Na co jste se ptali v energetické poradně?: 68. díl

Dotaz na téma: Izolace podlahy

Dotaz: Zdravím, mohli by jste mi poradit, jak zaizolovat podlahu ve sklepě? Máme domek z 50tých let a podsklepený. Chceme sklep využívat k uskladnění potravin, ale také chceme jednu místnost využít k posezení..jako vinný sklípek. Plánujeme tam udělat nové betonové podlahy a chceme udělat izolaci. Někdo nám radí použít penetrační lak+asfaltové pásy proti tlakové vodě. A někdo zase beton natřít Sikkatonem B. Cenově to vychází vcelku stejně, ale co je lepší, účinější? Prosíme o radu… Pro informaci - dům jsme ve sklepě podřezávali a dělali jsme svislou hydroizolaci. U domu je studna a když dlouho prší, tak se na jednom místě ve sklepě tlačí trochu voda. To vyřešíme čerpadem, které dáme do studny, ale i tak chceme raději použít něco proti tlakové vodě. MJ

Naše odpověď: Je docela možné, že při deštích dochází ke zvýšení hladiny spodní vody nad podlahu sklepa a pak se jedná skutečně o namáhání tlakovou vodou.

Dimenzování izolací na tlakovou vodu je předmětem návrhu který vychází z normy na hydroizolace staveb. Pokud již máte provedenou svislou hydroizolaci sklepa (patrně z asfaltových pásů) a podříznutý sklep, pak bude vhodné pokračovat v použití asfaltových kvalitních modifikovaných pásů.

Problém ale může nastat v napojeních izolací, tedy v místě napojení svislé izolace a podříznutí a napojení navržených pásů v podlaze a podříznutí. Nezmiňujete, jakým materiálem je podříznutí provedeno. Je-li z asfaltových pásů s dostatečnými přesahy pro natavení, lze vše poměrně snadno spolehlivě spojit a vytvořit tak vodotěsnou vanu. V napojeních lze izolaci i znásobit. V případě podříznutí plechy nebo jiným materiálem bude nutno použít další utěsňovací prostředky, což mohou být k tomu určené tmely a stěrky. Materiály Sikka nebo jiných výrobců jsou k tomu určené, ale konkrétní výrobek v dané situaci doporučuji konzultovat s technikem výrobce.

Další dotazy a odpovědi na téma "Podlah" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení stropu

Dotaz: Dobrý den, potřebuji zateplit mamince strop ze strany půdy. Strop je nabitý Heraklit na sbíjené vazníky, uvnitř omítka. Nyní je tam ještě zbytek izolace, cca 3cm. Jakou skladbu doporučujete a jaký materál. LJ

Naše odpověď: Jedná se o nepochůzný strop v půdní konstrukci tvořené vazníky. Pokud bude v části půdy potřeba chodit, bude to možno řešit lávkou, tepelnou izolaci tedy budete pokládat shora na heraklit. Její tloušťka vychází z doporučení současné platné normy ČSN 73 0540-2 Tepelně technické vlastnosti budov - požadavky ve znění z října 2011. Zohlednit by se mělo, zda má dům dosáhnout nízkoenergetických parametrů.

Norma rozlišuje tři hodnoty součinitele prostupu tepla a to – požadovanou, doporučenou a cílovou pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu v souladu s novými evropskými směrnicemi. Součinitel prostupu tepla U (jednotkou je W/m².K) vyjadřuje tepelně izolační schopnost ohraničující konstrukce domu. Pro součinitel prostupu tepla U platí, že čím nižší jeho hodnota je, tím lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce má (na rozdíl od tepelného odporu R, kde je to naopak).

Požadovaná minimální hodnota součinitele prostupu tepla U (W/m².K) je pro strop pod nevytápěnou půdou 0,30 a doporučená je 0,20 (W/m².K). Pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu výstavbu je U 0,15 až 0,10 (W/m².K).

