Na co jste se ptali v energetické poradně?: 55. díl

Dotaz na téma: Zateplení podlahy

Dotaz: Dobrý den, chystám se na rekonstrukci staršího rodinného domu. Můj dotaz se týká zatepleni podlahy. Cely dum není podsklepen. Dum bych chtěl zateplit co nejlépe, ideálně do pasivního standartu. Problém je v tom, ze strop ma výšku pouze 210 cm. Podlaha je beton. Mám strach, ze kdyz dam alespoň 15 cm polystyrenu strop bude příliš nízky. Chtěl bych se tedy zeptat jestli existuje nejaký material, který nemá takovou tloušťku ale stejne izolační vlastnosti jako 15 cm - 20 cm deska. Připadne zda bude nějakým zpusobem nutno vymlatit betonovou podlahu a udělat novou a nižší. DR

Naše odpověď: Předpokládám, že podlaha které se týká Váš dotaz je položena přímo na zemině, tedy že uvedená místnost není podsklepená. Požadavek na tepelnou izolaci podlahy uvádí norma ČSN 73 0540-2 ve znění z října 2011, která stanoví hodnoty součinitele prostupu tepla pro podlahy z vytápěného prostoru přilehlé k zemině: hodnota požadovaná 0,45 W/m².K; hodnota doporučená 0,30 W/m².K; hodnota doporučená 0,22-0,15 W/m².K pro pasivní stavby.

Požadavek na tepelnou izolaci podlahy uvádí norma ČSN 73 0540-2 ve znění z října 2011, která stanoví hodnoty součinitele prostupu tepla pro podlahy z vytápěného prostoru přilehlé k zemině: hodnota požadovaná 0,45 W/m².K; hodnota doporučená 0,30 W/m².K; hodnota doporučená 0,22-0,15 W/m².K pro pasivní stavby.

Pro podlahové vytápění se do součinitele prostupu tepla započítávají pouze vrstvy od roviny, ve které je umístěno vytápění, směrem do exteriéru.

Při použití polystyrénu EPS je pro dosažení doporučené hodnoty 0,22 W/m².K potřebná tloušťka 20 cm. Poněkud lepší je extrudovaný polystyrén XPS, kterého by pro stejnou hodnotu postačovalo 12 cm. Tato vrstva podlahy ale není konečná. Pro dosažení potřebné nosnosti je nutno na polystyrén položit další vrstvu na např. beton, OSB desky apod. Tím se výška místnosti dále sníží. Aby bylo dosaženo obvyklé výšky cca 240 – 260 cm bude zřejmě nutno stávající betonovou podlahu odstranit a  novou vyhloubit cca 60 cm pod úroveň podlahy stávající.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení podlahy v bytě z 50. let

Dotaz: Dobrý den, prosím o radu, jakým způsobem správně zateplit podlahu v bytě (bytovka o 4 bytech z padesátých let)nad sklepy, sušárnou a bývalou prádelnou (sklepy a ostatní prostory pod bytem jsou vlhké a studené). Skladba podlahy je: betonová vrstva cca 10cm na betonových trámech, na této vrstvě betonu je trámkový rošt vysoký cca 11cm s roztečí 70cm, mezi nimiž je nasypaná škvára a celé je to zaklopené prkny. Nyní jsou prkna vytrhána, škvára odvezena a trámkový rošt demontován, takže je prostor pro vnitřní zateplení cca 12cm (tedy mám betonovou podlahu nyní 12cm pod původní pochuznou podlahou z prken). Cílem nové podlahy bude tepelná izolace a zamezení tvoření plísně na stěnách u podlahy. Je správně na beton položit PE folii (nebo IPU)až cca 4cm hluboko do stěn (vytvořím drážku ve stěně těsně nad betonovou podlahou)z důvodu zamezení vzlínání vlhkosti ze sklepa do stěn bytu, na to původní trámkový rošt do něhož je vložena minerální vata (12cm),zaklopené původními prkny a ně položena vrstva 12mm OSB desek na níž by byla plovoucí podlaha? Nebo doporučujete jinou skladbu podlahy (zateplení ze strany sklepa není bohužel možný)? Kam PE folii, paro-nepropustnou a kam paro-propostnou? Děkuji za brzkou odpověď. PN

Naše odpověď: Zateplení stropu nad nevytápěným prostorem sklepa by bylo vhodnější zespodu pod nosnou betonovou deskou, ale když je dostatek prostoru nad podlahou, lze postupovat i shora.

