Na co jste se ptali v energetické poradně?: 54. díl

Dotaz na téma: Vytápění u novostavby rodinného domu

Dotaz: Dobrý den ,momentálně řeším jak nejlépe ( nejlaciněji a nejefektivněji ) budu Náš budoucí RD vytápět. Z důvodu nákladnosti plynové připojky jsem omezen pouze na elektřinu. RD je 190 m² - zdivo Ytong Lambda + 10cm EPS. Bude se jednat o plochu na vytápění cca 410 m³. Měrná vypočtená roční spotřeba energije dle ENB je 96kWh (m²/rok)a celková roční dodaná energie je 58,5 GJ. V projektu je i počítáno s krbem nebo krbovou vložkou + oba typy vytápění - podlahové (koupelna, obývák, kuchyň, chodba… ) a radiátory (ložnice, 2x dětské pokoje + žebřík koupelna). Budu velmi rád za Váš názor, jak nejlépe vyřešit systém vytápění z ohledem na rostoucí ceny energii. Děkuji mnohokrát. VO

Naše odpověď: Pro Váš budoucí rodinný dům bych doporučil akumulační nádrž o obsahu 300 – 500 l se dvěma vnořenými topnými tělesy 2 x 6 kW. Jedno z těles by bylo v horní třetině nádrže a druhé tělěso doporučuji umístit ve spodní části nádrže. Sdružený termostat (pracovní a bezpečnostní) by byl osazen nad horním tělesem a sloužil by pro spínání dvou stykačů pro každé těleso zvlášť. Odjištění sekcí topných těles by bylo šesti jednofázovými jističi.

V prostřední třetině doporučuji provést vývody pro napojení topné vložky z krbu. V takovém případě budete mít možnost volby druhu energie pro vytápění. Odběrovou část pro podlahové vytápění doporučuji řídit přes ekvitermní regulaci se samostatným čerpadlem a prostorovým termostatem. Radiátorový okruh bude mít též svoje čerpadlo a prostorový termostat.

Další dotazy a odpovědi na téma "Vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení starého domu

Dotaz: Dobrý den, měl bych na Vás dotaz ohledně zateplení svého domu, který je postaven z kamene. Dům je cca 150 let starý, šířka obvod. zdí cca 60 - 65 cm. Vlhkost jsem zatím neměřil, ale zdi jsou suché, nikde žádné plísně. Dům nemá klas. základy. Obvod zdi pokračují asi jen 40 cm ( jak, kde ) pod úroven terénu. Napadlo mne dům zateplit přizdením ytongové zdi z vnějšku. Dům obkopat, dát nopovu folii a klidně i 1 metr pod terénem vyzdít falešný základ. Popřípadě ještě k nové základové spáře natáhnout provětrávací husí krk. Na takto postavený falešný základ pak přizdít cca 10 cm ytong. zed, která by byla kontaktně ke kamenné (napadlo mne ještě nopovu folii vytáhnout ještě cca 50 cm nad uroven terénu - rozumějte v mezeře mezi novou a starou zdí ). Mýslíte, že by šel dům takto zateplit ? Mockrát Vám děkuji za odpověd. PT

Naše odpověď: Jedná se o zajímavý nápad. V podstatě se jedná o přizdění samonosné zdi na vlastním základu. Ten by měl být proveden do nezámrzné hloubky, která je 1 až 1,2 m podle namrzavosti zemin. Tím by došlo k podkopání stávající základové spáry, kterou by bylo nutno po částech podezdívat nebo podbetonovat. Spíše než vkládat separační nopovou fólii by bylo vhodnější vytvořit na líci stávajícího základu větranou dutinu. Ta by se dala vytvořit odsazením základového zdiva z šalovacích tvárnic tak, aby se vytvořil například profil 5/40 cm (na výšku stávajícího základu). Do větrací dutiny by se přiváděl soklovými mřížkami vzduch a proudění by bylo zajištěno komínovým efektem – odtahem do volného komínu, nebo nějakého svislého stoupacího potrubí. Tím by docházelo k vysušování zdiva. Zároveň by tím snad mohlo být zmírněno případné navlhání Ytongu, který je nasákavý. Faktor difúzního odporu 5 až 10, což není tolik, aby došlo k uzavření zdiva.