Z uvedeného plyne, že pro dobré tepelně izolační vlastnosti by bylo vhodné dostat se pod hodnotu 0,20. To bude odpovídat cca 30 cm tepelné izolace.

Jako izolaci je vhodné použít paropropustné rohože nebo desky z minerální vaty nebo kamenné vlny (Orsil, Rockwool, Ursa) volně položené na provedený strop. Tento materiál má optimální difúzní vlastnosti z hlediska prostupu vodní páry. Skladba se nesmí shora uzavírat folií, která by působila jako parozábrana a mohlo by docházet ke kondenzaci v izolaci. Spodní skladba stropu totiž neobsahuje parozábranu a dochází k určitému prostupu vodních par do konstrukce. Vodním parám z interiéru, které prochází stropem, je nutno umožnit volný odchod, nutno zajistit i  odvětrání půdy. Nevhodné jsou materiály s vysokým difúzním odporem, například polystyren.

Mimo izolací vláknitých je možno použít i jiné vhodné materiály, například buničitou foukanou izolaci Climatizer, izolace z dřevité vlny, ovčí vlny apod. Tloušťku izolace pro různé materiály je pak potřeba stanovit dle konkrétní tepelné vodivosti Lambda. Vzhledem ke zmíněným normovým doporučením je potřeba počítat s minimálně 30 cm tepelné izolace. Nutno je zamyslet se nad řešením možných tepelných mostů.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení verandy

Dotaz: Dobrý den, bydlíme ve starším rodinném domě s dřevěnou verandou. Veranda je v zimě nevytopitelná, a tak uvažujeme o jejím zateplení. Chceme snížit počet oken, dřevěná okna a dveře nahradit plastovými a stěny bychom rádi zvenčí zateplili. Stávající stěny jsou složené ze dvou vrstev prken a mezi ně je vložená izolace ( asi skelná vata).Celková tloušťka stěn je asi 10 - 12 centimetrů. Prosím o radu, jaký materiál by byl vhodný, abychom eliminovali problém s plísněmi, vlhkostí a hnitím dřeva pod izolací. Předem děkuji ze radu. MZ

Naše odpověď: Možnost vytápění verandy je dána dvěma faktory. Za prvé tepelnou ztrátou, tj. trvalou potřebou tepla pro udržení požadované vnitřní teploty. Potřebné množství tepla je ovlivněno stavebním provedením, tedy tepelně izolačními vlastnostmi obvodových stěn, oken, dveří, stropů a podlah. Snížením počtu oken a náhradou původních dřevěných (jednoduchých) oken plastovými (dvojitými) se tepelná ztráta poněkud sníží. Rozhodující vliv na snížení tepelné ztráty budou ale mít stěny, strop a podlaha. Stávající stěna z vnitřních a vnějších prken 2 x 2,5 cm a asi 5 cm skelné vaty je z hlediska tepelně izolačních vlastností obvodových stěn nevyhovující. Pro splnění požadavku závazné normy ČSN 73 0540 – 2 Tepelná ochrana budov by bylo nutno doplnit stěny cca 10 – 12 cm minerální vaty. Přesnější tloušťku by měl určit projektant, spolu s možností tepelně izolovat podlahu a strop verandy.

Za druhé tepelnou setrvačností. Tepelná setrvačnost je závislá na hmotnosti stavební konstrukce, která je u prkenných stěn velmi malá. Prakticky to znamená, že takto postavená místnost se poměrně rychle vytopí, ale při přerušení vytápění opět poměrně rychle vychladne. Trvalé užívání by proto znamenalo téměř trvalé vytápění i když při dokonalé izolaci malým výkonem.

Aby se vyloučila možnost plísní a hnití dřevěné konstrukce, je nutno pro vnější tepelnou izolaci použít materiálu s dobrou propustností pro vodní páru, tedy minerální (skelnou, čedičovou) vatu, v žádném případě ne polystyrén.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.