvíce mě trápí podlaha, ve které mám pouze 8 cm EPS 100Z. Toto již nemohu vzhledem k zabydlení domu změnit. Myslíte, že zateplení domu 10-12 cm EPS popř šedým polystyrenem je vhodné vzhledem k slabé izolaci v podlaze? Mám tím na mysli i v dřívějších diskuzích zmiňovanou nežádoucí kondenzaci vlhkosti ve zdech. Předem moc děkuji za odpověď. LL

Naše odpověď: Vzhledem k tomu, že tepelné vlastnosti podlahy již nelze změnit, nelze ani doporučovat u podlahy možné úpravy. Ke kondenzaci vodní páry ze vzduchu na chladném povrchu obvodových stěn dochází v místech, kde povrchová teplota je nižší než rosný bod. Konstrukce obvodových stěn doplněných tepelnou izolací by měla zaručovat, že povrchová teplota bude vyšší než teplota rosného bodu a ke kondenzaci proto docházet nebude. Této teploty by mělo být dosaženo i u podlahy.

Obvodové stěny z cihelných bloků HELUZ STI 40 mají, podle údajů výrobce, při vyzdění na vápno-cementovou maltu a bez omítek součinitel prostupu tepla 0,29-0,30 W/m²K. Při omítnutí venkovní omítkou by se tento součinitel snížil na cca 0,25-0,27 W/m²K. Tato hodnota vyhovuje požadavkům současně platné ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov- Požadavky (říjen20111), která požaduje dosažení hodnoty tohoto součinitele 0,60 a doporučuje dosažení hodnoty 0,40; pro pasivní domy pak 0,20-0,30 W/m²K. Je však zřejmé, že dodatečná venkovní tepelná izolace by hodnotu tohoto součinitele snížila až na uvedenou nejnižší hodnotu. Tepelná izolace by se tak stala součástí zatím nezhotovené fasády. Tím by bylo dosaženo nižší spotřeby energie na vytápění a tedy i nižších nákladů.

Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelné izolace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Sněhová námraza na nové šindelové střeše

Dotaz: Dobrý den. V roce 2010 nám prováděla malá firma výměnu střešní krytiny na rod. domku který má střechu typu jehlanu (sklon cca 30-45°).Dosavadní eternit jsme nahradili šindelem.Letos při mrazech se nám tvoří sněhová námraza na bednění (prknech) mezi krovy a vyčnívající hřebíky jsou obaleny sněhovou námrazou. Tak jsme si mysleli s manželkou že budeme mít klid na stáří a místo toho problém.Můžete mi prosím poradit jak se toho zbavit, nebo co je toho příčinou, případně kam se máme obrátit o radu? JD

Naše odpověď: Nová krytina je z asfaltových šindelů položených na bednění, možná ještě s podložkou z asfaltového pásu. Ta původní z eternitu byla provedena na dehtovou lepenku položenou na sucho (přesahy odvětrávaly) a eternitové šablony položené přes sebe umožnily také lepší odvětrání vlhkosti z prostoru půdy.

Do půdy proniká vlhkost ve formě vodní páry z vytápěného interiéru, kterou je nutno na půdě odvětrat. Odvětrání původně vyhovovalo, možná zde byly i nějaké jiné větrací prvky. Položením nového typu krytiny došlo k utěsnění půdy, nahromaděná vodní pára vede ke zvýšení relativní vlhkosti vzduchu na půdě (chladný vzduch tolik vody nepojme), voda pak kondenzuje v mrazech na chladném vnitřním povrchu bednění.

Řešením bude odvětrání půdního prostoru. Například provedením větracích vikýřů s mřížkami, což je náročnější finančně. Mohou se ale použít i odvětrávací tvarovky nebo systémové prvky krytiny (pokud je daný výrobce má), které odvětrání zajistí.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zlepšení akustických vlastností stropu

Dotaz: Dobrý den, rekonstruuji přízemní byt v dřevěném finském domku. Chci odhlučnit dřevěnný stop abych nebyl rušen a nerušil rodiče obývající vrchní byt tohoto domku. Sádrokartonový podhled je samozřejmostí, spíše potřebuji radu ohledně protihlukové (akustické) výplni, o tepelnou izolaci mi v tuto chvíli nejde. Co je nejvhodnější a nejefektivnější akustický izolant? Odpovězte mi prosím na uvedený mail. Děkuji. LM

Naše odpověď: Zlepšení akustických vlastností stropu lze dosáhnout zavěšeným podhledem. Tímto opatřením vytvoříte akusticky dvojitou konstrukci s poměrně dobrými vlastnostmi z hlediska vzduchové neprůzvučnosti. To se týká hluku, který vzniká v místnosti (řeč, televize) a dělící konstrukcí se šíří vedle nebo dolů. Zásadní nevýhodou je však nízká hmotnost stropní dřevěné konstrukce jako celku. Schopnost zvukově izolovat je úměrná hmotnosti konstrukce a u lehké dřevěné to nikdy nebude tak dokonalé.

