Na co jste se ptali v energetické poradně?: 45. díl

Dotaz na téma: Vlhkost na zdech po rekonstrukci přízemí domu

Dotaz: Dobrý den, máme starý dům (postaven kolem roku 1870). Po rekonstrukci přízemí, se na obvodových zdech objevují vlhké mapy do výšky cca 30 cm, v rozích až do výšky 150 cm. Tyto stěny jsou s úrovní terénu, část domu je podsklepená, podlahy jsou izolované a zateplené. Dochází k opadávání omítky zvenku. Zdi jsou silné 70 cm, zdivo je smíšené (cihly, opuka). Vyřeší tento problém zateplení zdi, injektáž, elektroosmóza a nebo mechanicky podříznout obvodové zdi? Nebo jsou i jiné metody jak tento problém vyřešit? Předem děkuji za odpověď. TP

Naše odpověď: Problémy s vlhkostí se projevily po rekonstrukci přízemí domu. To nasvědčuje tomu, že některý stavební zásah do konstrukcí domu ovlivnil tepelně vlhkostní stav klimatu v interiéru nebo ve stavebních konstrukcích. Pravděpodobné příčiny nebo faktory, které to mohly ovlivnit jsou zejména: změna režimu vytápění, výměna oken, materiál interiérových omítek a výmalba, vnější úpravy ovlivňující odvodnění terénu a odvod dešťové vody a další.

Vlastní vlhkost ve zdivu a na omítkách má původ jednak v kapilárním vzlínání vody z podloží (základy nejsou izolované) a pak v kondenzaci vzdušné vlhkosti na vnitřním povrchu v důsledku jeho nízké teploty v místě tepelného mostu (sokl a základ).

Po výměně oken často stoupne relativní vlhkost vzduchu v interiéru v důsledku nedostatečného větrání. To lze poměrně snadno monitorovat vlhkoměrem a větrání tomu přizpůsobit. Vysoká vlhkost však také zůstává v konstrukcích po stavebních úpravách, pokud bylo hodně mokrých procesů. Uvolňování vody z omítek, zdiva a betonů potrvá i rok a déle, takže tomu je potřeba přizpůsobit režim užívání bytu.

Poruchy zdiva na vnější straně jsou spíše projevem vzlínání zemní vlhkosti. 100% řešením je podříznutí zdiva. Jiné metody (větrací kanálky, odvětrání podlah, injektáže a elektroosmóza v kombinaci se sanačními omítkami) vedou k dílčímu snížení vlhkosti a jsou popisovány v jiných odpovědích v této poradně.

Kondenzaci na vnitřním povrchu lze zabránit zateplením zvenku, musí být však vyřešeno i zateplení soklové a základové části. Technologie a materiál zateplení se volí s ohledem na vlhkost zdiva po provedení odvlhčení.

Dům by měl prohlédnout specialista na místě a na základě stavebně technického průzkumu, který bude zahrnovat odběr vzorků pro stanovení vlhkosti a salinity pak navrhnout vhodný způsob řešení.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Nevytápěný rodinný dům - mohou mrazy poškodit interiér?

Dotaz: Dobrý den. Koupil jsem malý RD,který ještě není obýván a už týden není vytápěn z důvodu závady na plynovém kotli. Přívod vody je zastaven a voda z radiatoru vypuštěna. Můžou současné mrazy nějak poškodit interiér a vybavení domu (omítky,nábytek,elektroniku..)? Děkuji za odpověď. DS

Naše odpověď: K poškození interiéru, zejména vnitřních rozvodů pitné vody, teplé vody a vody v otopném systému může dojít zamrznutím těchto rozvodů a jejich narušení ledem. Vypuštění vody pouze z radiátorů je proto nedostačující a je nutno vypustit vodu ze všech předmětů, které vodu obsahují, zejména z kotle, boileru pro ohřev vody, sanitárního zařízení a všech trubek. K poškození omítek mrazem by mohlo dojít pokud budou omítky vlhké a vlhkost v nich zmrzne. Aby se vyloučilo poškození uvedeného stavebního vybavení domu je vhodné uvážit možnost alespoň provizorního temperování vnitřních prostor např. el. energií případně tuhými palivy, pokud to provedení domu umožňuje.

Další dotazy a odpovědi na Ostatní témata energetické poradny najdete ZDE.

Dotaz na téma: Skladba stropu v podkroví pod nevytápěnou půdou

Dotaz: Dobrý den, měl bych dotaz ohledně skladby stropu v podkroví pod nevytápěnou půdou.Stáří domu cca 100 let. Strop je nyní obložen palubkami upevněnými na lištách tl. 1 cm, pak je omítka na rákosu, pod ní desky tl. 2,5 cm přibité na vodor. trámech. Střecha je šikmá nezateplená podbitá s eternitovou krytinou. Dotaz zní" zda je možno na desky mezi vod.trámy položit tep. izolaci kamenné vlny (zaklopit,nezaklopit) a dále zda je vhodné nebo nutné mezi omítnutý strop a palubky dávat parozábranu,případně jak ji vhodně upevnit? Děkuji. LP

Naše odpověď: Stropní konstrukci lze zateplit vložením izolace mezi trámy shora, ale je potřeba izolaci zesílit i v souvislé vrstvě nad trámy. Při návrhu dodatečného zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou se vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m².K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m².K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m².K). Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m².K).