Výkop bude vhodné z vnější strany nového základu odvodnit drenážním systémem. Nevýhoda ale je v malé přidané tepelné izolaci 10 cm Ytong. Pokud by se použily příčkovky Ytong, mají tepelné odpory pro tloušťky 10, 12,5 a 15 cm – R = 0,77, 0,96 a 1,15 m².K/W. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro vnější stěnu zděnou 0,30 (W/m².K), ale s tím, že do konce roku 2012 se ještě připouští hodnota dle původní verze normy 0,38. Hodnota doporučená je 0,25 (W/m².K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m².K).

Při přizdění 10 cm příčkovky Ytong bude výsledné U cca jenom 0,6 (W/m².K).a při 15 cm kolem 0,5 (W/m².K). To je velmi málo. Určitou možností je použití desek Mutipor, které mají tepelné odpory pro tloušťky 10, 12 a 14 cm – R = 2,22, 2,67 a 3,11 m².K/W. Ty jsou však nenosné, mají minimální pevnost v tlaku a používají se jako lepené. Dosáhlo by se však již tepelné izolace na úrovni doporučení normy. Navíc mají faktor difúzního odporu 3, což je dobré pro odvod vlhkosti. Maximálně paropropustná musí být i finální povrchová úprava. Jinou variantou je pak vložení tepelné izolace mezi přizdívku a zdivo, desky z MV v tloušťce alespoň 8 cm. Podívejte se na web Ytongu, jsou tam popisy technologických postupů, můžete to konzultovat s technikem Ytongu. Nebo můžete využít bezplatnou konzultaci v kanceláři Energy Centra v Č. Budějovicích. (www.eccb.cz) Docela by mě zajímalo s Vámi toto řešení prodiskutovat.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Odhlučnění domu

Dotaz: Dobrý den, postavili jsme si jednopatrový RD a na podlahu jsme kromě dvou dětských pokojů a ložnice jako podlahovou krytinu zvolili dlažbu. Nevím zda je to přímo tou dlažbou, ale nese se nám po celém domě hluk. Stačí že zapnu konvici, nebo mikrovlnou troubu, je puštěná tv a je to slyšet krásně až do ložnice a přitom je na druhém konci domu. Nikde nemáme žádné prahy, podlaha v domě je všude ve stejné výšce. Máme podlahové vytápění, na tom izolační vrstvu, dále vrstva betonu lepidlo a dlažba. Pokud je nějaká rada, jak dům odhlučnit prosím poraďte. JD

Naše odpověď: Šíření hluku ve vnitřním prostoru se řídí fyzikálními zákony v oboru akustiky. Utlumení zvuku v místnosti dochází na zvukově pohltivých plochách. Záleží tedy na členitosti interiéru (velikost ploch) a hlavně na materiálech podlah, stěn a stropů. Vysokou pohltivost akustického vlnění mají textilie, koberce, čalouněný nábytek, záclony apod. Naopak dlažba, keramické obklady a podobné plochy zvuk odráží. Určuje to činitel pohltivosti.

Zlepšit akustiku interiéru lze tedy akustickými obklady, nejčastěji stropů, ale i stěn. Nebo i jinou volbou podlahových krytin.

Pokud se hluk šíří přes dělící příčky a stěny, je to způsobeno malou hlukovou izolací těchto konstrukcí a měly být tedy v projektu navrženy jinak. Pokud je problém šíření hluku zavřenými dveřmi, lze je doplnit těsněním, které omezí spárovou průzvučnost.

Dodatečná stavební akustická opatření, myslím teď obklady, jsou nákladná, je potřeba zvolit dobře materiály a proto doporučuji pomoc odborníka na akustiku. Komerční kanceláře, které se zabývají akustikou naleznete jistě na webu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Akustika" najdete ZDE.