Na co jste se ptali v energetické poradně?: 69. díl

Dotaz na téma: Modernizace staršího domu

Dotaz: Dobrý den, chceme kompletně modernizovat polovinu převážně cihlového rodinného dvojdomu z konce dvacátých let minulého století včetně jeho izolace, vyměny oken a celkového zateplení. Aby však mělo opatření bezproblémový výsledek, ideálně budeme moci podřezat i 45cm zeď, kterou sdílíme se sousedem. V současné době má náš dům pouze lokalizované problémy s vlhkostí (nebyl stále obýván), nejvíce však právě na části výše uvedené společné nepodsklepené zdi. Obáváme se, aby se po podřezání ostatních zdí vlhkost více nepřesunula do této společné zdi, kdyby ta jako jediná zůstala nepodřezána - jedná se o cca 20 m). Prosím vás o informace, co by soused prakticky musel na své straně "strpět", kdyby s podřezáním společné zdi souhlasil a my ho samozřejmě financovali (on odizolováno nemá a neplánuje), případné argumenty pro (a proti) izolaci společné zdi a o návrh vhodného postupu (a případně odhadu ceny) - izolaci bude provádět vybraná stavební firma. Se sousedem máme dobré vztahy, a tak doufáme, že se nám i na základě vaší rady se sousedem podaří domluvit, abychom se připadně vyhnuli nákladným a časově náročným alternativám s chemickou injektáží do zdi. Bude v každém připadě nutné položit na naší straně do zaštěrkovaného výkopu odvětrávací potrubí (komíny jsou k dispozici dva)? Předem vám moc děkuji za vaši odpověď. PD

Naše odpověď: Podle popisu byl dřevěný domek určen spíše k rekreačním účelům a s vytápěním nebylo uvažováno. Předpokládám, že trámky jsou použity jako nosné a prostory mezi nimi vzájemně nesouvisejí. Zateplení izolací nafoukanou do prostoru stěn mezi jednotlivé trámky by bylo možné. Vyžaduje ale přístup do každého jednotlivého prostoru narušením vnější nebo vnitřní stěny. Bylo by možno použít foukanou izolaci Climatizer Plus nebo foukanou izolaci z minerálních vláken. Takto dosažená izolační vrstva o tloušťce 8-9 cm nebude vzhledem ke stávajícímu složení stěn dostatečná pro hospodárné celoroční vytápění.

Další možností by byla postupná demontáž větší části vnitřních stěn složených z prken a vnitřní omítky. Po vložení jednotlivých desek (rohoží) tepelné izolace mezi jednotlivé trámky pak opětovné přibití prken a obnova vnitřní omítky.Tato úprava by byla nepochybně pracnější. I v tomto případě je ale tloušťka izolace omezena šířkou nosných trámků.

Vzhledem ke složení obvodových stěn nelze doporučit tepelnou izolaci na vnitřní plochy obvodových stěn, protože by mohlo docházet ke kondenzaci vodních par mezi stěnou a izolací a tím k postupnému uhnívání dřevěných částí konstrukce.

Nevýhodou uváděné dřevěné konstrukce je, že nemá žádné stavební části, které by byly schopny v dostatečné míře akumulovat teplo. I přes provedené tepelné izolace bude proto stavba poměrně rychle chladnout. Bude ji proto nutno vytápět v zimním období delší dobu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Zateplování starších budov" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Vytápění RD

Dotaz: Dobrý den. Předělávám na rodinném domku topení a rozhodl jsem se pro kombinací radiátorů a podlahového topení. Abych eliminoval rozdílné vlastnosti obou systémů, rozhodl jsem se každý okruh řídit samostatně. Tedy v každé místnosti pokojový termostat, který bude ovládat elektrotermické hlavice na rozdělovači a spouštět čerpadlo nebo Kotel na plyn. Systém bude mýt dva zdroje tepla. První bude 800L zásobník nahřívaná kotlem na dřevoplyn, z něj bude čerpat vodu oběhové čerpadlo a samozřejmě bude tam směšovací ventil. Pokud v zásobníku dojde teplá voda měl by termostat vypnout čerpadlo na zásobníku a sepnout plynový kotel. Pokusil jsem se to nakreslit a zároveň i zkusil svoje zapojení, ale dopadlo to špatně. Poprvé to odnesl kotel a podruhé se otevřeli všechny elektrotermická hlavice. Prosím podívejte se někdo na to zapojení a navrhněte jak to zapojit aby to fungovalo. Všechny součásti jsou na 220V střídavý proud. Předem děkuji. JH

Naše odpověď: Při kombinaci otopné soustavy z radiátorů a podlahového topení jsou dva otopné okruhy nutností. Toto je dáno tím, že každý druh použitých otopných těles požaduje jinou teplotu topného media. Z toho vyplývá nutnost instalovat pro každý okruh samostatný regulační systém. U podlahového topení je možno regulovat teplotu topného media v závislosti na vnitřní teplotě směšováním, přičemž prostorový termostat bude ovládat směšovací prvek U radiátorů je možno použít regulaci teploty topné vody buď podle vnitřní teploty v referenční místnosti, nebo regulaci ekvitermní podle venkovní teploty.