Navržené řešení provést lze, ale není ideální. Důvodem odizolování stropu asfaltovým pásem je patrně obava z vlhkosti ze sklepa. Přitom hodláte použít původní trámky – pokud by byly vystaveny vlhkosti, byly by patrně nahnilé. Zdá se, že vlhkost (plíseň) se objevuje především na obvodové zdi, což souvisí jednak s malou tepelně izolační schopností obvodového zdiva a s tepelným mostem v místě uložení betonového stropu. Myslím, že se jedná spíše o vlhkost zkondenzovanou, která se objevuje v zimě. Dřevěné trámky v kontaktu s obvodovou zdí mohou být pak vystaveny většímu množství kondenzátu. Vložení pásu IPA a jeho vytažení na spodní část stěny toto nevyřeší. Riziko hnití dřevěných prvků v podlaze také ne. Zaklopení podlahy OSB deskou vnitřek difúzně uzavře, což může zhoršit vysýchání případných kondenzátů a více ohrozit dřevo. Pokud by se tedy popsané řešení použilo, bylo by potřeba dřevo řádně chemicky ošetřit a hlavně zateplit tepelný most u stěny. Nevýhodou je vysoká nasákavost minerální vaty použité mezi trámky a pak i to, že v místě trámku izolace chybí, je zde tedy vytvořen lineární tepelný most, kudy bude teplo unikat.

Jako vhodnější bych považoval zateplení za použití podlahových desek EPS s tím, nášlapná vrstva by byla provedena suchou vrstvou z desek OSB nebo i jiných (Cetris, podlahový sádrokarton apod.). Izolace pak bude v souvislé vrstvě bez přerušení trámkem. Drážku vytvořenou do stěny u podlahy 4 cm bych využil pro vložení desek XPS 4 cm se vzdušnou tenkovrstvou omítkou na tkaninu. Tepelné izolace by tedy vytvořily jakousi „vanu“. Výmalby jen vysoce paropropustné, vápenné. Tepelný most by samozřejmě bylo lépe vyřešit zateplením zvenku, to se ale patrně neplánuje.

Pokud jde o materiály a tloušťky izolace - současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru (sklep) 0,60 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,40 (W/m².K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,30 až 0,20 (W/m².K).

Při použití běžných podlahových EPS je pro splnění minima nutná tloušťka desek 8 cm, pro doporučení normy 10 cm a pro nízkoenergetický standard 16 cm. V případě podlahového vytápění alespoň 16 cm.

Na výběr jsou polystyrény expandované (EPS) určené pro použití do podlah nebo polystyrény extrudované (XPS). Běžněji používané a levnější EPS se vyrábějí v několika pevnostních variantách (50,70,100, 150, 200 – udává pevnost v kPa). XPS na rozdíl od EPS má vyšší pevnost (300, 500, 700) a minimální nasákavost. Proto se používá tam, kde hrozí vlhkost, nebo je vyšší zatížení. V poslední době se začínají používat i takzvané šedé polystyrény. Jedná se o EPS s přísadou uhlíkových nanočástic, které zvyšují jeho tepelně izolační schopnost. Mohou nahradit podlahové izolační dílce z polyuretanu (PU), které se používaly tam, kde bylo potřeba zajistit větší tepelnou izolaci při malé tloušťce. Tepelně izolační vlastnosti polystyrénů udává tepelná vodivost Lambda (W/m.K), která se podle typu pohybuje v rozmezí u EPS 0,038-0,042, XPS 0,035-0,040, šedý EPS 0,032, PU desky 0,032 – 0,028. Při použití lépe izolujících desek lze tedy o něco snížit i tloušťku izolace.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Izolace staré kamenné zdi

Dotaz: Dobrý den, rád bych se Vás zeptal na technologický postup při opravě staré kamenné zdi, složení kámen a hlína šířky 60 cm, rozměr místnosti 6x10m.Nad místností je prázdné nepoužívané patro, dříve sýpka, pak již střecha. Zdivo je neodizolované a podlaha uvnitř místnosti je 1,5 m pod úrovní sousedního dvora. Dům je postaven jako řadový, původně zaměřen na zemědělství. Soused si před 15 lety dvůr zvedl a nepoužil žádnou izolaci, zasypal zeď - dal tam beton a vše možné. Zeď je vysoká asi 7 metrů a je západní strany. Dešťová voda stéka po zdi k základům. Zeď je nepopraskaná v dobrém stavu - ale v rohu místnosti ovšem vlhne a v zimě v rohu promrzá skrz, v místnosti se dosud nikdy netopilo. V místnosti jsou klenuté stropy, které bych rád zachoval. Uvnitř jsem místnost obkopal a použil odvodňovací hadici v hloubce 60 cm, kterou vytáhnu v rohu místnosti funkcí sacího komínu. Začínám zeď podkopávat, s tím, že chci zeď odizolovat, ovšem kam mám izolaci spádovat? Zdá se, soused nepovolí vstup k naší zdi z jeho strany.Uvažuji také o strhnutí celé zdi s tím, že se pokusím stropy podepřít. Chtěl bych původní chlív omítnout a připravit na trvalé bydlení. Prosím o radu jak postupovat s izolací zdi, mám pokračovat v podkopávání, jaké zateplení zdi a jaké zvolit vhodné topení.

