Na co jste se ptali v energetické poradně?: 61. díl

Dotaz na téma: Zřízení odběrného místa

Dotaz: Dobrý den. Koupil jsem pozemek v územním plánu obce je zahrnut jako stavební. Pozemek je financován stejně jako budoucí stavba hypotečním úvěrem a pozemek je v zástavě banky. Po žádosti o zřízení odběrného místa pro el. energii, nám bylo sděleno, že pro nás i ostatních 9 stavebních parcel není dostatečná kapacita. Hypoteční úvěr musím vybrat do roku a čtvrt a ČEZ se rozhodl vzniklou situaci řešit výstavbou nové trafostanice. To ovšem zahrnuje sepsání věcných břemen vlastníků pozemku, přes které by měl kabel VN vést. To je pro nás co chceme stavět nemyslitelné, protože to bude, jak se potvrzuje už teď běh na dlouhou trať a času na vyčerpání hypotéky je málo. Je zřejmé,po konzultaci s odborníkem na el. sítě, že tuto situaci lze prozatimě vyřešit i jinak a  uchazeči, kteří na těchto pozemcích chtějí stavět, by mohli být připojeni. Jak máme postupovat, aby nám ČEZ vyhověl a než se celá stavba trafostanice zrealizuje, vyřešil nejdříve náš problém. Má ČEZ nějakou povinost nás připojit, když ta možnost tady je? Už opravdu nevíme co s tím dělat. Děkuji za odpověď. DK

Naše odpověď: Povinnost připojit zájemce na distribuční el. síť je stanovena zákonem č. 458/2000 Sb. ((energetický zákon) vč. změn a to v § 24 a odst. (10) písm. a, kde je uvedeno: (10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen a) připojit k  distribuční soustavě zařízení každého a  umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o  to požádá a splňuje podmínky připojení a  obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s  výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy.

Zákon nestanovuje žádný termín, do kterého má být žadatel připojen. Podmínky připojení stanovuje provozovatel distribuční soustavy. Pokud bude poukazovat na nedostatek kapacity zařízení, bude obtížné prokázat opak. Situaci je možno řešit pouze jednáním s provozovatelem distribuční soustavy, nejlépe s návrhem na alternativní, byť dočasné řešení.

Další dotazy a odpovědi na témata "Energetické poradny" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení střechy

Dotaz: Dobry den, mam dotaz k nejlepsimu provedeni zatepleni strechy v danych podminkach. Dum jsme koupili ve fazi hrube stavby a oproti projektu bych chtel trochu vice zateplit. Dle projektu melo byt zatepleni strechy 160 mm vaty mezi krokve a pod krokve 80. Nicmene toto zatepleni nesplnuje podminku 1:4 pro umisteni parozabrany mezi vrstvy - hned pod krokve. Navic chci pod krokve dat 100 mm. Pricky jsou jiz postavene, takze bud vsechny urezat, aby parozabrana mohla byt natazena zcela pod izolacemi nad sadrok. podhledem prubezne (bude porusena vruty), nebo me napadlo reseni misto sadrokartonu pouzit OSB, ktere maji vyssi difuzni odpor a hned nad OSB jeste pro jistou parozabranu, ktera se bude muset stejne porusit vruty, Nicmene tato skladba mi prijde vhodnejsi, ze zastavi pripadnou vlhkost z interieru jiz pred podkrokevni izolaci a navic bych chtel OSB natahnout lepidlem, siti a nastukovat. OSB na me pusobi papirove. Muzete mi prosim poradit, jestli je toto reseni vhodne, nebo existuje jednodussi s kvalitni? Tento podhled bych pripevnil dreveny rost pricne na krokve a vaznice. Dekuji. OK

Naše odpověď: Větší tloušťka tepelné izolace ve střešním plášti bude lépe vyhovovat z hlediska doporučení normy. Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak). Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro šikmou střechu do 45^o s podkrovím 0,24 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m².K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,15 až 0,10 (W/m².K).

Při výpočtu skutečné hodnoty součinitele prostupu tepla je potřeba zohlednit vliv krokví a dřevěných nebo jiných roštů, které tepelnou izolaci oslabují. Při tloušťce 16 + 10 cm bude orientačně (pro přesný výpočet se musí zadat více rozměrů a detailů provedení) součinitel U kolem 0,20 (W/m².K). To je mezi minimem a doporučením.

Pokud budou v prostoru za parozábranou vedeny instalace (nejspíše EI), pak dochází ke značným netěsnostem v místě průchodu kabelů a osazení zdrojů v podhledu (týká se zpravidla rovné části podhledu). Z toho důvodu se skladba doporučuje tak, aby byla vytvořena instalační mezera před parozábranou.

Pod krokvemi je tedy druhý příčný rošt z hranolů a na něm osazeny OSB desky. Utěsnění spojů na pero a drážku tmelem, přelepení spár vzduchotěsnou samolepící páskou. Jako jistota je pak možno osadit ještě parotěsnou fólii. SDK podhled je pak odsazen typovým roštem o cca 4 až 6 cm a v tomto prostoru vedeny rozvody. Ten je možno vyplnit následně zase izolací z MV. Dohromady tedy je 16 + 10+ 6 cm tepelných izolací a zlepšení U na cca 0,16 (W/m².K), což je již na hodnotě doporučené. Znamená to jistě zmenšení vnitřního prostoru o dalších několik cm, hotové příčky však tak jako tak hodláte snížit.

