Na co jste se ptali v energetické poradně?: 59. díl

Dotaz na téma: Chlazení fitnesscentra

Dotaz: Dobrý deň, prosím o radu ohladom chladenia vzduchu v budove. Staviame fitness centrum, nakolko nie je plyn k dispozícií, máme naplánované kúrenie peletiz. kotlom. Klimatizácií sa vyhýbame aj akému koľvek fúkavému typu chladenia.. kvoli cvičiacim. Rada by som namontovala do stropu trubky ako na podlahové vykurovanie, ale chcela by som aby trubky boli naplnené solankou alebo nejakou chladiacou látkou - na princípe ako fungujú chladničky.. Viem, že toto by bolo možné, ak by som mala tepelné čerpadlo.. Dalo by sa takéto niečo realizovať na peletiz. kotol v kombinácií so solárym ohrevom alebo elektrikou? Ak áno, pri budove s jedným nadzemným podlažím celkom cca 400m², peletiz. kotol je naplánovaný 32 kW by neboli náhodou vysoké náklady na elektrinu? Prosím o radu ako by som svoju situáciu mohla efektívne riešiť. Fúkavý typ vzduchu chceme vylúčiť, ale čo potom s výmenou vzduchu? Veď aj tam to fúka.. Ďakujem za láskavé usmernenie… IK

Naše odpověď: Jde o tzv. přenos tepla konvekcí a sáláním. Ohřátý vzduch stoupá vzhůru ke stropu, kde se od chladícího stropu ochladí a vlivem konvekce změní směr a vrací se ochlazený zpět do prostoru, kde pobývají lidé. Vlivem této konvekce vzniká přirozená cirkulace vzduchu uvnitř místnosti. Tento systém však předpokládá, že v místnosti není nainstalován nucený přívod resp. odtah vzduchu a nucená výměna vzduchu se uskutečňuje pouze infiltrací. To je v případě tělocvičny otázka, potřeba výměny vzduchu je závislá na počtu lidí a bude jistě větší.

Dále jsou zde další podmínky – chladícím stropem nelze odvádět tzv. vázané teplo a je zde nebezpečí vzniku kondenzace vodní páry na povrchu chladící konstrukce. První problém se řeší kombinací chladících stropů se zapojením centrální vzduchotechniky. Kondenzace je řešena teplotou náběhové vody do systému, tak aby byla vždy zajištěna teplota chladící plochy nad teplotou rosného bodu. V obytných budovách je teplota rosného bodu okolo +16 °C. Trvalé zajištění teploty nad rosným bodem na sebe váže opět další výhody a nevýhody. Nevýhodou je omezený chladící výkon z 1 m² akční plochy - max. 80 W/m². Naopak výhodou je snížení spotřeby energie a možnosti využití alternativních zdrojů chladu (nejen vodovod, ale například studna).

Z toho plyne, že solanka není vhodným chladícím médiem, systém musí být navržen tak, aby ze stropu nekapal kondenzát. Kombinovat do systému peletový kotel ani elektřinu nelze nebo nemá význam. Nabízejí se typová řešení, například od firmy Rehau, která dodává akustické chladící podhledy. Jedná se o stropní děrované panely na bázi sádrokartonu, ve kterých jsou osazeny trubky pro rozvod chladícího media. Návrh systému větrání a chlazení je předmětem projektu, který musí zpracovat specialista, který zná tuto technologii a vyřeší i nucené větrání a vytápění.

Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Drenážní systém kolem RD

Dotaz: Dobrý den. Realizuji drenáže kolem rd a můj dotaz zní, jestli je vhodné do výkopu položit textilii tak aby na jejím dně byla drenážní hadice obsypaná štěrkem a textilie přeložená přez vrch tak, že tvoří jakoby celoplášť této soustavě. Podloží je jílovité. VČ

Naše odpověď: Dno výkopu se před položením drenáže zatěsňuje. To lze nejsnáze provést z betonu, ve kterém se vytvoří žlábek, aby voda stékala k drenážnímu potrubí. Zatěsnění dna lze provést i fólií, nebo utěsněním jílem. Důvodem je, aby voda nepodtékala pod stavbu, ale byla spolehlivě odváděna drenážním systémem. Vlastní potrubí se používá v profilu 100 až 125 mm, flexibilní děrovaná PVC hadice. Geotextilií se oddělí svah výkopu, aby se nemísila zemina se štěrkem. Do výšky asi 30 až 40 cm nad potrubí je vhodné použít hrubý čistý štěrk (fr.32-63 mm). Přes něj geotextilie (postačí menší gramáž) a pak štěrk menší frakce. (16-32 mm). Ten je nejlépe dosypat až pod okapový chodník.