Naše odpověď: Prioritu stavební přípravy pro budoucí zřízení obytné místnosti v daném prostoru je nutno vidět v důsledném odvlhčení zdiva.

Pak až přijdou na řadu úvahy o způsobu zateplení. Pokud by se obvodová stěna měla zachovat, pak je nutno provést drenážní systém na straně zásypu od souseda, který bude dobře odvodněný. Dále bych zde doporučil vytvoření větrané vnější svislé dutiny pod úrovní terénu, která bude postupně vlhkost zdiva snižovat. To se neobejde bez souhlasu souseda se vstupem na jeho pozemek. Jedná se o práce související se řádnou údržbou objektu, vstup nemůže odmítnout, druhá věc je vnější zateplení, které by zasáhlo do jeho pozemku. V takových případech si lze pomoci zateplením zevnitř.

Prováděné odvětrávání z vnitřní strany ve štěrkovém zásypu je také správný postup. Rád bych ale zdůraznil, že je potřeba mít jasný koncepční návrh prováděných opatření. Je potřeba vyjít ze stavebního průzkumu na místě, zhodnocení stavebních možností a na základě toho vypracovat optimální variantu, která bude sestávat z jednotlivých navazujících řešení - drenáží, odvětrání nebo hydroizolace, odstranění tepelných mostů, tepelné izolace stěn, řešení povrchů a samozřejmě i instalací, především topení, které zase ovlivňuje řadu věcí. Může být podlahové, stěnové apod. To je nejlépe zpracovat projektem, nebo alespoň koncepčním návrhem.

K dotazu, zda pokračovat v kopání – záleží na tom, jak se bude provádět hydroizolace, nebo zda se použije separační nopová fólie a nebo se přistoupí k provedení svislé odvětrávané dutiny. To je potřeba si rozhodnout předem. Dobrou účinnost pro odvlhčení suterénního zdiva bude mít třetí způsob. Používá se k tomu systém z „IPT desek“. Jedná se o profilovanou desku z HDPE, vysokou 7 cm. Tím se vytváří dutina 7 cm u zdiva. Do dutiny se přivádí vzduch soklovou mřížkou a odvádí svislým vedením tak, aby převýšení přívodu a odtahu zajistilo proudění. Toto je potřeba mít dobře navržené a měl by to stanovit specialista na místě, ideální je zpracovat jednoduchý projekt. Podrobnější popis je j v jiných odpovědích v poradně.

V případě provádění separační nopové fólie se nebude jednat o aktivní odvětrání suterénního zdiva. Folie s malou výškou nopu má především separační funkci o určitý odvod vlhkosti zajistí také. Je potřeba dodržet stanovené technologické zásady provedení. Na internetu jek tomu dost informací a ke stažení základní detaily, například na www.gutta.cz.

Hladkou fólií se provádí klasická hydroizolace. Pak je potřeba stanovit způsob provedení svislé a vodorovné hydroizolace zdiva (z jaké strany, skladby jednotlivých konstrukcí), dále způsob propojení vodorovné a svislé (podříznutí, injektáž apod.) a vyřešit i detaily návazností izolace, úpravu podkladu pro její provedení a další.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Solární ohřev TUV

Dotaz: Dobrý den, začínamé stavět dům a uvažuji o solárním ohřevu TUV, ale nemůžu se v hodně věcech zorientovat. Dům je pro tři osoby, podlahové vytápění kondenzačním plynovým kotlem a krb s teplovzdušnými rozvody. Střecha otočena na jih. Jak velký zásobník na TUV a je možno ho místo elektrikou dohřívat kotlem, nebo jsou i přímo plynové? Kolik a jaký druh panelů je pro celoroční provoz nejvhodnější (ploché vakuové, vakuové trubice, vakuové trubice kondenzační)? Děkuji za odpověď. MB

Naše odpověď: Pokud uvažujete o solárním ohřevu teplé vody, je možné provést instalaci trivalentního zásobníku, který budete nahřívat ze solárních kolektorů, el. energií a nebo z plynového kotle. Tuto volbu bych považoval za nejkomfortnější. Velikost zásobníku pro tři osoby by byla cca 200 – 300 l. Solární výměník o ploše 1 – 1,2 m2 osazený ve spodní části zásobníku. Uprostřed osadit topné těleso pokud možno třífázové a výměník pro ohřev plynem by byl v horní části zásobníku.Kolektorové pole se bude skládat z dvou až tří kusů solárních plochých kolektorů o ploše 5,1 – 6 m2 se selektivní vrstvou.

Je zbytečné pro ohřev teplé vody osazovat vakuové ploché nebo trubicové kolektory. Tuto výhodu oceníte hlavně v zimních měsících, kdy dojde k namrzání trubic bez možnosti odstranit námrazu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Solární energie" najdete ZDE.