Dále opatření nebude řešit kročejový hluk, který vzniká v horním bytě. Zde bude zlepšení vlivem podhledu jen malé. Zvýšení kročejové izolace lze dosáhnout vytvořením plovoucí podlahy, tedy kročejová izolace (např. desky z kamenné vlny Rockvool Steprock + betonová plovoucí deska nebo plovoucí deska z podlahových desek (suchá podlaha z OSB, sádrokartonových nebo Cetris desek).

K Vaší konkrétní otázce – nad sádrokarton je potřeba vložit pohltivou vrstvu z vláknitých desek nebo v roli v tloušťce cca 4 cm. Izolaci vhodnou pro použití v akustice naleznete v sortimentu výrobců minerálních izolací (Rockwool, Ursa, Orsil apod.). Jedná se v podstatě o minerální vatu. Dále omezit počet závěsů na nutné minimum a podhled provést dle postupů, které naleznete i na některých webových stránkách výrobců sádrokartonu (např. Rigips), nebo si vyžádejte podklady od technických zástupců těchto firem.

Více najdete i v jiných odpovědích v této poradně.

Další dotazy a odpovědi na téma "Akustiky" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení koupelny u 100 let starého domu

Dotaz: Dobrý den. Koupil jsem před několika lety 100let starý dům z cihel, který postupně opravuji. Dům není izolován ani zateplen a má stěny v přízemí silné 45 cm, ale v přístavku, kde byla původně hospodářská část domu je nově rekonstruovaná koupelna. Ta má stěny vyzděny cihlou na 30 cm.
Vnitřní stěna koupelny do 3/4 výšky místnosti a podlaha je obložena dlažbou, takže se vlhkost z místnosti může dostat pouze oknem. V místnosti je radiátor, topíme plynem. Během silných mrazů dochází k zamrzání trubek s vodou, která jsou vedeny ve vnější stěně. (voda vede do WC, umyvadla a pračky). Rád bych vyřešil zateplení koupelny tím, že bych nejprve stěny přístavku pomocí chemické injektáže izoloval a po vyschnutí (nejraději za rok)zvenku izoloval. Uvažuji i provedení vnějšího odvětrání základů celého domu, ale k vnější stěně přístavku přiléhá septik, takže na části stěny nelze jít do hloubky (podél zdi do základů). Nevím, jaký postup mám zvolit při případné izolaci, protože mám obavu, že polystyrén by stěnu definitivně zavřel pro výstup vodní páry. (bude řešením minerální vata?). Práci bych rád vykonával svépomocí, takže bych rád použil systém bez nutných speciálních zařízení a pomůcek. Za radu předem děkuji. VS

Naše odpověď: Dobrý den a děkuji Vám za Váš dotaz a za zájem o naše poradenství. Protože vodovodní trubky jsou vedeny ve venkovní stěně silné pouze 30 cm, je jejich zamrzání důsledkem tohoto způsobu instalace. Proti zamrzání by bylo možno vodovodní trubky chránit dodatečnou tepelnou izolací na vnější straně obvodové stěny.

Vodní pára z koupelen je odváděna většinou dvěma způsoby: větráním, ať už přirozeným, nebo nuceným a obvodovými stěnami, které pohlcují vlhkost o odvádějí ji postupně do venkovního prostoru. Vzhledem k tomu, že stěny koupelny a podlaha jsou obloženy dlažbou, je tím zhoršen odvod vodní páry stěnami. Použití polystyrenu na venkovní dodatečnou tepelnou izolaci by tento způsob odvádění vlhkost dále zhoršilo. Jako tepelnou izolaci by bylo proto vhodné zvolit pro nadzemní část stěny minerální vatu, dodávanou v deskách, které se na stěnu připevní k tomu určenými hmoždinkami. Povrchová úprava se pak provede perlinkou a natažením vrchní krycí štukové vrstvy. Protože minerální vata je navlhavá a navlhnutím ztrácí izolační vlastnost, je nutno pro podzemní část použít nenavlhavý extrudovaný polystyren, případně izolační desky Perimetr a to až cca 20 cm nad úroveň okolního terénu. Tím bude stěna chráněna i proti pronikání zemní vlhkosti.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.