Na co jste se ptali v energetické poradně?: 56. díl

Dotaz na téma: Technologie pro opravu stávající izolace

Dotaz: Dobrý den. V letošních mrazech se nám v našem 8 let starém bytovém domě začala objevovat v bytech pod půdou černá plíseň na stropě. Půda je jinak suchá, není obytná, má zhruba 400 m². Izolace je tvořena z minerálních desek cca 18 cm vysokých položených mezi trámy. Pod nimi je parotěsná folie a dále sádrokartonové desky na plechovém roštu. Bylo zjištěno, že izolace byla provedena poměrně špatně - na mnoha místech jsou škvíry, některé desky správně nelícují, pravděpodobně asi ani nedoléhají ke krajům střechy. Stropy nejsou pochozí a v rozích jsou těžko přístupné, část půdy dále není běžně dostupná - při opravě bude zapotřebí udělat několik vstupních otvorů do lepenkové střechy. Jaké jsou za těchto okolností použitelné technologie pro opravu stávající izolace. Předem velice děkuji za informace. LM

Naše odpověď: Plísně se objevily v místech, kde došlo ke kondenzaci vzdušné vlhkosti z interiéru. Na vině budou tepelné mosty, tedy místa, kde je tepelná izolace nedostatečně provedená. Z Vašeho popisu vyplývá, že provedení je i na první pohled problematické. Aby tepelný most byl dostatečně vyřešen, musí být tepelně izolační vrstva souvislá, bez přerušení musí dobře vyplnit celý prostor. Veškeré mezery v izolaci vedou chlad k podhledové konstrukci, ta je pak prochlazená a povrchová teplota v interiéru v těchto místech je pak pod teplotou rosného bodu vnitřního vzduchu.

Problematické je i to, že tepelná izolace je vložena pouze mezi trámy. Znamená to, že každý trám vytváří systémový lineární tepelný most. Správné provedení vypadá tak, že další vrstva tepelné izolace probíhá ještě bez přerušení v rovině na trámy. Někdy se ještě vkládá tepelná izolace i nad sádrokartonový podhled, tedy pod trámy, kde vytváří také do jisté míry souvislou plochu, nicméně tepelné mosty tvoří závěsy roštu, nebo ocelový rošt sám – záleží na konkrétním provedení.

Ještě k vlastní tloušťce izolace 18 cm - zateplení stropní konstrukce pod nevytápěnou půdou vychází z požadavků současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – požadavky. Ta stanovuje tři hodnoty pro stanovení tepelné izolace – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou výstavbu. Jedná se o hodnoty U (součinitel prostupu tepla, jednotkou je W/m².K) pro jednotlivé ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od dříve užívané hodnoty R - tepelný odpor).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m².K). Pro nízkoenergetickou výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m².K).

Popsané řešení bude nanejvýše na minimální hodnotě, ale spíše někde mezi 0,35 až 0,30 (musí se zohlednit vliv tepelných mostů). Doporučil bych dostat se na hodnotu pod 0,20 (W/m².K). Tedy provést ještě jednu vrstvu tepelné izolace jak výše popsáno a to cca 12 cm další souvislé vláknité izolace.

Chyby při provedení stávající izolační výplně je potřeba opravit – dotěsnit špatně provedená místa. Nepřístupná míst bude tedy potřeba odkrýt, jinak se tepelný most stěží zateplí. Určitou variantou je použít foukanou izolace – například provádí Izolace Polná s.r.o. Případné provedení podlahy pro využívání půdy je lze pak provést buď vložením izolace do dřevěného křížového roštu, který bude shora zaklopen prkny na sraz. Mezery mezi prkny zajistí odvod vlhkosti. Předpokládám ale i tak, že stávající parozábrana je provedena dobře.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Jak čelit opotřebení a zastarávání oken

Dotaz: Zdravím Vás.Mám 13 let novostavbu s eurookny,tenkrát nejlepšími:) na Pragothermu,dnes poškozená barva, nevyhovující prostup tepla,k 1.6 až 2.8. Vstupní dveře rozpraskané ve spojích. Jak čelit opotřebení a zastarávání faktickému i morálnímu(1 těsnění, prostup tepla). Zakoupil jsem jedno nové, plastové trojsklo k 0.5. Nebe a dudy! Dnes bych volil plast, nebo dřevo-hliník(cena). Co s tím? Kam směřuje další vývoj? Děkuji vřele za Váš čas. PN

