Na co jste se ptali v energetické poradně?: 63. díl

Dotaz na téma: Zateplování rodinného domu STAMO 88

Dotaz: Dobrý den, vlastním rodinný domek typu STAMO 88 a chtěl bych ho nějak zateplit, máte s tím někdo zkušenost? údajně je to dům s provětrávanou fasádou, bojím se toho abych neudělal nějakou chybu. PH

Naše odpověď: K této problematice jsem zpracovával odpověď do stavební poradny i-ekis, ze které Vám tímto přikládám výtah. Jedná se o starší typ dřevostavby, která je z pohledu současných požadavků na prostup tepla již nedostatečná. Skladba stěny a použité materiály do jisté míry odpovídají například skladbě starších typových domů OKAL. Na dodatečné zateplení této obvodové konstrukce jsou dva názory. Jeden z nich byl v praxi realizován právě na domech OKAL.

Způsob dodatečného zateplení starších domů OKAL měl zpracovaný výrobce (RD Rýmařov) jako doporučený technologický postup. Spočívá v demontáži vnějšího opláštění z azbestocementových desek a latí a provedení kontaktního zateplení na povrch původního panelu (u Vás to je lignátová deska a bednění). Výrobce zde doporučoval 6 cm EPS desku, lepenou na podklad a kotvení místo hmoždinek kadmiovanými hřeby (s nerez povrchem). Tuto skladbu měl výrobce patrně posouzenou z hlediska kondenzace. Ještě je rozdíl v tom, že OKAL měl 12 cm vláknité izolace, u Vás je vaty jen 6 cm. I takto provedené zateplení je z pohledu nové normy (platí od 2011) již nedostatečné.

Princip spočívá v tom, že izolant nelze lepit na vnější opláštění před provětrávanou mezeru, to logicky nemá smysl. Kromě toho desky na bázi azbestu by měly být odstraněny a ekologicky zlikvidovány, neboť obsahují zdraví škodlivé látky.

Druhá důležitá věc je bezpečnost konstrukce z hlediska kondenzace. Obecné doporučení říká, že v řazení vrstev složené skladby z různých materiálů se má ve směru z interiéru do exteriéru zvyšovat propustnost pro vodní páry. Skladba by měla být difúzně otevřená. Fasádní EPS je poměrně paronepropustný. Faktor difúzního odporu desek EPS 70F je 40 až 70.

To druhé vhodnější řešení tedy vychází z toho, že na konstrukci (po odstranění obkladu) se bude aplikovat izolant s příznivějším faktorem difúzního odporu Jde totiž o funkčnost stávající parozábrany na vnitřní straně. Staré parozábrany nelze považovat za vyhovující, k prostupu vlhkosti do konstrukce bude určitě docházet, je potřeba ji umožnit odvětrání přes vnější vrstvy.

Vzhledem k tomu je nejbezpečnější variantou, v případě obav z kondenzace, zvolit systém odvětrávané fasády. To znamená použít na zateplení vláknité desky z kamenné nebo minerální vlny (14 až 16 cm) a před ně po vynechání 4 cm větrané mezery osadit nový fasádní obklad. Pozornost je potřeba věnovat detailům a tepelným mostům.

Pokud by se volil lepený systém ETICS, tak například použit šedé, difúzně otevřené (děrované) fasádní desky na  polystyrénové bázi. Nabízejí se výrobky Baumit Open Reflect (Baumit) nebo EPS-F-Clima (Weber) a jistě i další výrobci. Tyto desky mají tepelnou vodivost Lambda 0,031 W/m.K a faktor difúzního odpor je 10. Především vysoká propustnost pro vodní páru je příznivá z hlediska kondenzace vodní páry v konstrukci, ke které by v takto zateplené stěně nemělo docházet. Nutné jsou samozřejmě lepidla a fasádní stěrkové omítky s vysokou paropropustností, zajímat se tedy o faktor difúzního odporu i těchto materiálů by měl být pod 40. Vyhoví nanomateriály, některé silikáty a silikony (pozor, nejsou všechny stejné, někdy je výrobce označuje jako vysoce propustné, ale faktor difúzního odporu je třeba i 80 a více).

Tloušťka dodatečného izolantu:
Současná platná norma ČSN 73 0540-2 rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro vnější stěnu lehkou 0,30 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,20 (W/m².K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,18 až 0,12 (W/m².K).