Zásyp se provádí stejnoměrně tak, aby geotextilie oddělovala štěrkové těleso od zeminy v celé výšce zásypu. Zásyp se po vrstvách hutní vibrační deskou. Pokud se jedná o suterénní stěnu k temperovanému nebo vytápěnému prostoru, měla by zde být tepelná izolace a mezí ní a štěrkem separační nopová PE fólie. Pokud se jedná o líc základového pasu, bude zde rovněž tepelná izolace z XPS (alespoň 10 cm) a separační nopová PE fólie. Základ má být tepelně izolován do hloubky 80 cm pod upravený terén. Tepelná izolace základu navazuje na izolaci soklu a stěny tak, aby zde nevznikl tepelný most.

Na všech lomech drenážního systému se provedou revizní šachty. Slouží k případným revizím nebo čištění a postačí je provést z trubky PVC KG 200 až 250 mm nastojato do betonového dna, v jehož úrovni je zavedena drenáž. Shora pak plastové nebo litinové víko. Tyto šachty se vyrábí i typové, v systému jsou patrně dražší. Spád drenážního potrubí by měl být minimálně 1%, lépe 2%.

Na zaústění drenáže do dešťové nebo jednotné kanalizace by se měla provést šachta, drenáž by měla být alespoň 20 cm nad kanalizačním potrubím, aby do systému nevnikala přívalová voda. Při vyústění na terén se zřídí výtokový objekt. A zpevní se odtok od něj. V případě že spády nevychází dobře, doporučuji svěřit návrh projektantovi.

Další dotazy a odpovědi na téma "Sanace spodní stavby" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Úprava špalety u VKZS dříve osazených nových oken

Dotaz: Dobrý den, bydlíme ve zděnném domě(bytovka), kde máme asi 3 roky plastová okna. Tloušťka zdí je 50 cm, okna jsou usazena uprostřed. Bude se zateplovat, tloušťka izolace bude 14 cm. Řešíme, zda okna ponechat v původním místě nebo je předsadit? Pokud okna ponecháme, bude v místnostech dostatek světla a nenaruší to systém zatepení? Děkuji moc za odpověď. TK

Naše odpověď: Je škoda, že se při montáži oken na budoucí zateplení nemyslelo. Pokud by okna zůstala kde jsou, bude po zateplení hloubka vnější špalety cca 35 cm a to je již poměrně dost. Méně to bude vadit v případě, že se jedná o velká okna, řekněme alespoň 150/180 cm. V každém případě ke zhoršení denního osvětlení v místnostech dojde a záleží samozřejmě i na poměru plochy okna k podlahové ploše a na hloubce místností. U menších oken to bude již podstatné zhoršení. Při ponechání oken ve stávající pozici jsou možnosti eliminace v barvě špalety. Například v barevném řešení fasády udělat špaletu a rámování v hodně světlém odstínu. Dobrá zkušenost je se úpravou boční špalety skosením, nebo do oblouku. To se samozřejmě projeví ve vzhledu fasády a muselo by to tak být na celé bytovce.

Například tedy při zateplení v tl. 14 cm by poloměr oblouku byl 12 cm. Aby nebyl v osazení velký tepelný most, je potřeba myslet na zateplení špalety min. 4 cm izolantu, tedy bude potřeba odříznout omítku ostění (i nadpraží) tak, aby nedošlo k velkému překrytí rámu, optimálně je 2 cm. O ty 4 cm přesahují tedy fasádní desky za seříznuté ostění. 4 cm izolantu pak vyplní prostor mezi přesahem desky a oknem – je to typový detail, najdete ho v technologickém předpisu pro fasádní systémy ETICS. Odebrat se musí i pod parapetem, aby se pod nové plechy vešlo rovněž 4 cm XPS. Všechny mezery se musí dokonale vyplnit PU pěnou.

Pokud se bude hýbat s okny, bude to dražší a bude záležet na opatrné manipulaci, aby se nepoškodila. Kdyby se používaly osazovací těsnící parotěsné a difúzní pásky, musela by se okna dokonale očistit a stavebně kvalitně upravit špaleta, což zabere i čas. Zase by se to muselo udělat se všemi okny na domě, rozdíly v osazení by na fasádě byly dobře vidět.

Osazení oken lze provést i bez použití pásek (dnes patrně rovněž nejsou), Nová pozice by byla patrně nejvhodnější ve stávajícím líci fasády s přesahem izolantu 2 cm přes rám. Kotvení oken v líci by mělo být na kotvy (ne na šrouby).

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.