V případě provedení dle Vašeho popisu je to také možné s tím, že je potřeba případné prostupy nějak dobře utěsnit. Nabízejí se například výrobky www.dorken.cz, kde je zajímavé řešení dotěsnění parozábran pastovitou stěrkou. Může se to ale i oblepovat páskami. Jen bych se obával pevného spojení OSB desek s roštem na krovu, kdy při deformacích a pohybech dřevěné konstrukce se ty přenesou na OSB desky a povrchová stěrka by mohla praskat. Zavěšený SDK podhled na závěsech dokáže ty pohyby lépe vstřebat, i když samozřejmě především u krovů navržených na hranici povolených průhybů může popraskat i ten.

Další dotazy a odpovědi na téma "Novostaveb a tepelných izolací" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení dřevostavby

Dotaz: Zdědila jsem dřevostavbu k rekreačním účelům. Zahradní domek má stáří 50 let. Bohužel k domku není žádná stavební dokumentace. Dnes přehodnocuji své bydlení a uvažuji v domku bydlet. Chtěla bych tedy zahradní domek zateplit. Na základě výměny oken jsem zjistila: Vnitřní stěny šoši a omítka. Zateplení skelná vata asi 10 cm ter. papít a zvenčí palubky. Prosím o radu jaký materiál by byl nejvhodnější a jaký by měl být postup. Protože je manžel již v důchodu chtěl by si to zvládnout sám. Znovu bych chtěla dát palubky a na jednu stranu domku omítku. Za odpověď předem velmi děkuji. AK

Naše odpověď: Zmíněná dřevostavba – zahradní domek- určitě nebyla určena k celoročnímu obývání. Při úpravě na celoroční bydlení proto bude nutno vyřešit několik nedostatků vyplývajících z původního určení. Jedním z nich je konstrukce obvodových stěn. Tloušťka a materiál obvodových stěn sice nejsou v dotazu uvedeny, ale zmiňovaná tepelná izolace-asi 10 cm skelné vaty a povrch palubky je zřejmě nedostačující. Obvodová stěna by měla splňovat požadavky normy ČSN 73 0540-2. Tato norma určuje součinitele prostupu tepla obvodovými stěnami a to hodnotu požadovanou ve výši 0,30 W/m²K a hodnotu doporučenou pro lehké stěny 0,20 W/m²K Bez bližšího určení stávající skladby obvodových stěn nelze potřebnou tloušťku izolace uvést. Je možno předpokládat potřebnou tloušťku izolace cca 20 cm i více. Přesnější údaj by měl určit výpočtem projektant na základě znalosti složení obvodových stěn.

Další vlastností obvodových stěn a to nejen stěn je tepelná setrvačnost.Tato vlastnost závisí na hmotnosti materiálu obvodových stěn. Při lehkých stěnách je tepelná setrvačnost malá a je proto nutno vytápět delší dobu. Zvýšení tepelné setrvačnosti by bylo možno dosáhnout vnitřní přizdívkou z plných cihel.

Dále je nutno se zaměřit na konstrukci stropu, kudy může unikat až 30% tepla. U stropů většinou nebývá potíž s potřebnou tloušťkou izolace; lze předpokládat potřebnou tloušťku 40–50 cm, pokud to konstrukce domku umožní.

Předpokladem úprav je také únosnost konstrukce domku, aby tato snesla i po 50 letech existence vyšší zatížení např. o tepelné izolace. Z hlediska izolačních vlastností je možno použít polystyrén nebo minerální vatu. Jejich tepelně izolační vlastnosti jsou téměř shodné. Z hlediska hmotnosti se jeví jako výhodnější lehčí polystyrén.

Všechny uvedené úpravy mají přímý vliv na obyvatelnost v zimním období a také na náklady na vytápění.

Další dotazy a odpovědi na téma "Dřevostaveb" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení půdy

Dotaz: Dobrý den, chtěli bycom se zeptat na zateplení klenuté půdy o rozloze cca 100m². Uvažujeme o keramzitu, vzhledem jeho jednoduchosti pokládky bez roštu nebo o vatě. Nevíme jakou májí tepelněizolační vlastnosti keramzit o vrstvě 30cm v porovnání s vatou o vrstvě 24cm. Děkujeme za zodpovězení. LV

Naše odpověď: V závislosti na objemové hmotnosti se pohybuje i součinitel tepelné vodivosti na hodnotě 0,13 – 0,24 W/m.K. Pro udávanou tloušťku vrstvy 30 cm pak vychází tepelný odpor v rozsahu cca R = 1,2 až 2,3 m²K/W

Pro minerální vatu se součinitelem tepelné vodivosti 0,04 W/m.K a uvažovanou tloušťku 24 cm je tepelný odpor R = 6 m²K/W tedy výrazně vyšší.

Izolační vrstva z minerální vaty bude tedy mít lepší tepelně izolační vlastnosti než vrstva z keramzitu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.