Výhodou zateplení ze strany půdy je, že izolaci bude možno kdykoli později doplnit. Pokud ale nyní zateplíte strop na úroveň doporučení ČSN, velmi příznivě se to projeví na úspoře nákladů na výtápění a především v tepelné pohodě místnosti. Do celkové hodnoty tepelné izolace se započítávají všechny vrstvy skladby stropu Vlastní stávající nosná konstrukce z trámů a podhled se však podílí z hlediska izolace poměrně málo.

Pro splnění minimálních požadovaných hodnot dle současné platné normy je nutno počítat se zateplením tepelnou izolací v tl. minimálně 18 až 22 cm, to však považuji za málo. Pro dosažení doporučené hodnoty U dle ČSN by to bylo 24 až 30 cm. Pokud by se uvažovalo o lepším standardu, například splnit hodnotu součinitele prostupu tepla U 0,15 (W/m².K), pak to odpovídá 34 až 38 cm tepelné izolace. Záleží pak na provedení, například na tom, bude-li v izolaci rošt pro vynesení prkenné podlahy. Ten tvoří tepelné mosty a izolace se musí použít ve větší tloušťce.

Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na sebe například ve 2 vrstvách. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Současná skladba totiž neobsahuje parozábranu. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit odvětrání půdy. Pak by provedení parozábrany nebylo až tak nutné. Provedením parozábrany se nic nezkazí, naopak. Provedení je náročnější, je popisováno v jiných odpovědích v této poradně.

Případné provedení podlahy pro využívání půdy je tedy nejlépe provést buď vložením izolace do dřevěného roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Rošt je vhodné udělat kolmo na trámy. Druhou možností je použít tuhé desky z kamenné vlny a prkennou podlahu na ně položit (jakási „plovoucí“ podlaha). To je vhodné, nebude-li podlaha půdy příliš zatěžována a výhodou zde je souvislý průběh izolace bez přerušení roštem. Na tuhé izolační desky je položen rošt z prken ve vzdálenostech cca 0,5 m a přes ně kolmo se přivrutují opět prkna na sraz. Pokud nutno řešit jen přístup na střechu, lze pouze pochozí lávkou. Desky typu OSB na vrchní podlahu nejsou vhodné, působí zde jako parozábrana, neboť mají velký difúzní odpor.

Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Kondenzace vody v novostavbě

Dotaz: Dobrý den, máme dotaz ohledně kondenzace vody v novostavbě. Dům je postaven z Ytongu lambda, jde o bungalov, kde je strop zateplen 40 cm foukané izolace. Máme horkovzdušný rozvod od krbu a dochází ke kondenzaci vody jak v tomto rozvodu, tak v digestoři. Následně vysrážená voda kape jak z digestoře, tak i z rozvodů, které ústí do všech pokojů. V domě je momentálně vlhkost 48 %, stále topíme i větráme na mikroklima. Kde může být chyba a jak se toho zbavit? Předem děkujeme za odpověď. JK

Naše odpověď: Ke kondenzaci dochází v plechovém potrubí vzdušného rozvodu a VZT potrubí digestoře. Rozvod je patrně veden nad stropem přízemí v prostoru nevytápěné půdy. Buď je umístěn ve foukané izolace uvnitř stropní konstrukce, nebo nad touto izolací. Prostor půdy je nevytápěný.

Příčinou kondenzace je chladný povrch potrubí. Pokud je potrubí zčásti i shora překryto foukanou izolací, nemusí to stačit, na půdě mrzne. Řešením by mělo dostatečné zateplení všech vzduchotechnických potrubí vedených v chladném prostoru půdy nebo přidání tepelné izolace nad vedení jen zčásti krytá foukanou izolací, nebo je-li potrubí izolované málo.

Vhodným materiálem jsou desky z minerální nebo kamenné vaty, tloušťku bych vzhledem k popisovaným problémům zvolil větší (12, 14 cm i více), izolované potrubí obalit hliníkovou fólií.

To platí i po celou délku odvětrání digestoře, které vede zřejmě nad střechu. Kondenzát ale může stékat i z horní nadstřešní části a tak se doporučuje na potrubí vytvořit smyčku, kde se malé množství kondenzátu zachytí a následně se může odpařovat. To lze vytvořit ohybem na potrubí, použitím „T“ kusu nebo jinak. S provedením poradí technik vzduchotechnické firmy.

Další dotazy a odpovědi na téma "Kondenzace a plísní" najdete ZDE.