Naše odpověď: Standard výrobků pro stavebnictví roste. U oken pozorujeme velký pokrok. Zlepšení tepelně izolačních vlastností staršího okna lze dosáhnut výměnou skel. Vyjít lze z možnosti stávaného europrofilu, který je osazen dvojsklem. Například při tloušťce 4-16-4 je variantou použít sklo typu Heat Mirror 4-8-fólie-8-4. Výhodou tohoto zasklení je, že nezatížíme rám větší vahou skla než dosud, ale součinitel prostupu tepla Ug je na úrovni dobrých trojskel. Těmito skly se obšírně zabývá například firma Izolační skla (www.izolacniskla.cz).

Druhá věc je použití tohoto skla do stávajícího rámu, který vykazuje značné opotřebení. V případě mechanického poškození oken například ve spojích, deformace rámů a křídel a netěsností při dovření by snad bylo lépe pořídit okna nová.

K opotřebení povrchové úpravy u dřevěných oken dříve či později dojde a okna vyžadují údržbu. Jisté je, že kvalita transparentních lazur mohla a může být různá. Okna orientovaná na jižní stranu jsou rovněž více vystavena namáhání osluněním, takže použité laky musí mít vysokou odolnost UV záření. Při následném přetírání zabudovaných oken se rovněž patrně nedosáhne kvality ošetření rámu jako v lakovně. Opravný nátěrový systém a technologický postup by měl stanovit specializovaný výrobce laků.

Významný posun oproti minulosti je také v osazování oken a řešení tepelného mostu v osazovací spáře. V současnosti se standardem stávají parotěsné pásky pro zamezení vnikání vlhkosti a kondenzace v osazovací spáře a těsnící fólie na vnější straně spáry. Je potřeba počítat s dostatečným prostorem pro zateplení ostění (min. 4 cm XPS) a lépe lze provádět i napojení na omítky použitím promyšlenějších profilů, například firmy Europrofil s.r.o. (www.eps-profil.com). Více o oknech například v magazínu www.nazeleno.cz.

Další dotazy a odpovědi na téma "Oken" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení střechy

Dotaz: Dobrý den, chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně zateplení střechy. Střecha je strmá (cca 50°). Skladba: krytina (SK1), térpapír (nepískovaný), bednění, krokve. Střecha je bez provětrávané mezery. Má představa o zateplení je dát minerální vatu mezi a pod krokve v celk. tloušťce 24 cm, na to parozábranu a SDK. Chci se zeptat, zda-li je potřeba mezi bedněním střechy a izolací ponechat provětrávanou mezeru (cca 2-3 cm)? Předem děkuji za odpověď. JP

Naše odpověď: Bezpečnost dodatečně zatepleného střešního pláště bude záviset jednak na neschopnosti skladby odvádět vlhkost a pak na kvalitě provedení parozábrany.

Pokud jde o tloušťku izolace - současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro šikmou střechu strmou nad 45° s podkrovím 0,30 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m².K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m².K).

Rozhodně by se měla splnit alespoň hodnota doporučená 0,20 a dobře vyřešit návaznosti izolací, aby nikde nebyly tepelné mosty. Plánujete vložit izolaci mezi krokve i pod ně, to je správně. Při plánované tloušťce celkem 24 cm by se hodnota U měla blížit doporučení, záleží na vlivu krokví a provedení roštu pod krokvemi. Snad bych doporučil trochu na izolaci přidat.

Rozhodující co můžete určitě ovlivnit je provedení parozábrany tak, aby byla maximálně vzduchotěsná. To je dost obtížné, navíc nelze jednoznačně říci, zda bude střecha nad bedněním dostatečně odvětrávat vlhkost.

Pokud by se mezi izolací a spodní stranou bednění ponechala větraná mezera, bude odvod vlhkosti jistě dobře zajištěn, otázkou však je, do jaké míry bude tato mezera odvětrávat. Bude-li uzavřená, princip zůstane stejný a vlhkost bude moci odcházet jen netěsnostmi přesahů lepenky, součinitel difúze lepenky neznáme, ale bude určitě o dost nepříznivější než u současných vysoce paropropustných pojistných fólií. Možnosti jsou - zajistit provětrání vytvořené mezery přívodem vzduchu na hraně střechy a odvodem u hřebene. Nemělo by však docházet k proudění vzduchu do vláknité izolace, to snižuje výrazně schopnost tepelně izolovat. Pak by tedy bylo potřeba chránit izolaci protivětrnou fólií. Tím se provedení dost komplikuje. Zaměřil bych se tedy na dokonalé provedení parozábrany.