V současné době je na trhu dostatek řídících a regulačních prvků a i celých regulačních soustav, které umožňují dosáhnout bezpečného a hospodárného provozu otopné soustavy. Jejich použití ale vyžaduje instalaci podle projektu navrženého specialistou na regulační systémy, pečlivé provedení montáže a zejména seřízení jednotlivých regulačních prvků oprávněnou firmou. Montáž a seřízení svépomocí sice může přinést v některých případech úsporu nákladů, ale někdy také materiální škody a většinou nevede k cíli.

Další dotazy a odpovědi na téma "vytápění a rekuperace" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Zateplení novostavby

Dotaz: Dobrý den, u novostavby se stěnami Porotherm P+D 44 dnes po dvouleteém provozu bez fasády řešíme zateplení a omítku. Zatzeplení chceme minerální vatou. od jaké minimální tloiušťky můžeme použít vatu? Nebo tloušťka vaty, díky paropropustnosti není omezena tak, jak je tomu u polystyrénu? Zvažujeme tl. 10 nebo 12 cm. Děkuji. VN

Naše odpověď: Minimální tloušťka minerální vaty jako tepelné izolace není ničím omezena Minerální vata má mnohem lepší propustnost pro vodní páru než zmíněný polystyrén, takže použití uváděných 10 či 12 cm je možné. Tloušťka dodatečné izolace by měla být stanovena výpočtem tak, aby vlastnost stěna splňovala podmínky závazné ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov. Tato norma uvádí požadavky na hodnotu součinitele prostupu tepla ve W/m².K a to hodnotu požadovanou 0,30 W/m².K, hodnotu doporučenou 0,25 W/m².K a hodnotu pro pasivní budovy 0,18 až 0,12 W/m².K.

Vzhledem k současným cenám energie je vhodné snažit se dosáhnout co nejnižší hodnoty, která pro provoz domu znamená nižší provozní náklady na vytápění po celou dobu užívání domu.

Další dotazy a odpovědi na téma "Tepelných izolací novostaveb" najdete ZDE.

Dotaz na téma: Problémy při zateplení novostavby před provedením vnitřních omítek

Dotaz: Chci se zeptat na možné problémy, když se u novostavby udělá dříve zateplení objektu než vnitřní omítky a potěry. PH

Naše odpověď: Máte zřejmě na mysli uzavření obvodové stěny pod polystyrénem a horší možnost odvodu vlhkosti z mokrých procesů v interiéru. Je pravdou, že se do stavby dostane velké množství vody, která se bude odpařovat a uvolňovat z omítek a potěrů. Vlastní schopnost obvodové stěny odvést toto velké množství vody prostupem vodní páry přes konstrukci nelze ale přeceňovat. Uvádí se, že maximálně 10% vzdušné vlhkosti z interiéru se odvádí při běžném užívání stavby prostupem přes obvodové konstrukce a to i za předpokladu jejich určité paropropustnosti. Většina vlhkosti se musí odvětrat.

V této fázi stavby tedy nelze interiér uzavřít a nezávisí to až tolik na tom, zda je proveden fasádní zateplovaní systém nebo ne. Přes stěny by se dostalo ven skutečně minimum. Uzavření objektu by pravděpodobně vedlo k zaplesnivění.

Proto je potřeba nechat stavbu dlouhodobě zcela otevřenou, nejlépe s průvanem. Vysýchání bude probíhat dost dlouho. Pokud například bude doba od provedení těchto mokrých procesů jen 2 až 3 měsíce, bude vlhkost v konstrukcích stále vysoká a je potřeba s tím počítat při užívání stavby. Rizika jsou především u nábytku přistavěného ke zdem (vestavěné skříně, šatny, kuchyňské linky apod.). Vlastní úplné vyschnutí, nebo uvolnění volné přebytečné vody z malt a betonů trvá rok i déle.

Další dotazy a odpovědi na téma "Tepelných izolací novostaveb" najdete ZDE.