Při zateplení stávající konstrukce například 10 cm izolantu typu EPS 70F bude výsledná hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) maximálně 0,25, což sice odpovídá minimu normy, ale lépe bude dosáhnout na hodnotu doporučenou. To zajistí děrovaný šedý polystyrén s Lambda 0,031 W/m.K. při tloušťce 12 cm. Aby to bylo na nízkoenergetický standard, muselo by se jednat alespoň o 16 cm.

Vyřešit je potřeba zateplení detailu soklu, jinak zde zůstane tepelný most. Použít lze typizovaná řešení (kompletními systémy tohoto typu jsou například Vinyl Siding (www.comfort-siding.cz), na trhu jsou i další typy plastových fasádních profilů s dekorem imitací různých povrchů - Decobrick, Decostone, Vinyplus, Vinybrick, profily Deceuninck a další, které lze použít na sokl. Do roštu pod obklad se vkládá tepelná izolace. Pod terén se použije XPS.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Oprava zateplení podkrovních místností

Dotaz: Dobrý den, prosím Vás o radu k správnému provedení opravení zateplení podkrovních místností.Krokve jsou 100x140. Isolace tam již je, ale jen 80mm desky z mineral. vaty, polystyren, vzduch. mezera…zevnitř zaklopené prkny a palubkovým obkladem, zvnějšku jsou sololitové pásy a na nich černá papírová lepenka(térový papír), vše přitlučené zespodu k latím. Izolaci bych chtěl provádět zvenku střechy(při zachování vnitřních obkladů). Lze nějak instalovat parotěsnou fólii, třeba jen mezi krokve, nebo např. zevnitř přímo na obklad a pak to obložit znovu, nebo použít místo parotěsné fólie OSB desky, nebo to má i jiné řešení? Zvnějšku předpokládám nastavení výšky krokví na 200-220(je dostatečné?, pak hydroizolační fólii na krokve, kontralatě,latě a krytinu zpět atd. Nebo celou izolaci raději nad krokve, kvůli tepelným mostům na krokvích? Děkuji předem za Vaše rady. MČ

Naše odpověď: Variant provedení je hodně a zvolení optimálního řešení vychází z podrobného stavebního rozboru stávajícího provedení. Nejlepší je oslovit nezávislého specialistu, projektanta se zkušenostmi rekonstrukcí střešních plášťů.

K dispozici je ale tak již několik systémů pro rekonstrukce střech shora a dodatečné nadkrokevní zateplení, které prezentují výrobci vláknitých tepelných izolací, které se zde nejčastěji používají. Popsány jsou v technických postupech a podkladech, které si najdete na internetu.

Zmíním systém rekonstrukce a nadkrokevní izolace střechy od firmy URSA. Najdete na jejich webových stránkách v sekci „ostatní prospekty“, katalog „Rekonstrukce šikmých střech“v pdf. Popis provedení je tuším rovněž na odkazu http://tvstav.cz/clanek/619-rekonstrukce-sikmych-strech-shora
Obdobné řešení má i firma Dörken. Všechny katalogy rovněž najdete na webu.

Největším problémem je zde provedení parozábrany (parobrzdy) tak, aby kopírovala krokve. Ve Vašem případě odstraníte vrchní vrstvy střechy a vyberete izolaci mezi krokvemi, takže bude vidět horní líc záklopu pod krokvemi. Jako parobrzda se zde použije k tomu určená fólie, například Delta-Novaflexx. K tomu jsou systémové těsnící prostředky a zajímavá novinka prstovitá viskózní manžeta Delta Liquixx. Na paměti je třeba mít, že konstrukce střechy musí zůstat shora difúzně otevřená, takže v každém případě použijte způsob provedení a pojistné fólie systému, tak je výrobce předepisuje. Tedy striktně držet systémové řešení, s technikou pomocí Vám jistě vyjdou vstříc technici výrobce, nebo si najměte zdatný technický dozor.

Návrh tloušťky tepelné izolace pak vychází ze současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov. Ta rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro šikmou střechu do 45^o s podkrovím 0,24 (W/m².K). Hodnota doporučená je 0,16 (W/m².K), pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu 0,15 až 0,10 (W/m².K).

Doporučuji dostat se minimálně na hodnotu doporučenou, což bude vyžadovat tloušťku tepelné izolace ve střešním plášti ke 30 cm. Přesně to může stanovit projektant - při výpočtu skutečné hodnoty součinitele prostupu tepla je potřeba zohlednit vliv krokví a nadkrokevních příložek které tepelnou izolaci oslabují. Zajímavé je právě řešení URSA s nadkrokevní příložkou z XPS, kde k přerušení izolace nedojde, ta probíhá nad krokvemi souvisle, takže zde nevzniká tepelný most.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.