O provádění parozábran naleznete více v jiných odpovědích v poradně, nebo v technologických návodech výrobců fólií. Nahlédněte například na výrobky www.dorken.cz, zajímavé je právě řešení parozábran pastovitou stěrkou.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Plíseň v chatě a dodatečné zateplení chaty

Dotaz: Dobrý den, rádi bychom provedli zateplení staré zděné chatičky. Stěny jsou pravděpodobně z plných cihel na kamenných základech. Úroveň podlahy přízemí je cca 1,6m nad stávajícím terénem. Stavba stojí na pískovém povrchu, kde téměř ani tráva neroste, tak nevím, proč je zdivo tak vlhké (když vlhkost nemá z čeho vzlínat). Přesto je zdivo dost vlhké a uvnitř se tvoří plíseň. Jediné, co mě napadá je že plíseň vzniká kvůli tomu, že je místnost velice malá, stěna zastavěná postelemi, skříněmi apod., špatná orientace (S a V) a odvětrávaná pouze malým okénkem - tedy zkrátka kvůli špatnému odvětrání a prodění vzduchu. Venkovní omítka je břízolitová. Ráda bych se zeptala, zda je možné instalovat minerální vatu přímo na stávající přízolitovou omítku. Nebo jestli je nutné tuto omítku nejdříve odstranit. Případně co by mohlo být ještě příčinou vlhkého zdiva a plísní. Předem moc děkuji za radu. AK

Naše odpověď: Dle Vašeho popisu nelze vyloučit žádnou z těchto možností: Vlhkost může vzlínat základovou kamennou konstrukcí, chybí izolace proti zemní vlhkosti. Prostor je nedostatečně větrán. Uzavření chaty v době nepřítomnosti má za následek vysokou vlhkost vzduchu v interiéru, vlhkost pak kondenzuje na chladných zdech. To může nastávat i v létě, kdy v chladných dnech zdivo prochladne. Nejčastěji se to však děje při jarním větrání, kdy zdivo z plných cihel je ještě hodně prochladlé a do chaty se pustí vlhký teplý vzduch. Nábytek u stěn a postele zhoršují přístup vzduchu a odvětrání povrchů.
Břízolitová omítka je poměrně málo propustná pro odvod vlhkosti ze zdiva, vlhkost se ve zdivu zadržuje.

Zateplení minerální vatou na vlhkou zeď bych spíše nedoporučil. Je pravda, že minerální vata je dobře paropropustná, ale je nasákavá. Povrchové úpravy pak takovou propustnost pro vodní páry nemají a v případě kondenzace ve vatě dochází ke snížení její izolační schopnosti. Aby zdivo lépe odvětrávalo vlhkost de exteriéru, bylo by lépe omítku odstranit. Možná pak i dojde k částečnému vyschnutí zdiva, pokud se jedná o vzlínání.

Odstranit je potřeba i vnitřní omítky napadené plísněni. Lepší službu udělají vzdušné, čistě vápenné omítky se sanační přísadou a výmalba pouze hašeným vápnem. Pokud jsou na stěnách hlinkové malby nebo dokonce tapety, jsou to všechno materiály, které nabírají vlhkost a měly by přijít pryč.

Vnější zateplení lze provést použitím šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na  polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost Lambda 0,031 W/m.K a faktor difúzního odporu je 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo docházet. Baumit vyrábí i systém se sanačním účinkem, který na mírně vlhkém zdivu působí proti vlhkosti jako sanační omítka.

Pokud by měla konstrukce zůstat difúzně otevřená, nejvhodnější variantou je zateplení difúzně otevřenou odvětrávanou fasádou s obkladem a větranou mezerou. Tedy tepelná izolace z desek minerální vlny do roštu (nelepí se) a obklad dřevo, plastové fasádní prvky (Vinyl Siding), obklad z vláknocementových desek (Beternit), Cetris desek a další.

V každém případě doporučuji poradu se specialistou na místě, který provede prohlídku objektu a posoudí stavebně technický stav. Následně by měl doporučit nejvhodnější variantu.

Další dotazy a odpovědi na témata "Zateplování starších budov a Kondenzace a plísní" najdete ZDE a ZDE.